Prognózy vývoje problematiky drog a závislostí v EU do roku 2040 (rámcové prognostické scénáře)
Úvod a souvislosti
Na této stránce naleznete informace o nejnovější aktualizaci rámcových scénářů EUDA. Obsahuje základní informace o projektu, metodické poznámky a odkazy na jednotlivé scénáře.
Co jsou to „scénáře“
Scénáře se hojně využívají ve firemních prognózách a silnou tradiční úlohu hrají také v prognostických aktivitách orgánů EU a jejich technických agentur (1). Vypracovávání scénářů představuje strategický přístup k přípravě na celou řadu možností vývoje v budoucnosti: namísto předvídání jednoho konkrétního, nejpravděpodobnějšího budoucího vývoje scénáře mapují různé možnosti vývoje. O důsledcích těchto možností vývoje lze následně diskutovat a zvažovat je, čímž se zlepšují schopnosti agentury v oblasti anticipačního rozhodování. Scénáře nám připomínají, že budoucnost lze ovlivnit. Vybízejí nás, abychom přemýšleli o tom, jak dosáhnout žádoucích výsledků a jak se vyhnout potenciálně nepříznivému vývoji.
EUDA (2) buduje od roku 2019 své prognostické kapacity prostřednictvím řady činností, včetně prognostického mapování a workshopů o trendech, souboru nástrojů EUDA pro workshopy o trendech a vypracovávání prvních pilotních rámcových scénářů. Cílem je rozvíjet dovednosti a vyvíjet nástroje, které zvýší připravenost agentury, pokud jde o trendy, politiku a praxi v oblasti drog, a také podpořit externí zúčastněné strany při budování kapacit v oblasti prognózování. Součástí tohoto prognostického přístupu jsou níže uvedené scénáře. Ve stále se měnící globální situaci v oblasti drog mají agentuře pomoci včas rozpoznat možný budoucí vývoj, včetně příležitostí i výzev, a připravit se na něj.
Scénáře: tři různé možnosti budoucího vývoje problematiky drog a závislostí v roce 2040
Vyberte jeden ze scénářů.
Scénář 1: Harmonie v EU
V roce 2040 bude sociální nerovnost v EU menší než kdykoli předtím. Po překonání řady krizí v polovině 20. let 21. století došlo k rychlému rozvoji hospodářské, sociální a územní soudržnosti, což vedlo k vysoké úrovni kolektivního blahobytu – lidé se nikdy neměli tak dobře. Drogy sice úplně nezmizely, ale závislost je na historicky nejnižší úrovni a způsobuje méně škod než kdy předtím. Politická polarizace je mnohem menší a společnost jako celek se vyznačuje větší mírou důvěry, což usnadňuje integraci rostoucího počtu mladých pracovníků, kteří se stěhují do EU (a v rámci EU). Migrace (a přistěhovalci) se ve stále rozmanitější Evropě stala významným přínosem, podporuje inovace a zvyšuje přidanou hodnotu.
Popis scénáře
Kde jsme a jak jsme se tam dostali: EU a svět v roce 2040
V roce 2040 se občané EU budou těšit vysoké kvalitě života v Evropě, která se stále více stává „Evropou blahobytu“. I když se to tak zpočátku nezdálo, zkušenosti získané z úspěšné mezinárodní spolupráce během pandemie COVID-19 se ze světa nevytratily a po geopolitických krizích na počátku 20. let 21. století přinesla renesance demokracií stabilitu světové ekonomiky. Do roku 2040 se začne vyplácet tvrdá práce, která byla vykonána ve 20. a 30. letech 21. století a která měla za cíl zmírnit nejzávažnější dopady změny klimatu a zvrátit zhoršování životního prostředí. Navíc po více než deseti letech, kdy se celosvětová pozornost stále více zaměřovala na význam inovací a technologického rozvoje, je nyní k dispozici dostatek finančních prostředků na vědecký výzkum a znalosti jsou bez omezení sdíleny prostřednictvím mezinárodních sítí.
