Klíčová zjištění Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) v roce 2024
Tato publikace shrnuje klíčová zjištění 8. kola Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), která byla provedena v roce 2024 mezi 113 882 studenty ve věku 15 až 16 let v 37 evropských zemích. Toto vydání připomíná 30 let monitorování rizikového chování dospívajících v celé Evropě a nově přináší zaměření na duševní pohodu a činnosti v oblasti prevence, přičemž uznává rostoucí význam těchto faktorů při formování výsledků v oblasti zdraví dospívajících.
Tato zpráva shrnující klíčová zjištění je k dispozici ve 33 jazycích a je optimalizována pro prohlížení on-line. Komplexnější zpráva, Zpráva ESPAD z roku 2024: Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), bude zveřejněna v říjnu 2025.
Poslední aktualizace: 20. května 2025
Přehled výsledků
Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) za rok 2024, které se zúčastnilo 37 zemí, je milníkem připomínajícím 30 let monitorování rizikového chování dospívajících v Evropě. I když je i nadále kladen důraz na chování a trendy spojené s užíváním látek, toto vydání nově přináší zaměření na duševní pohodu a činnosti v oblasti prevence, přičemž uznává rostoucí význam těchto aspektů při formování výsledků v oblasti zdraví dospívajících. Vzhledem k tomu, že se chování dospívajících vyvíjí, poskytuje dlouhodobé monitorování v rámci studie ESPAD i nadále poznatky, které jsou zásadní pro směřování preventivních a politických opatření, a zajišťuje tak, že intervence zůstávají účinné a relevantní.
Ačkoliv dochází k dlouhodobému poklesu užívání návykových látek, nově vznikající trendy vyvolávají nové obavy. Kouření cigaret se v posledních desetiletích výrazně snížilo, přičemž celoživotní prevalence se v období 1995–2024 snížila na polovinu. Časné zahájení kouření však přetrvává, zejména mezi dívkami, u nichž se v posledních letech zvýšil počet každodenních kuřaček ve věku 13 let a méně. Mezitím se mezi dospívajícími prudce zvýšilo užívání elektronických cigaret, přičemž roste míra časného zahájení jejich používání a každodenní spotřeby, což vyvolává obavy z duálního užívání tradičních i elektronických cigaret a odráží obecnější odklon k alternativním nikotinovým výrobkům.
Konzumace alkoholu se v průběhu času rovněž snížila, přičemž celkové užívání a nárazové pití alkoholu klesá. Toto snížení je však výraznější u chlapců, u dívek je trend stabilnější. Navzdory tomuto pokroku je alkohol stále široce dostupný a v některých regionech zůstává značným problémem časné zahájení jeho užívání a nárazové pití nadměrných dávek alkoholu.
Konopí je stále nejčastěji užívanou nelegální drogou, i když celoživotní prevalence klesla na nejnižší úroveň od roku 1995. Ačkoli chlapci obecně uvádějí vyšší míru užívání, rozdíly mezi pohlavími se stírají, až na výjimky, kdy dívky překonávají v užívaní chlapce. Časné zahájení užívání a rizikové užívání zůstávají problémem, ačkoli celkové současné užívání (definované jako užívání v posledních 30 dnech) kleslo na 5 %, což odráží dlouhodobý klesající trend. Vnímaná dostupnost se značně liší, ale konopí zůstává mezi studenty nejsnáze dostupnou nelegální drogou.
Užívání jiných nelegálních drog se mezi studenty zapojenými do studie ESPAD snížilo, přičemž se zmenšily rozdíly mezi pohlavími, ačkoli chlapci stále obecně uvádějí vyšší míru užívání a vnímané dostupnosti. Mezitím mezi dívkami stoupá užívání inhalantů a zvyšuje se rovněž neléčebné užívání léků.
Kromě látek se mění i rizika související s chováním. Mezi studenty účastnícími se studie ESPAD došlo k prudkému nárůstu hraní her, zejména mezi dívkami. Již se tedy nejedná o převážně mužskou aktivitu, což odráží širší změny v digitálním chování. Navzdory zvýšené účasti zůstává vnímání problematického hraní na stabilní úrovni. Na druhé straně vzrostly obavy z problematického využívání sociálních médií, zejména u chlapců, zatímco u dívek zůstává míra jejich využívání vysoká.
Hraní hazardních her zůstává na stabilní úrovni, avšak prudce vzrostlo on-line hraní a škodlivé chování v oblasti hazardních her se téměř zdvojnásobilo, přičemž nárůst je výraznější u dívek.
Dobrou úroveň duševní pohody hlásí v průměru 59 % studentů. Zjištění poukazují na výrazné regionální rozdíly a rovněž na rozdíly mezi pohlavími, přičemž dívky trvale vykazují nižší úroveň duševní pohody než chlapci. Nejnižší skóre duševní pohody byla zaznamenána v zemích, které jsou vystaveny konfliktům a nestabilitě.
Opatření v oblasti prevence jsou široce rozšířená a většina studentů se zúčastnila alespoň jedné intervence. Nejčastěji řešeným tématem je alkohol, zatímco nelegálním látkám a rizikům spojeným s chováním je věnována menší pozornost. Preventivní programy založené na dovednostech, které kladou důraz na interaktivní přístup, jsou běžnější v západní a jižní Evropě. Budoucí kola průzkumu by se mohla zaměřit na to, do jaké míry lze poskytované preventivní intervence považovat za založené na důkazech či nikoli.
Průzkumník údajů
Hlavní body
Kouření cigaret
Užívání cigaret je mezi dospívajícími v zemích zapojených do studie ESPAD stále rozšířené – téměř každý třetí student alespoň jednou v životě kouřil cigarety (v průměru 32 %). Nejvyšší míry prevalence byly zaznamenány v Maďarsku (51 %) a na Slovensku (46 %), zatímco nejnižší na Islandu (13 %) a na Maltě (16 %). Rozdíly mezi pohlavími ukazují mírně vyšší prevalenci u dívek (32 % oproti 31 % u chlapců). Tento trend je patrný ve více než dvou třetinách zemí, přičemž největší rozdíly jsou v Rumunsku (47 % oproti 36 %) a Bulharsku (46 % oproti 36 %). V některých zemích je však tento trend opačný, zejména v Kosovu (1) (47 % u chlapců oproti 36 % u dívek) a v Gruzii (35 % oproti 24 %).
V průměru 15 % studentů zapojených do studie ESPAD uvádí, že poprvé kouřili cigarety ve věku 13 let nebo méně. Nejvyšší podíly byly zaznamenány na Slovensku (24 %) a v Kosovu (23 %), nejnižší na Islandu (6,4 %) a na Maltě (7,1 %). Ve více než polovině zemí je časné zahájení kouření častější u dívek, zejména v Bulharsku (23 % oproti 17 %). Mezi zeměmi, kde je větší pravděpodobnost, že chlapci začnou kouřit v raném věku, vykazuje největší rozdíl Kosovo (31 % oproti 16 %).
Více než polovina studentů v rámci studie ESPAD (55 %) považuje cigarety za poměrně nebo velmi snadno dostupné. Toto vnímání je nejvyšší v Dánsku (76 %), následuje Německo a Norsko (70 %). Nejnižší podíly jsou naopak hlášeny v Kosovu (32 %) a Moldavsku (23 %). Celkově chlapci častěji než dívky vnímají cigarety jako snadno dostupné (61 % oproti 50 %).
Současné užívání cigaret, definované jako kouření v posledních 30 dnech, uvádí 18 % studentů. Nejvyšší prevalence byla zaznamenána v Chorvatsku a Maďarsku (32 %), zatímco nejnižší na Islandu (4,2 %) a ve Švédsku (8,2 %). Ve více než polovině zemí zapojených do studie ESPAD je současné kouření rozšířenější mezi dívkami, přičemž největší rozdíl mezi pohlavími byl zaznamenán v Bulharsku (34 % oproti 25 %) a Rumunsku (30 % oproti 22 %). V Kosovu (33 % oproti 23 %) a v Gruzii (18 % oproti 9,5 %) je však tento trend opačný a chlapci zde kouří častěji.
