Potentní syntetické látky, nové směsi drog a měnící se vzorce užívání drog představují v Evropě rostoucí hrozbu

Potentní syntetické látky, nové směsi drog a měnící se vzorce užívání drog představují v Evropě rostoucí hrozbu. To jsou témata, na která dnes upozorňuje Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) při zveřejnění své Evropské zprávy o drogách 2024: Trendy a vývoj (¹).

Dostupnost drog je v Evropě, kde trh nabízí rozmanitou škálu produktů, stále vysoká. Lidé, kteří užívají drogy, jsou nyní vystaveni širšímu spektru psychoaktivních látek, často s vysokou potencí a čistotou, ale i v nových formách, směsích či kombinacích. Vzhledem k tomu, že se produkty někdy prodávají pod zavádějícím označením, spotřebitelé si nemusí být vědomi jakou látku užívají, a mohou tak být vystaveni větším zdravotním rizikům, včetně potenciálně smrtelných otrav.

Zpráva upozorňuje na obavy týkající se potentních syntetických opioidů, někdy prodávaných pod zavádějícím označením nebo ve směsi s léčivými přípravky a jinými drogami, MDMA s příměsí syntetických katinonů a konopných produktů s příměsí syntetických kanabinoidů. Ke konci roku 2023 monitorovalo EMCDDA přibližně 950 nových psychoaktivních látek, z čehož 26 bylo v Evropě v daném roce hlášeno poprvé.

Letošní zpráva zdůrazňuje zejména to, že v Evropě je v současnosti běžné „polyvalentní užívání drog“, tj. užívání dvou nebo více psychoaktivních látek současně nebo s krátkým časovým odstupem. Ať jde o užívání benzodiazepinů v kombinaci s opioidy nebo užívání kokainu spolu s alkoholem, tento vzorec užívání drog může zvyšovat zdravotní rizika a komplikovat provádění intervencí (např. reakce na předávkování). Tyto problémy se dále komplikují, pokud jsou směsi drog užívány nevědomě.

Ve zprávě se uvádí, že: „Jednou z výzev, kterým čelí monitoring v oblasti drog v roce 2024, je hlubší pochopení toho, jaké drogy jsou skutečně užívány a v jakých kombinacích.“ Priority nové Agentury Evropské unie pro drogy (EUDA), která zahájí činnost 2. července, budou zahrnovat podporu monitoringu polyvalentního užívání drog a pochopení toho, co jsou účinné intervence v oblasti prevence, léčby a snižování škod souvisejících s užíváním drog (²). Agentura rovněž posílí své analytické kapacity prostřednictvím nové evropské sítě forenzních a toxikologických laboratoří.

Vyvíjející se problém s opioidy v Evropě: nitazeny jako nově vznikající hrozba

Nejběžněji užívaným nelegálním opioidem v Evropě zůstává heroin, který se významně podílí na zdravotních problémech spojených s užíváním nelegálních drog. Evropský trh s opioidy je však stále složitější a objevuje se na něm celá řada látek, včetně syntetických opioidů. V porovnání se Severní Amerikou hrají syntetické opioidy na evropském trhu s drogami relativně malou roli, ale například v pobaltských zemích zaujímají na trhu s opioidy významné místo. Narůstají rovněž obavy z jejich užívání v některých dalších členských státech EU.

Od roku 2009 se na evropském trhu s drogami objevilo celkem 81 nových syntetických opioidů. Ty jsou často velmi potentní a je s nimi spojeno značné riziko intoxikací a úmrtí. Šest ze sedmi nových syntetických opioidů poprvé nahlášených do Systému včasného varování EU (EWS) představovaly v roce 2023 nitazeny. Jde o nejvyšší počet nitazenů nahlášených do tohoto systému během jednoho roku, přičemž od roku 2019 jich bylo v Evropě zaznamenáno celkem 16.

Nitazeny bývají prodávány jako „syntetický heroin“ a na trhu s drogami byly odhaleny v padělaných lécích. V roce 2023 byly nitazeny spojeny s prudkým nárůstem případů úmrtí v Estonsku a Lotyšsku a s lokálními ohnisky intoxikací ve Francii a v Irsku. Mimo EU byly nitazeny spojovány s předávkováním drogami v Austrálii, Severní Americe a Spojeném království. V současné době nemusí být nitazeny a podobné látky v některých zemích detekovány při rutinních toxikologických post mortem vyšetřeních, takže počet úmrtí s nimi spojený může být podhlášen. Nové syntetické opioidy byly zaznamenány v různých směsích obsahujících nové benzodiazepiny nebo xylazin, sedativum určené pro zvířata. Tyto směsi, známé v některých zemích jako „benzo-dope“ a „tranq-dope“, jsou v Severní Americe spojovány s případy předávkování, včetně fatálních.