Život v EU v roce 2040
Pokud jde o soudržnost v EU, bylo dosaženo značného pokroku. Do roku 2040 bude účinná přistěhovalecká politika zajišťovat rychlou integraci nově příchozích, přičemž mladí migranti budou kompenzovat dopady pomalu stárnoucího a ubývajícího (pracujícího) obyvatelstva. V řadě odvětví je nedostatek kvalifikovaných pracovníků minulostí. Díky významnému posunu v digitální oblasti, který byl dokončen v polovině 30. let 21. století, jsou všichni a téměř všechno a všude na internetu a díky zlepšené infrastruktuře a lepší dostupnosti veřejných služeb se rozdíly mezi regiony EU již více než deset let zmenšují a jsou nyní výrazně nižší než v roce 2020. V důsledku toho se všeobecné pocity roztrpčení povětšinou zmírnily a (většina) lidí více důvěřuje institucím a nepovažuje již politiku za hru s nulovým součtem. To rovněž usnadnilo boj proti organizované trestné činnosti, což vedlo k výraznému omezení obchodu s drogami a násilí souvisejícího s drogami. Míra korupce se snížila, protože zločinecké sítě nyní nemají dostatek peněz k podkopávání správy věcí veřejných, a snížila se i míra loupeží, vloupání a krádeží, neboť potřebou financovat svou drogovou závislost je nyní vedeno méně pachatelů. Kolektivní blahobyt je klíčovým prvkem politik EU a členských států a panuje značná ochota vynakládat na něj politický a finanční kapitál.
Stav veřejného zdraví a zdravotní péče v roce 2040
Systém zdravotní péče je v roce 2040 výrazně méně zatížen. Na jednu stranu lidé žijí zdravěji, protože snížení emisí a zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vedlo ke zlepšení fyzického zdraví. Navíc méně stresující pracovní prostředí a lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, jakož i neexistence ekonomických tlaků a úsporných opatření znamenají menší psychickou zátěž, a tedy i mnohem méně souvisejících duševních poruch. Na druhou stranu se zlepšila i zdravotní péče jako taková. Díky lepšímu propojení jsou znalosti týkající se zdraví dostupné téměř všude, přičemž rozsáhlejší spolupráce a koordinace v oblasti zdravotnictví v celé EU (která má kořeny ve společné reakci na pandemii COVID-19 a která byla institucionalizována v následujících letech) vedla k vytvoření prostředí zdravotní péče, které nabízí téměř rovný přístup k léčbě, což je pro velmi různorodou společnost zásadní. Rozdíly v přístupu ke zdravotní péči a její dostupnosti přetrvávají, ale díky zaměření na péči řízenou komunitou, která má své kořeny v zavedených místních institucích, vztazích a důvěře, jsou tyto rozdíly minimální. Díky úsilí v rámci iniciativ EU zaměřených na dlouhověkost je v rámci všeobecné zdravotní péče k dispozici stále více možností léčby onemocnění souvisejících se stářím a chronických onemocnění.
Co to znamená pro problematiku drog, protidrogové politiky a monitorování drog v roce 2040
Větší soudržnost, harmonizace a přeshraniční spolupráce jsou patrné také v protidrogových politikách EU a jejich provádění, jakož i v dalších složkách těchto politik, jako jsou mimo jiné lidská práva, veřejná bezpečnost a snižování kriminality. Protidrogové politiky jsou nyní plně koordinovány a spoluvytvářeny s občanskou společností, což vede ke vzniku preventivních programů na úrovni „celé společnosti“, které jsou často prováděny v kontextu programů sociální spravedlnosti a zaváděny s cílem zlepšit sociální spravedlnost a rovnost. Dobře financované iniciativy v oblasti výzkumu a vývoje podporované kvalitními, aktuálními a transparentními daty o užívání drog umožnily rychlé a cílené intervence, jež se staly normou v reakci na vznikající vzorce závislostí. Objevily se inovativní možnosti léčby a včasné prevence, které se neustále přizpůsobují, aby lépe odpovídaly rostoucí složitosti profilů potřeb, a díky novým technologiím jsou nyní možné rychlé intervence na individuální úrovni. Nejenže se tím omezilo užívání nových psychoaktivních látek, ale klesla také míra zneužívání léků, k čemuž přispělo i zavádění personalizované medicíny v celé EU. Některé pečlivě vybrané drogy byly legalizovány a jsou dostupné prostřednictvím důkladně kontrolovaných kanálů, a to s jasným zaměřením na snižování škod, nikoli pouze na boj proti drogám jako takovým. Díky vyvážené inovační politice EU a jejímu vlivu na světové scéně se nejenže nikdy nenaplnila hrozba nové vlny designérských drog, kterou předpokládala umělá inteligence, ale globální koordinace hraje klíčovou roli i v boji proti syntetickým drogám obecně. Například obchod s prekurzory drog bývá vyvážejícími zeměmi po zjištění jejich zneužívání rychle omezen a online tržiště s novými psychoaktivními látkami a dalšími drogami jsou neustále monitorována a narušována.