Každodenní kouření cigaret uvádí 7,9 % studentů účastnících se studie ESPAD, přičemž u obou pohlaví jsou procentní podíly podobné. Nejvyšší míry byly zaznamenány v Bulharsku a Chorvatsku (20 %), zatímco nejnižší na Islandu (0,8 %).
Dalším klíčovým údajem je každodenní kouření cigaret, které uvádějí studenti, kteří začali kouřit v raném věku (13 let a méně). Do této kategorie spadá v průměru 3,6 % studentů, přičemž nejvyšší podíl byl zaznamenán v Bulharsku (8,7 %).
Sledování trendů: jak se situace změnila od roku 1995 do roku 2024
Mezi prvním a posledním průzkumem ESPAD se celoživotní prevalence užívání cigaret neustále snižovala, a to na polovinu (z 68 % na 32 %), přičemž k nejvýraznějšímu poklesu došlo mezi lety 2019 a 2024 (pokles o 10 procentních bodů). Během 30 let byl pokles prevalence u chlapců větší, a to ze 70 % na 30 %. Zeměmi s největším snížením prevalence užívání cigaret jsou Faerské ostrovy, Irsko, Island a Švédsko.
Trend užívání v posledních 30 dnech také vykazuje trvalý pokles, a to z 33 % na 18 %, přičemž trendy u chlapců a dívek jsou téměř totožné. Podobný trend je pozorován u každodenního kouření, které kleslo z 20 % na 8 %.
Zatímco podíl každodenních kuřáků ve věku 13 let nebo mladších se za tři desetiletí rovněž snížil (z 10 % v roce 1995 na 3,6 % v roce 2024), srovnání údajů z let 2019 a 2024 ukazuje mírný nárůst (plus 0,6 %). Vzhledem k tomu, že prevalence u chlapců se v posledních dvou průzkumech nezměnila, je tento nárůst způsoben zvýšením prevalence u dívek, a to z 2,5 % na 3,6 %, což potvrzuje jejich zvýšený podíl na téměř všech pozorovaných vzorcích kouření.
Duální užívání
Přestože kouření cigaret je nejrozšířenější formou užívání tabáku, zaměříme-li se pouze na tento způsob konzumace tabáku, dojde k podcenění spotřeby nikotinu v důsledku nárůstu alternativních výrobků. V případě cigaret i elektronických cigaret se celoživotní užívání zvýšilo z 32 % na 47 %, přičemž největší nárůst byl zaznamenán v Česku a Estonsku, zatímco současné užívání vzrostlo z 18 % na 28 %, přičemž mezi dívkami došlo k výraznému nárůstu jak celoživotního, tak současného užívání.
Pokud vezmeme v úvahu duální každodenní konzumaci, zvýší se prevalence ze 7,9 % na 14 % (15 % u dívek a 12 % u chlapců), přičemž vyšší výskyt je zaznamenán v Bulharsku a Maďarsku (25 %).
Každodenní užívání zahájené v raném věku při zohlednění duálního užívání rovněž vykazuje znatelný nárůst, a to z 3,9 % na 6 %. V tomto případě je největší nárůst zaznamenán v Litvě a Estonsku, přičemž u dívek je opět výraznější.
Užívání elektronických cigaret
V průměru 44 % studentů v zemích zapojených do studie ESPAD uvádí, že elektronické cigarety užili za svůj život alespoň jednou, přičemž prevalence na národní úrovni se pohybuje od 22 % v Portugalsku po 57 % v Maďarsku.
Ve 13 z 37 zemí, které se zúčastnily studie ESPAD, vyzkoušela elektronické cigarety alespoň polovina studentů, zatímco pouze v šesti zemích (Portugalsko, Malta, Island, Severní Makedonie, Černá Hora a Irsko) uvedla celoživotní užívání méně než třetina studentů.
Celkově dívky (46 %) uvádějí vyšší celoživotní prevalenci užívání elektronických cigaret než chlapci (41 %), přičemž výjimkou jsou Kosovo, Gruzie, Moldavsko, Faerské ostrovy, Severní Makedonie, Ukrajina a Portugalsko. Největší rozdíly mezi pohlavími byly zjištěny v Lichtenštejnsku a na Maltě, kde prevalence u dívek o 13 procentních bodů převyšuje prevalenci u chlapců, jakož i v Kosovu, kde naopak u chlapců byla zaznamenána prevalence o 12 procentních bodů vyšší než u dívek (51 % oproti 39 %).
V průměru vyzkoušelo elektronické cigarety 16 % studentů ve věku 13 let nebo mladších, přičemž nejvyšší podíl byl zaznamenán v Estonsku (33 %) a Litvě (31 %) a nejnižší v Portugalsku (5,4 %) a Černé Hoře (7,4 %). Ve většině zemí je užívání elektronických cigaret v raném věku častější u dívek než u chlapců, přičemž největší rozdíly byly zaznamenány v Estonsku (37 % u dívek oproti 29 % u chlapců), v Lotyšsku (34 % oproti 27 %) a v Irsku (18 % oproti 12 %). Naopak v Kosovu je prevalence u chlapců o 12 procentních bodů vyšší než u dívek (25 % oproti 13 %).
Vysoké procento studentů (60 %) se domnívá, že získat elektronické cigarety je v případě zájmu buď poměrně snadné, nebo velmi snadné, přičemž mezi jednotlivými zeměmi panují velké rozdíly, a to v rozmezí od 33 % v Kosovu do 82 % v Dánsku. Ve 20 zemích jsou elektronické cigarety vnímány jako nadprůměrně dostupné, přičemž alespoň 60 % studentů považuje elektronické cigarety za snadno dostupné. Pokud jde o vnímanou dostupnost elektronických cigaret, chlapci a dívky vykazují v průměru podobné výsledky.
Současné užívání elektronických cigaret, definované jako užití v posledních 30 dnech, uvádí 22 % studentů (19 % u chlapců a 25 % u dívek). Nejnižší míra užívání elektronických cigaret byla zaznamenána v Portugalsku a na Faerských ostrovech (v obou případech 6,4 %) a na Maltě (10 %), zatímco nejvyšší v Polsku (36 %) a Srbsku (34 %).
Každodenní užívání elektronických cigaret se v jednotlivých zemích liší a pohybuje se od 1,5 % na Faerských ostrovech po 20 % v Polsku. Ve 22 zemích je každodenní užívání elektronických cigaret výrazně vyšší u dívek, zatímco pouze ve dvou zemích, konkrétně v Kosovu (7,7 % oproti 5,8 %) a v Gruzii (4,2 % oproti 1,2 %), je vyšší u chlapců.
Sledování trendů: jak se situace změnila od roku 2019 do roku 2024
Popularita a prevalence užívání elektronických cigaret se v posledním desetiletí prudce zvýšila, přičemž většina zemí účastnících se studie ESPAD vykazuje od roku 2019 nárůst.
Údaje z 32 zemí, které shromáždily informace o užívání elektronických cigaret za roky 2019 i 2024, ukazují, že celoživotní užívání se zvýšilo ze 41 % na 43 %, zatímco současné užívání se během tohoto období zvýšilo ze 14 % na 22 %. Z těchto 32 zemí jich 11 vykázalo nižší procento celoživotního užívání, přičemž největší pokles byl zaznamenán v Monaku (z 63 % na 44 %), na Ukrajině (z 51 % na 37 %) a v Litvě (z 65 % na 51 %). Nejvyšší nárůst užívání elektronických cigaret byl zjištěn v Srbsku (z 18 % na 51 %) a v Řecku (z 35 % na 52 %).