Většina heroinu spotřebovaného v Evropě pochází z Afghánistánu, kde Tálibán v dubnu 2022 vyhlásil zákaz pěstování máku a produkce opia. Nejnovější údaje Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) za rok 2023 odhadují 95% pokles pěstování a nedovolené produkce opia v této zemi ve srovnání s rokem 2022. V současné době je obtížné předvídat, jak bude evropský trh s heroinem tímto zákazem ovlivněn. Data naznačují, že Afghánistán má nadále značné zásoby opia, což může vysvětlovat, proč dosud nebyly zaznamenány žádné signály narušení toků heroinu do EU. Existují však obavy, že budoucí nedostatek heroinu by mohl vést k zaplnění mezer na trhu potentními syntetickými opioidy nebo syntetickými stimulancii. To by mohlo mít potenciálně významné negativní dopady, a to jak na veřejné zdraví, tak na oblast bezpečnosti.

Zpráva zdůrazňuje, že Evropa by měla zlepšit svou připravenost na jakékoli změny na trhu, a to zajištěním odpovídající prevence a léčby, včetně přístupu k léčbě opioidními agonisty a službám zaměřeným na minimalizaci rizik, jakož i zajištěním dostatečných zásob naloxonu, který se podává při předávkování. Příprava plánů rychlé reakce a komunikace může rovněž pomoci posílit připravenost na náhlý výskyt vysoce potentních látek na trhu s nelegálními drogami v EU.

Šestý rok rekordních záchytů kokainu: dopad na veřejné zdraví

Již šestým rokem po sobě zachytily členské státy EU rekordní množství kokainu – v roce 2022 se jednalo o 323 tun (v roce 2021 to bylo 303 tun). Záchyty v Evropě jsou nyní výrazně vyšší než ve Spojených státech amerických, které byly v minulosti považovány celosvětově za největší trh s kokainem. Tři země – Belgie (111 tun), Španělsko (58,3 tuny) a Nizozemsko (51,5 tuny) – se na celkovém zachyceném množství této drogy podílejí 68 %, což odráží skutečnost, že obchodníci s drogami se cíleně zaměřují na logistické dodavatelské řetězce. Španělsko v roce 2023 oznámilo dosud největší záchyt kokainu (9,5 tuny) v jedné zásilce, a sice v banánech z Ekvádoru.

K vysoké dostupnosti této drogy v Evropě i nadále významně přispívá pašování velkého množství kokainu v námořních přepravních kontejnerech přes evropské námořní přístavy. Z nejnovějších údajů z přístavu Antverpy vyplývá, že v roce 2023 vzrostlo množství kokainu zde zachyceného na 116 tun (ze 110 tun v roce 2022). S tím, jak se zdokonalují postupy orgánů činných v trestním řízení, se organizované zločinecké skupiny zaměřují i na menší přístavy, a to jak v zemích EU, tak v zemích sousedících s EU, které mohou být z hlediska obchodu s drogami zranitelnější. To se v roce 2023 odrazilo i v rekordních záchytech kokainu v námořních přístavech některých severoevropských zemí, včetně Švédska a Norska.

Součástí plánu EU pro boj proti obchodování s drogami a organizované trestné činnosti je rovněž nově zřízená Evropská aliance přístavů (2024), což je partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož cílem je zvýšení ochrany přístavů a posílení boje proti obchodování s drogami a infiltraci ze strany organizovaných zločineckých skupin. Organizované zločinecké skupiny rovněž zásobují evropské trhy zpracováváním nelegálních produktů z kokainu v několika zemích EU. V roce 2022 bylo hlášeno zlikvidování 39 laboratoří na výrobu kokainu (v roce 2021 to bylo 34).

Existují náznaky, že vysoká dostupnost kokainu v Evropě má stále nepříznivější dopad na veřejné zdraví. Jedná se o druhou nejčastější nelegální drogu, a to jak u osob, které nastupují léčbu spojenou s užíváním drog poprvé (29 000 v roce 2022), tak u osob na odděleních urgentního příjmu v nemocnicích (kokain byl v roce 2022 v monitorovaných nemocnicích sítě Euro-DEN Plus uváděn v 28 % případech hospitalizací z důvodu akutní intoxikace drogami). Dostupné údaje naznačují, že tato droga byla v roce 2022 přítomna také přibližně v pětině případů hlášených úmrtí v důsledku předávkování, přičemž často byla zjištěna společně s jinými látkami. Vzhledem k tomu, že užívání kokainu může zvyšovat riziko kardiovaskulárních a jiných zdravotních problémů, je pravděpodobné, že jeho celkový podíl na úmrtnosti související s drogami v Evropě není dostatečně znám.