Klíčové poznatky o scénáři
- Spoluvytváření politiky s občanskou společností, zejména pokud jde o změny v předpisech a podmínky týkající se užívání drog, vede k široké podpoře skupin uživatelů.
- Skutečnost, že politika je vypracovávána způsobem, který je dynamický a adaptivní, reaguje na situaci a efektivně se opírá o důkazy, vede k rychlým a cíleným reakcím na nový vývoj, zejména pokud jde o hrozbu, kterou představují nové psychoaktivní látky.
- Jasné a harmonizované předpisy v celé EU vedou ke stabilním a účinným
- Inovace a soustavné úsilí o přehodnocení a zlepšení osvědčených postupů zvyšují dopad preventivních programů a umožňují včasnou reakci na vznikající hrozby.
- Nižší míra užívání drog snižuje násilí a míru kriminality, které jsou vedlejším produktem trhu s nelegálními látkami, a uvolňuje tak zdroje pro rozvoj blahobytu společnosti.
- Vzhledem k tomu, že při usměrňování úsilí v oblasti léčby hrají klíčovou roli data, je neomezená a včasná výměna informací o zneužívání návykových látek v celé EU pro poskytování účinných programů léčby velmi důležitá.
Scénář 2: Zvládání s obtížemi
V roce 2040 se EU drží, ale jen tak tak. Vzhledem k tomu, že na Evropu dopadá jedna globální krize za druhou, jsou společenské rozdíly mnohem větší než dříve a většina tvůrců politik EU nevidí budoucnost růžově. Vzhledem k tomu, že lidé mají stále větší problémy zvládat rostoucí životní náklady, rostou místní a sociální rozdíly v oblasti zdraví, což vede k tomu, že hlavními faktory určujícími přístup ke zdravotní péči jsou spíše příjem a zeměpisná poloha než to, zda je zapotřebí. Vzhledem k tomu, že drogy zůstávají pro mnoho lidí klíčovým způsobem řešení problémů, instituce EU jen stěží drží krok s rostoucí složitostí zneužívání drog a léků, závislostí a nárůstem násilí spojeného s drogami..., ale jak dlouho ještě to dokáží?
Popis scénáře
Kde jsme a jak jsme se tam dostali: EU a svět v roce 2040
Po krizích na počátku 20. let 21. století bylo oživení pomalé. Kromě toho se v 30. letech 21. století nikdy výrazně nesnížila ekonomická závislost na jiných zemích, což omezilo kontrolu EU nad vývozní politikou jiných zemí. Do roku 2040 se mezinárodní spolupráce omezila pouze na zajištění stabilního obchodování – kromě této otázky existuje jen malá ochota řešit problémy společně. Místo toho se v posledním desetiletí zvýšil počet záměrných dezinformačních kampaní, ovlivňování se stalo běžnou praxí a většina států nevidí žádné výhody v neomezeném sdílení informací. Vzhledem k tomu, že v posledních patnácti letech byly z velké části ignorovány klimatické výzvy a byly upřednostňovány krátkodobé ekonomické zisky, jsou nyní dopady změny klimatu čím dál závažnější a vzhledem k neustále rostoucím nákladům na zmírňování jejího dopadu je každodenní život mnoha lidí v EU stále těžší.
Život v EU v roce 2040
V roce 2040 vykazují rozdíly v bohatství mezi jednotlivými regiony EU jen malé známky snižování a v některých oblastech se dokonce již více než deset let prohlubují. Hospodářská situace v EU je nyní příliš nevyvážená na to, aby EU mohla všem svým občanům zajistit podobnou životní úroveň. Členské státy rovněž přistupují ke správě věcí veřejných různě, přičemž některé se přiklonily k autokracii, zatímco jiné zavedly nové formy účasti veřejnosti a posílily tak své demokratické základy. V důsledku problémů s integrací migrantů přetrvává v řadě odvětví nedostatek kvalifikovaných pracovníků, nebo – vzhledem ke stárnutí populace – se jich nedostává čím dál více. Zatímco mnozí lidé v Evropě se stále těší vysoké životní úrovni a blahobytu, jiní jsou na tom mnohem hůře a tento nárůst ekonomických rozdílů způsobil, že se v regionech, kde jsou ekonomické vyhlídky obzvláště chmurné, rozšířil (a normalizoval) organizovaný zločin. Střední délka života se začíná zkracovat a počet let života prožitých ve zdraví se rychle snižuje. V celé EU je jen málo iniciativ, které by tyto problémy řešily, což vede k roztříštěnosti přístupů.