Podobné trendy byly pozorovány i u současného užívání elektronických cigaret, které se snížilo zejména v Monaku a Litvě, zatímco výrazný nárůst byl zaznamenán v Srbsku (29 procentních bodů) a v Chorvatsku (20 procentních bodů).
Konzumace alkoholu
Konzumaci alkoholu nejméně jednou v životě uvádí v zemích zapojených do studie ESPAD 73 % dospívajících. Nejvyšší míry prevalence byly zaznamenány v Maďarsku (91 %) a Dánsku (90 %), zatímco nejnižší v Kosovu (29 %) a na Islandu (41 %). Rozdíly mezi pohlavími naznačují mírně vyšší prevalenci u dívek (74 %) než u chlapců (72 %), což je trend pozorovaný ve více než polovině zemí. Nejvýraznější rozdíly mezi pohlavími byly zjištěny na Islandu (48 % oproti 34 %), v Lotyšsku (84 % oproti 73 %), v Litvě, na Maltě a v Monaku, přičemž ve všech zemích se jedná o rozdíl o 10 procentních bodů. V některých zemích je však trend opačný, zejména v Kosovu (37 % u chlapců oproti 23 % u dívek).
V průměru 33 % studentů zapojených do studie ESPAD uvádí, že užili první alkoholický nápoj ve věku 13 let nebo dříve, což je ukazatel časného užívání alkoholu, přičemž 8 % uvádí, že ve stejném věku zažili opilost. Nejvyšší míra časného užívání alkoholu je hlášena v Gruzii (64 %) a Moldavsku (49 %), zatímco nejnižší na Islandu (12 %), v Kosovu a v Norsku (14 %). Podobně je opilost v raném věku nejčastější v Gruzii (25 %) a Bulharsku (14 %) a nejméně častá v Kosovu (3 %), Francii a Portugalsku (3,6 %) a na Faerských ostrovech (3,9 %).
Chlapci uvádějí o něco vyšší míru užívání alkoholu (34 % oproti 33 %) i opilosti (8,2 % oproti 7,8 %) než dívky. Pokud však jde o konzumaci alkoholu ve věku 13 let nebo dříve, v některých zemích se tento rozdíl prohlubuje a byly zaznamenány vyšší míry u chlapců, například v Severní Makedonii (35 % oproti 22 %), v Černé Hoře (47 % oproti 36 %) a v Srbsku (49 % oproti 37 %). Naopak v Lotyšsku a Litvě uvádějí nejvyšší podíly dívky (46 % oproti 35 % v Lotyšsku a 35 % oproti 26 % v Litvě). Pokud jde o opilost v raném věku, rozdíly mezi pohlavími se objevují i na národní úrovni. Zejména v Gruzii byla zaznamenána vyšší prevalence u chlapců než u dívek (30 % oproti 20 %). Situace je naproti tomu opačná v Česku (14 % dívek oproti 7,6 % chlapců) a v Estonsku (14 % oproti 9,3 %).
Tři ze čtyř studentů účastnících se studie ESPAD (75 %) považují alkoholické nápoje za poměrně nebo velmi snadno dostupné. Toto vnímání je nejvyšší v Dánsku a Německu (94 %) a následně v Řecku (92 %), zatímco nejnižší podíly byly hlášeny v Kosovu (42 %) a na Islandu (54 %). Celkově mají dívky tendenci vnímat alkohol jako snadněji dostupný než chlapci (77 % oproti 73 %), a to zejména v Litvě (64 % oproti 51 %), na Kypru (78 % oproti 66 %) a v Lotyšsku (74 % oproti 62 %).
Současné užívání alkoholu, definované jako konzumace alkoholu v posledních 30 dnech, uvedlo 42 % studentů. Nejvyšší prevalence byla zaznamenána v Dánsku (68 %) a v Německu (62 %), zatímco nejnižší na Islandu (12 %) a v Kosovu (14 %). Současná konzumace alkoholu je mírně vyšší u dívek (43 % oproti 41 %), přičemž největší rozdíl mezi pohlavími byl zjištěn v Lotyšsku (35 % oproti 25 %), na Maltě (42 % oproti 33 %) a na Ukrajině (45 % oproti 36 %). Na Kypru se však tento vzorec liší, neboť chlapci uvádějí vyšší míry současné konzumace alkoholu než dívky (49 % oproti 35 %).
Intoxikaci alkoholem alespoň jednou za posledních 30 dnů uvedlo 13 % studentů zapojených do studie ESPAD. Nejvyšší míry byly zaznamenány v Dánsku (36 %), Rakousku (24 %) a Maďarsku (22 %), zatímco nejnižší v Kosovu (4,9 %). Celkově jsou procentní podíly zaznamenané u dívek a chlapců stejné. Na národní úrovni však dívky častěji uvádějí vyšší míru opilosti než chlapci, přičemž největší rozdíl byl zaznamenán na Kypru (12 % u dívek oproti 4,4 % u chlapců).
Klíčovým ukazatelem nadměrného užívání alkoholu je nárazové pití, které je definováno jako užití pěti a více alkoholických nápojů při jedné příležitosti v posledních 30 dnech. Průměrná prevalence v zemích zapojených do studie ESPAD činí 31 %, přičemž vyšší podíly byla hlášeny v Dánsku (55 %), Německu (49 %) a Rakousku (48 %) a nejnižší na Islandu (8,9 %). Chlapci a dívky vykazují u tohoto ukazatele v průměru podobné hodnoty. Na národní úrovni se však mezi pohlavími objevují významné rozdíly: chlapci vykazují vyšší prevalenci v Černé Hoře (27 % oproti 18 %) a Lichtenštejnsku (41 % oproti 35 %), zatímco dívky na Maltě (34 % oproti 25 %).
Sledování trendů: jak se situace změnila od roku 1995 do roku 2024
Od roku 1995 do roku 2024 vykazovala celoživotní konzumace alkoholu v zemích účastnících se studie ESPAD klesající trend, a to z 88 % na 74 %, i když s určitými výkyvy. Prevalence dosáhla nejvyšší hodnoty 91 % v průzkumu z roku 2003 a poté v následujících letech klesala. Ačkoli tyto údaje nejsou od roku 1995 vždy k dispozici pro všechny země, k největšímu poklesu došlo na Islandu (ze 79 % na 41 %) a ve Švédsku (z 89 % na 56 %). Trendy u chlapců a dívek jsou podobné.
Konzumace alkoholu v posledních 30 dnech se mezi prvním a posledním průzkumem ESPAD rovněž snížila, a to z 55 % na 43 %. Tento trend odráží pokles zaznamenaný u celoživotní konzumace s nejvyšší prevalencí 63 % v roce 2003. Největší snížení bylo zaznamenáno na Islandu (z 56 % na 12 %), v Irsku (z 66 % na 35 %) a ve Finsku (z 57 % na 27 %).
Pokud jde o nárazové pití nadměrných dávek alkoholu, ačkoli jeho prevalence během 30letého sledovaného období klesla z 36 % na 30 %, v roce 2007 dosáhla nejvyšší hodnoty na úrovni 42 % poté, co od roku 1995 rostla. Tento trend je patrný jak u chlapců, tak u dívek. U chlapců byl vrchol zaznamenán dříve (47 % v roce 2003) a udržel se v roce 2007, zatímco u dívek byl vrchol 38 % zaznamenán až v roce 2007. Celkový pokles od roku 1995 do roku 2024 však u dívek představoval pouze jeden procentní bod.
Užívání nelegálních drog
V průměru 13 % studentů účastnících se studie ESPAD uvádí, že alespoň jednou v životě užili nějakou nelegální drogu. Celoživotní prevalence užívání nelegálních drog se v jednotlivých zemích zapojených do studie ESPAD značně liší, přičemž nejvyšší míry byly zaznamenány v Lichtenštejnsku (25 %) a Česku (24 %) a nejnižší v Gruzii a Moldavsku (v obou zemích 3,9 %).