Kokain je v Evropě nejčastěji užívanou nelegální stimulační drogou a v posledním roce jej užilo přibližně 1,4 % (4 miliony) dospělých Evropanů (ve věku 15–64 let). Z dat vyplývá, že kokain je v Evropě stále dostupnější, a to jak geograficky, tak napříč sociálními skupinami. Nejnovější data z analýzy odpadních vod ukázala, že nárůst výskytu reziduí kokainu v odpadních vodách hlásilo 49 ze 72 měst, která uváděla údaje za roky 2022 a 2023. Obzvláště znepokojivá je skutečnost, že užívání kokainu je v některých zemích podle všeho stále častější u zranitelnějších nebo marginalizovaných skupin populace. Ve stále větším počtu zemí je hlášeno jak injekční užívání kokainu, tak užívání cracku. Stimulační látky, jako je kokain, jsou spojeny s vyšší frekvencí injekčního užívání a v posledních deseti letech se v řadě evropských měst podílely na lokálních případech šíření HIV mezi injekčními uživateli drog.

Měnící se trhy s konopím přinášejí nové výzvy pro politiku v oblasti drog

Vývoj na trhu s konopím přináší nové výzvy, pokud jde o způsob, jakým země na tuto nejčastěji užívanou nelegální drogu v Evropě reagují. Průměrný obsah THC v hašiši se za posledních 10 let zdvojnásobil a nadále roste (22,8 % v roce 2022), zatímco obsah THC v marihuaně je vcelku stabilní. Navíc jsou konopné produkty nyní stále rozmanitější a dostupné jsou rovněž vysoce potentní výtažky a produkty určené ke konzumaci. Existují také zprávy o tom, že do některých produktů prodávaných na černém trhu jako konopí mohou být přidávány příměsi potentních syntetických kanabinoidů.

V roce 2023 bylo do systému včasného varování EU nahlášeno devět nových kanabinoidů, z nichž čtyři byly semisyntetické. Nejčastěji hlášeným semisyntetickým kanabinoidem je hexahydrokanabinol (HHC), první látka z této skupiny látek zaznamenaná v Evropě v roce 2022. Ačkoli jsou znalosti o účincích těchto látek na člověka omezené, byly hlášeny případy otrav, a to i u dětí, které konzumovaly jedlé výrobky obsahující HHC. K březnu 2024 byl HHC uveden na seznamu kontrolovaných látek v nejméně 18 členských státech EU.

Odhaduje se, že v posledním roce užilo konopí přibližně 8 % (22,8 milionu) dospělých Evropanů (ve věku 15–64 let), přičemž prevalence mezi mladými dospělými (ve věku 15–34 let) vzrostla na 15 % (15,1 milionu). Odhaduje se, že v roce 2022 vyhledalo specializovanou léčbu nebo službu v souvislosti s užíváním konopí 92 000 klientů, což představuje přibližně třetinu (36 %) všech osob nastupujících do léčby. Konopí bylo v roce 2022 rovněž nejčastěji uváděnou látkou hlášenou sítí nemocnic Euro-DEN Plus, přičemž bylo spojováno s 29 % případů hospitalizací z důvodu akutní intoxikace související s drogami (25 % v roce 2021).

Užívání konopí může vyvolat nebo zhoršit řadu tělesných a duševních zdravotních potíží, včetně chronických respiračních příznaků, závislosti a psychotických symptomů. Hodnocení rizika škod souvisejících s užíváním konopí je vzhledem ke složitosti trhu a různorodosti dostupných produktů obtížné. Je třeba důkladněji prozkoumat specifické problémy, s nimiž se potýkají lidé užívající konopí, aby bylo možné určit nejúčinnější možnosti léčby. Osobám, které mají problémy související s užíváním konopí, je běžně nabízena psychologická léčba zaměřená na zvládání problémových situací, přičemž jsou stále častěji k dispozici on-line intervence, tzv. eHealth (elektronické zdravotnictví).

Pět členských států EU (Česko, Německo, Lucembursko, Malta a Nizozemsko) a také Švýcarsko změnilo svůj přístup k regulaci rekreačního užívání konopí a jeho nabídky nebo změnu zvažují. Tyto změny – které zahrnují povolení pěstování pro vlastní potřebu, neziskové komunitní kluby pěstující konopí pro rekreační účely a užívání konopí mimo veřejný prostor – jsou popsány ve zprávě. Ta zdůrazňuje rovněž potřebu investovat do monitoringu a evaluace, aby bylo možné plně pochopit dopad těchto změn na veřejné zdraví a bezpečnost (³).