Stav veřejného zdraví a zdravotní péče v roce 2040
V roce 2040 je mezi zdravotnickými pracovníky a pacienty velmi rozšířený přístup „vždycky může být hůř“. Systémům zdravotní péče se dosud dařilo držet krok s rostoucím výskytem nemocí (nepřenosných nemocí a duševních poruch), ale jsou na hranici svých možností. Vzhledem k tomu, že každodenní život je pro velkou část pracujícího obyvatelstva náročný, žije stále více lidí v nebezpečném prostředí, což nevyhnutelně vede k nárůstu nebo přinejmenším nevede ke snížení výskytu přenosných nemocí. Evropa se již patnáct let pomalu vzdaluje od společnosti blahobytu. Nerovnosti v bohatství jsou patrné v rozšíření závažných onemocnění, kterými trpí téměř čtvrtina pracující populace. Přesný stav regionální a ekonomické rovnosti v oblasti zdraví však zůstává neznámý, protože snahy o zlepšení sdílení a kompatibility zdravotních dat v roce 2030 vyšuměly do prázdna. Přístup ke zdravotní péči příliš často závisí na osobním majetku a místě bydliště. Špičková zdravotní péče, která je produktem inovativních subjektů, je dostupná těm, kteří si ji mohou dovolit. Ostatní se stále více spoléhají na samoléčbu, zejména v oblasti duševního zdraví, a hledají pomoc na rostoucím černém trhu s léky na předpis.
Co to znamená pro problematiku drog, protidrogové politiky a monitorování drog v roce 2040
Vzhledem k tomu, že členské státy explicitně nebo implicitně dekriminalizují některé rekreační drogy a větší míra dekriminalizace má své hlasité zastánce, včetně průmyslových lobbistů, je regulační prostředí v EU stále nevyváženější. V důsledku toho jsou drogy, které jsou v některých zemích nelegální, v jiných zemích agresivně prodávány. Změny obchodních toků také způsobily, že některé drogy jsou dostupnější, zatímco jiné jsou vzácnější nebo dražší. Úsilí o snížení užívání škodlivých, avšak legálních drog, například prostřednictvím revize právních předpisů EU o kontrole tabáku s cílem vytvořit do roku 2040 nekuřáckou generaci nebo prostřednictvím mezinárodní spolupráce, se nesetkalo s úspěchem. Celkově lze říci, že se nemění trend nárůstu užívání drog a zneužívání léků. Destigmatizace a sociální deprivace rozšířily trh se zneužíváním návykových látek a daly vzniknout novým příležitostem k páchání trestné činnosti, a to jak s ohledem na inovativní typy produktů, především nových psychoaktivních látek a nových syntetických drog obecně, tak s ohledem na nově vznikající distribuční koridory, s nimiž se instituce snaží držet krok. Současně se výrazně zvýšila trestná činnost související s drogami, což vedlo k novému zaměření na bezpečnost na komunitní úrovni. Úsilí o „včasné varování“ je stále nevyvážené. V některých členských státech mají forenzní laboratoře kapacitu pro identifikaci nových psychoaktivních látek a jejich prekurzorů a čistírny odpadních vod průběžně testují přítomnost nových drog. V jiných zemích však v důsledku rozpočtových škrtů policejní orgány nestíhají včas reagovat na mnohem rozmanitější problémy. Uživatelé si často neuvědomují zdravotní rizika, která nové syntetické drogy představují, a jsou tak vystaveni většímu riziku. Návykové chování se stává složitějším, přičemž normou zůstávají „univerzální“ přístupy k léčbě, což může být rovněž důsledkem rostoucího nedostatku dat o užívání a nových typech závislostí. Tyto nedostatky ve znalostech prohlubují rozdíly v monitorování. V důsledku toho chybí tvůrcům politik podrobné pokyny a investice do protidrogových politik často zůstávají necílené. Na druhou stranu vzrostla míra kriminalizace některých drog a donucovací opatření jsou uplatňována ve větší míře. Častěji a ve větší míře jsou nyní přijímána opatření na úrovni komunit, i když někteří to považují pouze za známku selhání státu.