Celkově byl pozorován pouze malý rozdíl mezi pohlavími, přičemž 14 % chlapců a 12 % dívek uvedlo, že někdy v životě užili nelegální drogy. Relativně velký rozdíl mezi chlapci a dívkami byl zaznamenán na Ukrajině, a to 8 procentních bodů. Mezi zeměmi vyčnívá Malta, kde celoživotní prevalence u dívek převyšuje prevalenci u chlapců o 6 procentních bodů (15 % oproti 9,3 %).
Pokud se zaměříme na jednotlivé látky, nejčastěji užívanou drogou je konopí (12 % celoživotních uživatelů), následuje kokain (2,3 %), extáze/MDMA (2,1 %), LSD nebo jiné halucinogeny (1,8 %) a amfetamin (1,8 %). Průměrná celoživotní prevalence užívání metamfetaminu, cracku, heroinu a GHB zůstává nižší, a to přibližně 1 % u každé drogy. Chlapci vykazují u všech látek v průměru vyšší celoživotní prevalenci než dívky.
Na úrovni jednotlivých zemí se užívání amfetaminu pohybuje od 0,7 % v Gruzii a Monaku po 4,3 % v Maďarsku, zatímco užívání metamfetaminu se pohybuje od 0,5 % v Monaku a Severní Makedonii po 3,1 % v Polsku. Kypr vykazuje nejvyšší celoživotní prevalenci mezi zeměmi zapojenými do studie ESPAD u užívání LSD a jiných halucinogenů (6,8 %) a kokainu (6,2 %). Uvádí také nejvyšší prevalenci užívání extáze/MDMA (4,7 %), cracku a heroinu (4,1 %) i GHB (3,4 %).
Užívání nelegálních drog jiných než konopí
Zatímco konopí představuje největší podíl hlášeného užívání nelegálních drog, průměrná celoživotní prevalence užívání nelegálních drog jiných než konopí je výrazně nižší a dosahuje 5 %. Na úrovni jednotlivých zemí se míra užívání pohybuje od 1,7 % v Gruzii po 9,9 % na Kypru, relativně vysoká míra prevalence je hlášena také na Islandu (7,9 %) a v Černé Hoře (7,6 %). Prevalence je v průměru vyšší u chlapců než u dívek (5,4 % oproti 4,5 %).
Míra užívání kokainu/cracku ve věku 13 let a méně činí v průměru 0,9 % v 17 zemích, které tyto informace shromáždily v roce 2024, přičemž nejvyšší prevalence byla zaznamenána na Ukrajině (4 %). Pravděpodobnost, že začnou užívat nelegální drogy v raném věku, je celkově vyšší u chlapců (1,2 %) než u dívek (0,5 %), i když průměrný rozdíl zůstává pod jedním procentním bodem. Podobné vzorce se objevují i u amfetaminu/metamfetaminu a extáze/MDMA, přičemž nejvyšší míru prevalence vykazuje Ukrajina (3,3 %, resp. 3,7 %) a druhou nejvyšší Kosovo (1,4 % u obou drog).
Vnímaná dostupnost nelegálních drog jiných než konopí je relativně nízká. Snadný přístup ke kokainu uvedlo v průměru 13 % studentů, k extázi/MDMA 11 %, k amfetaminu 9 % a ke cracku i metamfetaminu téměř 8 %.
Vnímaná dostupnost látek se v jednotlivých zemích značně liší. Norsko uvádí vyšší procento studentů, kteří vnímají látky jako snadno dostupné, přičemž nejvyšší podíl byl zaznamenán u kokainu (28 %), extáze/MDMA (25 %) a amfetaminu (19 %). Slovinsko uvádí nejvyšší vnímanou dostupnost cracku (13 %) mezi 16 zeměmi, které tyto informace shromáždily. Vysoká míra vnímané dostupnosti byla zaznamenána také u amfetaminu (18 %) a metamfetaminu (15 %) v Černé Hoře. Naproti tomu vnímaná dostupnost jiných nelegálních drog zůstává nízká v Gruzii, Moldavsku a na Faerských ostrovech a obecně se pohybuje mezi 1,8 % a 3,6 %.
Vnímaná dostupnost látek je obecně vyšší u chlapců než u dívek, s výjimkou kokainu, který je v průměru dívkami (13 %) uváděn jako snadněji dostupný než chlapci (12 %). U každé látky zůstává průměrný rozdíl mezi pohlavími nižší než 1,5 procentního bodu. Vzorce nerovnosti mezi pohlavími se však v jednotlivých zemích a látkách liší. V některých zemích, jako je Lichtenštejnsko a Monako, uvádějí chlapci vyšší vnímanou dostupnost nelegálních látek, zatímco v jiných zemích, včetně Kypru, Slovenska, Bulharska a Malty, uvádějí dívky vyšší vnímanou dostupnost než chlapci.
Sledování trendů: jak se situace změnila od roku 1995 do roku 2024
Obecně se v letech 1995–2003 celoživotní prevalence užívání nelegálních drog zvýšila. Od roku 2003 až do roku 2015 se průměrná prevalence pohybovala na stabilní úrovni 19 %, poté v roce 2019 klesla na 17 % a dále na 14 % v roce 2024.
K zemím, které v rámci několika vln shromažďování údajů pro studii ESPAD vykazují trvalý nárůst tohoto ukazatele, patří Norsko, kde se míra užívání nelegálních drog zvyšuje od roku 2011, a Černá Hora, kde míra užívání trvale stoupá od roku 2007, kdy v této zemi začalo shromažďování údajů v rámci studie ESPAD.
V letech 1995 až 2019 vykazovaly dívky a chlapci podobné trendy, přičemž průměrná míra u dívek byla vždy o 5 až 6 procentních bodů nižší než u chlapců. Mezi lety 2019 a 2024 se však tento rozdíl zmenšil a dosáhl rekordně nízké úrovně 2 procentních bodů. Pokud jde o jednotlivé země, většina zemí zapojených do studie ESPAD vykazuje buď paralelní, nebo konvergující trendy mezi chlapci a dívkami.
Nejvyšší celoživotní prevalence užívání nelegálních drog s výjimkou konopí byla zaznamenána v roce 2007, poté následoval její mírný pokles až do roku 2019, přičemž následně zůstala stabilní. Tento celkový trend však zakrývá rozdíly v jednotlivých zemích. Zejména Kypr vyniká u tohoto ukazatele výrazným nárůstem od roku 2003, kdy se v této zemi začaly shromažďovat údaje v rámci studie ESPAD.
Pokud jde o procentní podíl studentů užívajících nelegální drogy jiné než konopí, je trend u chlapců a dívek podobný, přičemž dívky ve všech letech průzkumu trvale uvádějí o 1 až 2 procentní body nižší podíl.
Užívání konopí
Konopí je v zemích zapojených do studie ESPAD stále nejběžněji užívanou nelegální drogou. V průměru 12 % studentů uvádí, že konopí užili alespoň jednou za svůj život. Nejvyšší prevalence byla zaznamenána v Česku (24 %) a Lichtenštejnsku (23 %), zatímco nejnižší v Gruzii (3,3 %) a Moldavsku (2,5 %). Ačkoli se celkový rozdíl mezi pohlavími v průběhu času zmenšil, chlapci stále uvádějí v průměru vyšší míru užívání konopí než dívky (13 % oproti 11 %). Tento trend je patrný ve většině zemí, zejména na Ukrajině (15 % oproti 6,7 %) a v Černé Hoře (13 % oproti 6,8 %). Výjimku však představuje Malta, kde je užívání konopí rozšířenější u dívek (14 %) než u chlapců (8,6 %).
V průměru 2,4 % studentů zapojených do studie ESPAD uvádí, že poprvé užili konopí ve věku 13 let nebo dříve. Nejvyšší podíl byl zaznamenán na Ukrajině (4,9 %) a v Česku (4,1 %), nejnižší v Moldavsku (0,7 %). Užívání konopí v raném věku je obecně častější u chlapců než u dívek, s výjimkou Kypru, Česka, Malty, Slovinska, Rakouska, Slovenska, Lotyšska, Německa a Lichtenštejnska.
Konopí je vnímáno jako nejdostupnější nelegální látka, přičemž přibližně každý čtvrtý student účastnící se studie ESPAD (26 %) jej považuje za poměrně nebo velmi snadno dostupné. Vnímání dostupnosti je nejvyšší v Dánsku, Německu a Slovinsku (41 %) a v Norsku (40 %). Naopak nejnižší vnímaná dostupnost byla zaznamenána v Moldavsku (5,3 %), na Ukrajině (7,1 %), na Faerských ostrovech (11 %), v Kosovu a v Gruzii (12 %). Stejně jako v případě vzorců užívání i zde chlapci častěji než dívky vnímají konopí jako snadno dostupné (28 % oproti 24 %).
Pokud jde o současné užívání, všechny země zapojené do studie ESPAD uvádějí míru prevalence pod 10 %, přičemž nejnižší hodnoty, pod 2 %, byly zaznamenány v Moldavsku, Gruzii, Rumunsku a na Faerských ostrovech. Naopak prevalence je vyšší v Itálii a Slovinsku (8,6 %) a v Lichtenštejnsku (9,6 %). Opět platí, že pokud existuje rozdíl mezi pohlavími, chlapci mají tendenci uvádět vyšší míru současného užívání konopí než dívky.
Studie ESPAD rovněž hodnotí vysoce rizikové užívání konopí prostřednictvím screeningového dotazníku k hodnocení problémového nebo rizikového užívání konopí (Cannabis Abuse Screening Test, CAST), jež byl použit u studentů, kteří uvedli, že v uplynulém roce užili konopí. Prevalence vysoce rizikového užívání se pohybuje od méně než 1 % v Moldavsku a Gruzii po maximálně 5,9 % v Česku a Slovinsku. Pouze několik zemí účastnících se studie ESPAD uvádí výrazné rozdíly v rizikovém užívání konopí mezi pohlavími, přičemž ve všech případech vykazují vyšší hodnoty chlapci, s výjimkou Malty, kde je prevalence mírně vyšší u dívek (4,4 % oproti 2,6 %).
Sledování trendů: jak se situace změnila od roku 1995 do roku 2024
V posledních třech desetiletích vykazuje užívání konopí mezi evropskými dospívajícími výrazné výkyvy. Celoživotní prevalence užívání konopí dosáhla nejvyšší hodnoty 18 % v letech 2003 a 2011, ale od té doby vykazovala sestupný trend a v roce 2024 dosáhla 12 %, což je nejnižší hodnota zaznamenaná od zahájení studie ESPAD v roce 1995.
Současné užívání konopí zůstalo v průběhu času na relativně stabilní úrovni, přičemž v letech 1999 až 2019 se pohybovalo mezi 6,7 % a 7,4 %. Údaje za rok 2024 však ukazují pokles na 5 %, čímž se vrací současné užívání konopí na úroveň blízkou hodnotám z roku 1995 (4,1 %).
Navzdory trvalému nárůstu vnímané dostupnosti konopí do roku 2019, kdy 33 % studentů uvedlo, že jej lze získat poměrně nebo velmi snadno, tento údaj v roce 2024 náhle klesl na 27 %, což se blíží úrovni zaznamenané v roce 1995 (26 %).
Užívání jiných látek
Průzkum shromáždil také údaje o dalších látkách, včetně nových psychoaktivních látek, syntetických drog, které mají napodobovat účinky tradičních kontrolovaných látek a zároveň se vyhnout zákonným omezením; léčivých přípravků, včetně trankvilizérů nebo sedativ, užívaných bez lékařského předpisu; léků na bolesti, užívaných za účelem omámení; léků na poruchy pozornosti a hyperaktivitu, užívaných bez lékařského předpisu, a také anabolických steroidů; inhalantů a poprvé také oxidu dusného.
U studentů účastnících se studie ESPAD dosahuje průměrná celoživotní prevalence užívání nových psychoaktivních látek přibližně 3 %, přičemž nejvyšší míra prevalence byla zaznamenána v Polsku (6,4 %) a ve Slovinsku (6 %) a nejnižší v Nizozemsku, Lichtenštejnsku, na Faerských ostrovech a v Moldavsku (méně než 1 %).
Průměrná celoživotní prevalence užívání nových psychoaktivních látek je mírně vyšší u chlapců než u dívek (2,8 % oproti 2,6 %), ačkoli rozdíly mezi pohlavími se v jednotlivých zemích liší. Ve 13 zemích uvádějí dívky v roce 2024 vyšší celoživotní prevalenci užívání nových psychoaktivních látek. Největší rozdíly ve prospěch dívek byly zaznamenány na Kypru (6,6 % u dívek oproti 2,9 % u chlapců) a na Slovensku (6,4 % oproti 4,3 %), zatímco na Ukrajině chlapci uvádějí vyšší celoživotní prevalenci užívání než dívky (3,6 % oproti 2 %).
Pokud jde o konkrétní látky, 3,5 % studentů zapojených do studie ESPAD (průměr na základě údajů získaných v 23 z 37 zemí) uvedlo, že alespoň jednou v životě užili syntetické kanabinoidy, a to v rozmezí od 0,7 % v Gruzii po 16 % na Slovensku. Podobně 1,1 % studentů uvádí celoživotní užívání syntetických katinonů (průměr vypočtený na základě údajů ze 14 z 37 zemí), přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Maďarsku (3,7 %). Celoživotní užívání syntetických opioidů se pohybuje od 0,6 % v Gruzii, Irsku a Portugalsku po 2,2 % v Estonsku, přičemž průměrná prevalence je 1,1 % (na základě údajů z 15 z 37 zemí).
U všech tří skupin nových syntetických látek zahrnutých do průzkumu vykazují chlapci v průměru mírně vyšší prevalenci užívání než dívky. Jediné výjimky byly zjištěny na Kypru, kde dívky (9,1 %) uvádějí vyšší prevalenci užívání syntetických kanabinoidů než chlapci (4,3 %), na Maltě (4,7 % dívek oproti 2,4 % chlapců), v Lotyšsku (2,9 % oproti 2,6 %) a v Portugalsku (2,1 % oproti 1,7 %). Kromě toho uvádějí dívky častější celoživotní užívání syntetických kanabinoidů (7,9 % oproti 5,6 % u chlapců) a syntetických katinonů (4,3 % oproti 2,9 %) v Maďarsku.
Celoživotní prevalence užívání inhalantů dosahuje v průměru 6,4 %, přičemž mezi jednotlivými zeměmi existují velké rozdíly. Nejvyšší míry byly zaznamenány ve Švédsku (17 %) a Lichtenštejnsku (16 %), zatímco nejnižší míry byly zaznamenány v Kosovu (1,3 %) a Severní Makedonii (2,1 %). V roce 2024 bylo užívání inhalantů v průměru vyšší u dívek (6,7 % u chlapců oproti 7,9 % u dívek), přičemž ve 25 z 37 zemí zapojených do studie ESPAD převyšovalo užívání u chlapců. Poprvé byl mezi studenty účastnícími se studie ESPAD v 18 zemích proveden průzkum užívání oxidu dusného, přičemž v průměru 3,1 % z nich uvedlo, že ho užívá celoživotně. Nejvyšší prevalence byla zaznamenána v Bulharsku (9,4 %) a Lichtenštejnsku (7,2 %), přičemž obě země vykázaly vyšší hodnoty u dívek než u chlapců.