Klíčové poznatky o scénáři
- Rostoucí složitost onemocnění a profilů drog ztěžuje veřejné intervence a vyžaduje záměrné, aktivní zjišťování nových informací nebo trendů.
- S narůstajícími rozdíly je více skupin zranitelných, což často vede k užívání určitých drog v určitých regionech, což vyžaduje, aby se dohled zaměřil na (včasné) odhalování.
- Zdroje policejních orgánů jsou napjaté, protože bojují na dvou frontách – proti nárůstu organizovaného zločinu a proti vývoji nových drog, což ztěžuje provádění preventivních programů.
- V zájmu řešení nedostatku poznatků o tom, jak nejlépe investovat do strategií reagujících na problémy s užíváním drog a na vliv nových technologií (např. umělé inteligence, biotechnologií atd.) na výrobu nelegálních drog, bude zapotřebí urychlit sdílení dat. Jinak bude hrozit, že tohoto nedostatku využijí lobbisté.
Scénář 3: Na pokraji zhroucení
V roce 2040 se EU zmítá v mezinárodním prostředí, které nemá směr a je nestabilní. Mezinárodní pravidla a předpisy jsou z velké části ignorovány a politické bloky a aliance se rozpadají. V rámci EU vedla tendence „dělat si věci po svém“ k politické, sociální a hospodářské roztříštěnosti. Ve většině členských států to mělo značný negativní dopad na zdraví a pohodu obyvatel. Systémy zdravotní péče jsou povětšinou na pokraji zhroucení a stěží fungují, zatímco užívání drog, které je poháněno jak vnímanou potřebou, tak komercializací, je nyní rozšířené ve všech vrstvách společnosti a závislost se zdá být všudypřítomná, stejně jako násilí spojené s drogami.
Popis scénáře
Kde jsme a jak jsme se tam dostali: EU a svět v roce 2040
Za patnáct let se svět ještě více roztříští. Do roku 2040 se mezi státy vytvoří překážky v obchodování, mezinárodní spolupráce bude na historickém minimu a normou se stanou odvetná opatření. V uplynulém desetiletí EU řešila kaskádové problémy, které se objevily, a nyní již není považována za subjekt, se kterým by se v politice mělo počítat, a to jak navenek, tak uvnitř EU. Nepodařilo se snížit závislost na dodávkách energie z autokratických zemí a již dávno je zřejmé, že všechny klimatické cíle, kdysi symboly společné Evropy, nebudou zdaleka splněny.
Život v EU v roce 2040
Ve většině členských států je nepříznivá hospodářská situace. Nové technologie vedly ke ztrátě pracovních míst, přičemž nezavedení programů odborné přípravy v uplynulém desetiletí vedlo k tomu, že panuje vysoká nezaměstnanost a mzdy nedrží krok s inflací. Mnozí se potýkají s problémy a hledají snadná řešení. Politická polarizace, protesty a frustrace veřejnosti zároveň dosáhly nových rozměrů a od 30. let 21. století se tvůrci politik za účelem udržení domácí stability běžně uchylují k vnitrostátním řešením. Členské státy již nehledají řešení na unijní úrovni a normou se stává autoritářství a vylučující formy nacionalismu. Ačkoli je celosvětový počet uprchlíků vyšší než kdy jindy a evropský průmysl trápí nedostatek kvalifikovaných pracovníků, přistěhovalci jsou na hranicích EU odmítáni. Inovace (dnes už jen módní slovo, které každý používá) se zhoršily, přestože jsou na ně vynakládány značné finanční prostředky.
Stav veřejného zdraví a zdravotní péče v roce 2040
Již téměř deset let se systémům zdravotní péče v EU stále častěji nedaří řešit problémy, které vznikají, ačkoli tomu tak zjevně není proto, že by o jejich řešení neusilovaly. Nedostatek finančních prostředků a zdrojů prohlubuje selhávání mezinárodních společných opatření tváří v tvář společným hrozbám (např. novým pandemiím), což znamená, že nelze řešit regionální a sezónní mimořádné situace (např. vlny veder v důsledku nezmírňované změny klimatu). Vzhledem k rozsáhlé nezaměstnanosti, inflaci a chudobě se životní podmínky ve srovnání s počátkem 20. let 21. století výrazně zhoršily. Mnoho lidí trpí depresemi a dalšími duševními poruchami, avšak možnosti léčby jsou omezené, protože stále více lidí v EU nemá přístup ke zdravotnímu pojištění. Náklady, jakož i neexistence sdílených dat a výkonné digitální infrastruktury mají za následek to, že inovativní zdravotnická řešení (včetně elektronického zdravotnictví) nejsou nikdy v celé EU zavedena.