Přibližně 2,2 % studentů zapojených do studie ESPAD uvádí, že poprvé užily inhalanty ve věku 13 let nebo dříve, přičemž mezi jednotlivými zeměmi panují značné rozdíly. Zahájení užívání inhalantů v raném věku se pohybuje od méně než 1 % studentů v Portugalsku (0,3 %) a Itálii (0,4 %) až po 5 % a více v Německu (5,9 %) a Slovinsku (5 %).
Prevalence celoživotního užívání léků k neléčebným účelům dosahuje v zemích zapojených do studie ESPAD v průměru 14 %, přičemž je vyšší u dívek (16 %) než u chlapců (11 %). Nejvyšší prevalence byla zaznamenána v Litvě (celkově 29 %, u dívek 36 %).
Z různých kategorií léků jsou nejčastěji užívány trankvilizéry a sedativa (8,5 %) užívaná bez lékařského předpisu, následované léky proti bolesti užívané za účelem omámení, které uvedlo v průměru 6,9 % studentů. Celkově 3,4 % studentů uvádí užívání léků na poruchy pozornosti/hyperaktivitu, které jsou do průzkumu ESPAD 2024 poprvé zahrnuty v dílčím vzorku 18 zemí. Ve všech kategoriích je užívání léků obecně vyšší u dívek, s výjimkou Bulharska, kde chlapci uvádějí vyšší užívání všech typů léků, Faerských ostrovů a Irska v případě trankvilizérů a sedativ, Kypru, Bulharska, Řecka, Itálie, Ukrajiny, Gruzie, Norska a Španělska v případě léků proti bolesti a Dánska a Kosova v případě léků na hyperaktivitu a poruchy pozornosti.
V průměru 19 % studentů považuje trankvilizéry a sedativa užívaná bez předpisu za poměrně nebo velmi snadno dostupné, přičemž nejvyšší vnímaná dostupnost byla zaznamenána v Polsku (49 %), Dánsku (39 %) a Česku (38 %). Nejnižší vnímaná dostupnost léčivých přípravků byla pozorována v Moldavsku (3,4 %) a na Ukrajině (5,9 %). Dívky ve všech zemích častěji vnímaly trankvilizéry a sedativa jako snadno dostupné, s výjimkou Monaka, Severní Makedonie, Moldavska a Lotyšska, kde vyšší vnímanou dostupnost uvádějí chlapci.
Relativně malý počet studentů v zemích zapojených do studie ESPAD uvádí, že užívají anabolické steroidy, přičemž průměr činí 1,5 %. Nejvyšší podíl byl zaznamenán na Kypru (4,2 %), následuje Polsko (3,3 %) a Ukrajina (2,8 %). Celkově je u chlapců ve srovnání s dívkami vyšší pravděpodobnost, že vyzkoušeli anabolické steroidy.
Sledování trendů: jak se situace změnila od roku 1995 do roku 2024
Celoživotní užívání inhalantů u dospívajících v Evropě vykazovalo do roku 2011 rostoucí trend a poté klesalo. V současné době jsou míry prevalence podobné těm, které byly pozorovány v polovině 90. let. Stírající se rozdíl mezi pohlavími zaznamenaný mezi lety 2011 a 2019 se v roce 2024 prohloubil, přičemž většina zemí nyní vykazuje vyšší prevalenci užívání inhalantů mezi dívkami. Trendy se však v jednotlivých zemích účastnících se studie ESPAD liší. Zatímco některé země, například Bulharsko, Finsko, Island, Itálie a Švédsko, hlásí od roku 2011 výrazný nárůst užívání inhalantů, zejména v letech 2019–2024, jiné země, včetně Chorvatska, Česka, Estonska, Lotyšska a Portugalska, hlásí pokles.
Trendy v užívání léčivých přípravků k neléčebným účelům jsou často formovány změnami v souboru zahrnutých léčivých přípravků. Celkově se celoživotní užívání trankvilizérů a sedativ v celé Evropě zvýšilo u chlapců i dívek, přičemž významný nárůst byl zaznamenán v Rakousku, Německu, na Islandu, v Litvě, Norsku, Švédsku a na Ukrajině. V průběhu času vykazují dívky soustavně vyšší míru užívání léčivých přípravků.
Hraní hazardních her o peníze
V průměru 23 % studentů zapojených do studie ESPAD uvedlo, že v posledních 12 měsících hráli hazardní hry, ať už osobně ve fyzické herně, nebo on-line, formou výherních automatů, karetních her nebo her v kostky, loterií či sázek na sportovní utkání či zvířecí dostihy.
Nejvyšší prevalenci hraní hazardních her mezi studenty vykazuje Itálie (45 %), následuje Island (41 %) a Řecko (36 %), zatímco nejnižší míru lze pozorovat v Gruzii (9,5 %).
Chlapci uvádějí výrazně vyšší účast na hazardních hrách než dívky, a to jak v průměru (29 % oproti 16 %), tak ve většině zemí. Jedinou výjimkou je Island, kde je prevalence téměř vyrovnaná – v posledních 12 měsících hrálo hazardní hry 42 % chlapců a 41 % dívek.
Mezi studenty zapojenými do studie ESPAD, kteří uvedli, že v uplynulém roce hráli hazardní hry o peníze, se naprostá většina (85 %) rozhodla hrát na fyzických místech, jako jsou bary a kluby. Tento podíl se pohybuje od 68 % ve Švédsku po 98 % v Itálii a 97 % na Kypru. Ačkoli je prevalence hraní hazardních her v kamenných hernách téměř dvakrát vyšší mezi chlapci než mezi dívkami (25 % oproti 14 %), podíl osob, které hrály na fyzických místech, je v průměru o něco vyšší mezi dívkami (86 %) než mezi chlapci (84 %), přičemž ve většině zemí byly mezi pohlavími pozorovány pouze mírné rozdíly.
Přibližně dva ze tří (65 %) studentů účastnících se studie ESPAD, kteří uvedli, že v uplynulém roce hráli hazardní hry o peníze, tak činili výhradně prostřednictvím on-line platforem nebo v kombinaci s fyzickými místy. Nejvyšší podíl byl zaznamenán ve Švédsku (81 %), Slovinsku (77 %), Kosovu (76 %), na Islandu (75 %), v Černé Hoře (75 %), Bulharsku a na Slovensku (v obou případech 74 %), zatímco nejnižší podíl byl zjištěn v Itálii (28 %) a ve Španělsku (44 %). Prevalence hraní on-line hazardních her mezi chlapci (20 %) je více než dvojnásobná než u dívek (8,7 %). Dokonce i mezi studenty, kteří uvedli, že v posledním roce hráli o peníze, je podíl těch, kteří si zvolili on-line kanál, vyšší mezi chlapci (70 %) než mezi dívkami (54 %). Na rozdíl od hazardních her poskytovaných ve fyzických hernách je u on-line hraní v jednotlivých zemích pozorována velká variabilita v rozdílech mezi pohlavími: nejvyšší byla zaznamenána v Portugalsku (80 % u chlapců oproti 43 % u dívek), zatímco v Severní Makedonii, Kosovu, Moldavsku, na Islandu, ve Španělsku, Německu a Lichtenštejnsku nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi pohlavími nebo tyto rozdíly byly jen velmi malé.
V rámci studie ESPAD byla rovněž posuzována přítomnost možného škodlivého chování v souvislosti s hraním hazardních her, a to prostřednictvím screeningového nástroje Lie/Bet, který byl využit u studentů, jež uvedli, že se v uplynulém roce věnovali hraní hazardních her. Podíl hazardních hráčů z řad studentů, kteří vykazují potenciálně škodlivé chování související s hraním hazardních her, se pohybuje od méně než 5 % v Lichtenštejnsku, Česku, na Faerských ostrovech a v Monaku až po maximálně 22 % v Kosovu. Zatímco v průměru a v naprosté většině zemí je podíl studentů hrajících hazardní hry, kteří vykazují potenciálně škodlivé chování, nejvyšší mezi chlapci (11 % oproti 4,6 % mezi dívkami), na Maltě (7,1 % oproti 3,7 %) a Kypru (8,3 % oproti 5 %) tomu tak není.