Co to znamená pro problematiku drog, protidrogové politiky a monitorování drog v roce 2040
V EU a jejích členských státech již neexistuje společný přístup k řešení problémů spojených s drogami. Politická roztříštěnost přinesla velmi rozdílné právní předpisy a politiky jejich prosazování, přičemž nadnárodní organizace se staly téměř bezmocnými. Důraz na vnitřní bezpečnost znamená, že se normou stala spíše represe než léčba. Má se za to, že k problému přispívají přístupy v oblasti léčby a snižování škod, které jsou stále výrazně podfinancované, což vede k výraznému nedostatku poznatků a kvalifikovaných pracovníků a k nedostatečným výdajům na výzkum. Pravděpodobně díky dřívějšímu rozšířenému užívání látek jako „dopingu pro mozek“ se zároveň široce destigmatizovalo užívání drog a běžné je jak užívání syntetických drog a opiátů, tak zneužívání léků.
Díky této komercializaci trhu s drogami se EU stala hlavním výrobcem syntetických drog. Existující sociální rozdíly jsou patrné i v tom, jak jsou vnímány konkrétní drogy a jak jsou vypracovávány a prosazovány protidrogové právní předpisy. Sofistikovaní a inovativní komerční dodavatelé jsou schopni uspokojit poptávku bohatých uživatelů z řad bílých límečků produkty, které jsou buď legalizovány v důsledku lobbingu, nebo existují v šedé zóně a jsou ignorovány policejními orgány, zatímco chudí lidé se uchylují k levným drogám, obvykle vyráběným v zapadlých výrobnách pomocí hacknutých 3D tiskáren pro chemické drogy a stažitelných „plánů tisku“. Vzhledem k tomu, že uživatelé si často vůbec neuvědomují přesné účinky látek, které užívají, vedou syntetické drogy k nárůstu počtu místních a regionálních případů osob přijatých na pohotovosti a úmrtí v souvislosti s drogami. Vzhledem k tomu, že potřeby léčby zůstávají neuspokojeny, nárůst počtu duševních poruch vedl ke zvýšení míry užívání více látek najednou a užívání drog na veřejnosti, zejména ve venkovských oblastech. Proti nedostatku v oblasti dat a opatření vzniklému v důsledku falešných zpráv a politické roztříštěnosti se snaží bojovat svépomocné skupiny řízené komunitou, které přebírají úlohu neplněnou přetíženými institucemi a které jsou často stejně nepřátelské vůči prodejcům drog jako vůči policejním orgánům. V životě je více násilí, protože prodejci drog řeší spory násilím a závislé osoby páchají trestné činy, aby uspokojily svoji závislost, zatímco jiní se vybíjejí v důsledku abstinenčních příznaků nebo změn osobnosti v souvislosti s drogami.
Některé země navíc považují destabilizující vliv drog na společnost za legitimní nástroj mezinárodních vztahů a vytvářejí pro výrobce drog a obchodníky s chemickými prekurzory bezpečné prostředí. Jiní jednoduše využívají syntetické látky jako zdroj příjmů, zatímco nadnárodní organizované zločinecké skupiny, které kdysi patřily k subjektům, jež měly z globalizace největší prospěch, zjišťují, že v deglobalizovaném prostředí je obtížnější působit. Investice firem do problematiky závislostí se zároveň zaměřují především na vývoj legálních náhražek a poskytování léčby dobře platícím klientům. Na druhé straně se zlepšil monitoring, zejména jako služba pro soukromý sektor, ale nepodařilo se, aby měl vliv na výsledky v oblasti závislostí.
Klíčové poznatky o scénáři
- Se zhoršujícími se ekonomickými podmínkami roste počet zranitelných a marginalizovaných uživatelů, přičemž měnící se veřejné priority a omezené finanční zdroje vedou k omezování možností léčby a nedostatečnému zaměření na prevenci.