Sledování trendů: jak se situace změnila od roku 2015 do roku 2024
Ačkoli mnoho evropských zemí v posledních letech přijalo přísnější předpisy v oblasti hazardních her se zvýšeným zaměřením na ochranu nezletilých osob, hraní hazardních her mezi evropskými dospívajícími zůstává od roku 2015, kdy se v rámci studie ESPAD poprvé začal tento problém zkoumat, na stabilní úrovni. V průběhu času se však projevily významné změny.
Konkrétně se účast na hazardních hrách u chlapců mírně snížila z 32 % v roce 2015 na 30 % v roce 2024, zatímco u dívek se ve stejném období mírně zvýšila ze 14 % na 16 %.
Hraní hazardních her on-line znamenalo značný růst, přičemž jeho prevalence se zvýšila ze 7,9 % v roce 2019 na 14 % v roce 2024. Zatímco rozdíly mezi pohlavími v hraní hazardních her on-line přetrvávají, míra účasti mezi chlapci vzrostla o více než polovinu (z 13 % v roce 2019 na 20 % v roce 2024) a mezi dívkami se ztrojnásobila (z 2,7 % v roce 2019 na 8,7 % v roce 2024).
Podíl studentů, kteří vykazují potenciálně škodlivý profil hráčů hazardních her, se výrazně zvýšil, a to téměř dvojnásobně ze 4,7 % v roce 2019 na 8,5 % v roce 2024. Zatímco u chlapců je tento podíl stále mnohem vyšší, u dívek byl zaznamenán výraznější nárůst.
Tyto údaje poukazují na měnící se prostředí hazardních her u dospívajících, zejména na rostoucí roli on-line hraní a měnící se genderovou dynamiku, což vyžaduje průběžné monitorování a na míru uzpůsobené intervence.
Hraní her a sociální média
Celkem 80 % studentů účastnících se studie ESPAD uvádí, že v posledním měsíci alespoň jednou hráli digitální hry. Přibližně 70 % z nich hrálo během posledních 30 dnů v běžný školní den, zatímco 77 % hrálo v den volna. V zemích zapojených do studie ESPAD byla prevalence hraní her v posledním měsíci nejnižší v Kosovu (59 %) a Moldavsku (66 %), zatímco nejvyšší v Lichtenštejnsku (95 %) a Německu (91 %). Chlapci hrají hry častěji než dívky (89 % oproti 71 %), což odráží konzistentní rozdíly mezi pohlavími v zapojení do hraní her v různých zemích. Tento rozdíl je obzvláště patrný v Řecku a na Islandu, kde se pohybuje mezi 33 a 35 procentními body, zatímco na Kypru, Ukrajině a v Bulharsku je minimální nebo žádný (0 až 5 procentních bodů).
Za období posledních 30 dnů uvedlo 17 % všech studentů účastnících se studie ESPAD průměrně 4 a více hodin strávených hraním her v běžný školní den a 32 % v běžný mimoškolní den, přičemž v obou případech je tento podíl dvakrát vyšší u chlapců než u dívek.
Studie ESPAD rovněž posuzuje subjektivní riziko spojené s hraním her a využíváním sociálních médií prostřednictvím třípoložkové škály, kterou vypracovali Holstein a kolegové v roce 2014. Podle autorů skóre 2 nebo 3 značí vysoké subjektivně vnímané riziko problémů souvisejících s hraním her a užíváním sociálních médií.
V roce 2024 získalo 2–3 body na stupnici vnímaného rizika hraní her 22 % studentů zapojených do studie ESPAD. Tento ukazatel je nejnižší v Česku (12 %), Dánsku (13 %), Rakousku a Finsku (14 %) a nejvyšší na Kypru (37 %), v Litvě a Nizozemsku (obě země 31 %).
Celkově je u chlapců (30 %) více než dvakrát pravděpodobnější než u dívek (13 %), že na stupnici vnímaných rizik v souvislosti s hraním her dosáhnou pozitivního výsledku. Největší rozdíly mezi pohlavími byly zaznamenány v Portugalsku a Německu, kde chlapci předčili dívky o 25–26 procentních bodů. Naproti tomu na Kypru byl tento rozdíl minimální (minus 1 procentní bod), přičemž v Nizozemsku je trend dokonce opačný – dívky dosahují o 7 procentních bodů vyššího skóre než chlapci.
Pokud jde o používání sociálních médií, téměř polovina studentů (47 %) získala na stupnici vnímaného rizika využívání sociálních médií 2–3 body. Nejvyšší prevalence byla zjištěna v Rakousku (58 %), Lichtenštejnsku (57 %) a Německu (56 %), zatímco nejnižší v Česku (29 %), Maďarsku a Polsku (v obou zemích 32 %).
Dívky (53 %) častěji než chlapci (42 %) dosahují na škále vnímaného rizika využívání sociálních médií pozitivní skóre. V tomto případě se rozdíly mezi pohlavími pohybují v užším rozmezí od 3 do 17 procentních bodů, a to trvale ve prospěch dívek. Největší rozdíly byly zaznamenány na Faerských ostrovech, v Lichtenštejnsku a na Slovensku (17 %).
Sledování trendů: jak se situace změnila od roku 2015 do roku 2024
Nejnovější zjištění studie ESPAD poukazují na výrazný nárůst prevalence hraní her mezi šestnáctiletými studenty v průběhu času, a to ze 47 % v roce 2015 na 80 % v roce 2024. Tento trend je obzvláště výrazný u dívek, u nichž se prevalence hraní her více než ztrojnásobila – z 22 % v roce 2015 na 71 % v roce 2024. Zatímco chlapci soustavně uvádějí vyšší zapojení do hraní her, nárůst je v jejich případě pozvolnější, a to ze 71 % v roce 2015 na 89 % v roce 2024. Stírající se rozdíly mezi pohlavími naznačují, že hraní her, kdysi převážně mužská aktivita, je mezi dívkami stále častější.
Prevalence vnímaného rizika hraní her zůstala na relativně stabilní úrovni, přičemž celková míra se mírně zvýšila z 20 % v roce 2015 na 22 % v roce 2024. U chlapců tento podíl zůstal neměnný a činil přibližně 30 %, zatímco u dívek se zvýšil z 9,5 % v roce 2015 na 13 % v roce 2024, což je v souladu s jejich rostoucím zapojením do hraní her.
Vnímané problematické využívání sociálních médií se zvýšilo z 38 % v roce 2015 na 47 % v roce 2024. Nárůst byl výraznější u chlapců, a to z 30 % na 41 %, zatímco u dívek zůstal podíl trvale vysoký a pohyboval se kolem 53–54 %.
Duševní pohoda
V návaznosti na pandemii covidu-19 a v kontextu probíhajících konfliktů v Evropě a na Blízkém východě se studie ESPAD více zaměřuje na duševní pohodu dospívajících. Přetrvávající dopady sociální izolace, narušeného vzdělávání a socioekonomické nestability prohloubily obavy týkající se duševního zdraví mládeže.
Za účelem systematického hodnocení a monitorování této problematiky byl do průzkumu v rámci studie ESPAD 2024 poprvé zařazen index duševní pohody WHO-5, což je validované měřítko duševního stavu založené na nedávných životních zkušenostech. Skóre vyšší než 50 bodů ze 100 je považováno za ukazatel dobré duševní pohody.
V průměru 59 % studentů uvádí, že se cítí v dobré duševní pohodě. Na regionální úrovni byly nejvyšší míry duševní pohody zjištěny v severní Evropě, přičemž nejvyšší prevalenci vykazují Faerské ostrovy (77 %), Island (75 %) a Dánsko (72 %). Zemí s nejnižší mírou uváděné duševní pohody je Ukrajina (43 %), kde jsou dospívající od roku 2022 vystaveni traumatickým událostem a omezenému přístupu k péči o duševní zdraví, následuje Česko (46 %), Maďarsko (47 %), Kypr a Polsko (49 %).
Duševní pohoda je obecně vyšší u chlapců než u dívek, a to jak v průměru (69 % oproti 49 %), tak v rámci všech zemí zapojených do studie ESPAD. Největší rozdíly mezi pohlavími byly zaznamenány v Itálii (66 % u chlapců oproti 35 % u dívek), v Polsku (64 % u chlapců oproti 33 % u dívek) a ve Švédsku (78 % u chlapců oproti 48 % u dívek). Nejmenší rozdíly mezi pohlavími byly zjištěny na Kypru (52 % u chlapců oproti 46 % u dívek), na Ukrajině (48 % u chlapců oproti 39 % u dívek), na Faerských ostrovech (83 % u chlapců oproti 72 % u dívek) a v Gruzii (75 % u chlapců oproti 62 % u dívek).
Činnosti v oblasti prevence
Přibližně 72 % studentů účastnících se studie ESPAD uvádí, že se v průběhu dvou let předcházejících průzkumu zúčastnili alespoň jedné preventivní intervence. Tyto intervence sahají od osvětových akcí zaměřených výhradně na poskytování informací až po programy založené na dovednostech, které zahrnují interaktivní aktivity určené k rozvoji osobních a sociálních dovedností. Jedná se o první shromažďování údajů, v jehož rámci byly získávány informace o účasti v preventivních programech, což přináší nové poznatky o zapojení mládeže do těchto iniciativ. Je důležité zdůraznit, že ne všechny preventivní intervence jsou založeny na důkazech.
Více než polovina studentů (56 %) uvádí, že se zúčastnila osvětových nebo informačních akcí o legálních a nelegálních látkách nebo o rizikovém chování. Nejvyšší míra účasti byly zaznamenána na Slovensku (77 %) a v Maďarsku (74 %), nejnižší v Kosovu (31 %) a Černé Hoře (38 %).
Nejčastěji řešeným tématem byl alkohol, přičemž 49 % studentů uvedlo účast na souvisejících informačních akcích. Na vnitrostátní úrovni jsou procentní podíly nejvyšší na Slovensku (70 %) a v Chorvatsku (67 %), zatímco nejnižší v Kosovu (18 %).
Druhou nejčastěji hlášenou událostí jsou akce zaměřené na tabákové výrobky, kterých se zúčastnilo 38 % studentů. Nejvyšší míry účasti byly zaznamenány na Slovensku a v Maďarsku (59 %), nejnižší na Kypru (22 %) a v Gruzii (23 %).
V průměru pouze 31 % studentů zapojených do studie ESPAD uvádí, že se zúčastnili osvětových nebo informačních akcí o nelegálních látkách. Nejvyšší míra účasti byla uváděna na Slovensku (60 %) a na Islandu (56 %) a nejnižší v Kosovu (10 %), Gruzii a Švédsku (11 % v obou případech).
Nejméně často řešenými tématy jsou rizikové chování nesouvisející s návykovými látkami, jako jsou poruchy chování v důsledku hraní hazardních her, hraní her nebo trávení času na internetu, přičemž účast na nich uvedlo v průměru 28 % studentů zapojených do studie ESPAD. Nejvyšší míra účasti byla zaznamenána na Islandu a ve Slovinsku (48 %), zatímco Kosovo vykázalo nejnižší míru účasti (9,4 %).
Účast na osvětových nebo informačních akcích týkajících se návykových látek častěji uvádějí dívky. V případě akcí zaměřených na poruchy chování v důsledku hraní hazardních her, hraní her nebo trávení času na internetu však chlapci (30 %) uvádějí vyšší zapojení než dívky (24 %).
Pokud jde o interaktivní vzdělávací aktivity, které jsou klíčovou součástí úsilí v oblasti prevence, 55 % studentů zapojených do studie ESPAD uvádí, že se zúčastnili intervencí zaměřených na rozvoj sociálních dovedností, osobních dovedností nebo mediální gramotnosti. Na národní úrovni se účast pohybuje od 35 % na Faerských ostrovech a 36 % ve Švédsku po 71 % na Maltě a ve Španělsku a 72 % ve Finsku.
Nejčastěji uváděný typ absolvovaného školení měl zaměření na sociální dovednosti, v průměru 41 %, s cílem zlepšit interakci a komunikaci s ostatními (např. vyjadřování pocitů, empatie a zvládání tlaku vrstevníků). Nejvyšší míra účasti byla zaznamenána ve Finsku (64 %), zatímco nejnižší ve Švédsku (25 %).
Podobný podíl studentů (40 %) uvádí, že se zúčastnili školení v oblasti mediální gramotnosti, které se zaměřilo na kritickou analýzu reklam a mediálního obsahu s cílem rozpoznat zamýšlená sdělení a snížit náchylnost k manipulaci. Tyto vzdělávací aktivity byly nejčastější ve Finsku (60 %) a Dánsku (59 %) a nejméně časté v Kosovu (20 %).
Nejméně rozšířený typ školení se zaměřoval na zlepšení osobních dovedností a obecně seznamoval studenty se strategiemi na zdravé zvládání náročných životních situací, přičemž absolvování tohoto typu školení uvedla o něco více než třetina studentů zapojených do studie ESPAD (36 %). Nejvyšší míra účasti byla zaznamenána v Litvě (56 %) a na Maltě (55 %), nejnižší na Faerských ostrovech (23 %) a ve Švédsku (24 %).
Celkově je u těchto intervencí rozdíl v hlášení účasti mezi pohlavími výraznější: účast hlásí 60 % dívek v porovnání s 51 % chlapců. Tento vzorec zůstává konzistentní u všech typů školení.
Zatímco osvětové nebo informační akce se většinou pořádají ve východní Evropě, iniciativy v oblasti prevence založené na dovednostech, u nichž se má za to, že mají ve srovnání s osvětovými nebo informačními akcemi vyšší potenciál účinnosti, se častěji organizují v západní a jižní Evropě.
Zúčastněné země
Do průzkumu v rámci studie ESPAD se v roce 2024 zapojily tyto země:
Bulharsko, Černá Hora, Česko, Dánsko, Estonsko, Faerské ostrovy, Finsko, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Kosovo(1), Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Moldavsko, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Severní Makedonie, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Ukrajina.
Zdrojové údaje
Údaje použité k vytvoření vizualizací dat na této stránce naleznete níže a také v našem katalogu dat. Na tento datový soubor se vztahuje licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Poznámka pro uvedení názvu: použijte prosím „Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD)“.
O studii ESPAD
Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) je výsledkem spolupráce nezávislých výzkumných týmů ve více než 40 evropských zemích a je celosvětově největším mezinárodním výzkumným projektem týkajícím se užívání látek dospívajícími. Celkovým cílem projektu je opakovaně shromažďovat srovnatelné údaje o užívání látek u studentů ve věku 15–16 let v co největším počtu evropských zemí. Agentura EUDA je klíčovým partnerem projektu ESPAD.
Více informací naleznete na internetových stránkách studie ESPAD.
O této publikaci
Doporučená citace: ESPAD Group (2025), Key findings from the 2024 European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs (ESPAD) (Hlavní zjištění z Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD)), Agentura Evropské unie pro drogy, Lisabon, https://www.euda.europa.eu/publications/data-factsheets/espad-2024-key-findings_en
Identifikátory
HTML: TD-01-25-003-CS-Q
ISBN: 978-92-9408-035-6
DOI: 10.2810/3507698
(1) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.