- Situace v oblasti drog je stále složitější, protože drogy prodává mnohem širší škála dodavatelů z různých příjmových vrstev a jsou propagovány pro konkrétní potřeby, což ztěžuje politické intervence.
- Neustále se objevují nové syntetické látky, které mají závažné důsledky pro nevědomé uživatele a často nadměrně zatěžují místní a regionální zdravotnické služby a policejní orgány.
- Vzhledem k tomu, že se právní předpisy v jednotlivých členských státech EU značně liší, nejsou k dispozici žádná stabilní a účinná opatření ke kontrole drog a k řešení dalších souvisejících problémů.
Metodický přístup
Jak byly scénáře EUDA vypracovány
V rámci série workshopů zaměřených na budoucí vývoj, jichž se zúčastnili zaměstnanci EUDA, tvůrci politik, zástupci národních kontaktních míst sítě Reitox a účastníci konference Lisbon Addictions v roce 2019 (celkem přibližně 120 osob), byl stanoven soubor čtrnácti megatrendů JRC (3) a diskutovalo se o pravděpodobném dopadu jednotlivých trendů na problematiku drog a závislostí v budoucnosti. Tímto způsobem bylo identifikováno pět trendů, u nichž se předpokládalo, že budou mít na tuto problematiku do roku 2040 největší dopad. Kromě toho bylo v rámci horizontálního mapování, včetně přezkumu zpráv EUDA, identifikováno šest dalších nových trendů, které lze v oblasti drog již pozorovat a které lze považovat za poměrně „silné“, viditelné nebo významné.
Tabulka 1: Klíčové faktory rámcových scénářů EUDA
| Název | Kategorie STEEP | Popis |
|---|---|---|
|
Populační vývoj |
Společnost |
Změny v demografických a migračních vzorcích, např. pokud jde o střední délku života, porodnost a poměr pohlaví, jakož i migrační trasy a toky. |
|
Diverzifikace nerovností |
Společnost |
Rozdíly mezi lidmi, např. v příjmech, přístupu ke vzdělání, bydlení a zdravotní péči nebo politické moci, a z toho vyplývající míra sociální soudržnosti. |
|
Měnící se výzvy v oblasti zdraví |
Společnost |
Vývoj nemocí (včetně nepřenosných) a možností boje proti nim, jakož i změny v celkovém chápání zdraví, např. s ohledem na globální pandemie nebo duševní zdraví. |
|
Zrychlující se technologické změny a hyperkonektivita |
Technologie |
Technologický pokrok a globální propojení v oblastech, jako jsou např. nanotechnologie nebo systémy kolektivní inteligence. |
|
Změna klimatu a zhoršování životního prostředí |
Životní prostředí |
Proces globálního oteplování s přímým dopadem na přírodní prostředí, který se projevuje např. zvyšováním teplot, zvyšováním počtu extrémních povětrnostních událostí, zvyšováním hladiny moří atd. Vzhledem k tomu, že se dopady liší podle regionů, liší se i adaptační opatření. |
|
Měnící se regulační rámec |
Politika |
Změny právních předpisů a politik týkající se regulace oběhu a užívání drog, jako je např. dekriminalizace. |
|
Vývoj politiky v oblasti konopí |
Politika |
Politické změny právního statusu konopí v EU, např. s ohledem na rozlišení mezi léčebnými účely a rekreačním užíváním. |
|
Důsledky globální ekonomiky |
Ekonomika |
Změny globální ekonomiky, které mají vliv na protidrogovou politiku a monitorování drog, včetně např. změn možností financování, vládních úsporných opatření, politického postoje atd. |
|
Zneužívání léků |
Společnost |
Posun ve zneužívání léků, např. pokud jde o rozsah a styl, a pokrok příslušných kontrolních mechanismů, např. pokud jde o předepisování nebo potřeby výzkumu. |
|
Komplexní profily potřeb a individuálně přizpůsobené intervence |
Společnost |
Změny komplexní povahy užívání drog, například kdo a z jakých důvodů drogy užívá, a s tím související potřeba intervencí šitých na míru, např. s ohledem na konkrétní zranitelné skupiny lidí nebo možnosti participace. |
|
Inovace a nové nástroje |
Technologie |
Vývoj nových nástrojů pro monitorování nebo zjišťování užívání léků a drog, jakož i aplikací pro zlepšení celkového zdravotního stavu, jako jsou např. nové technologie léčby nebo nové formy komunikace. |
|
Vzestup umělé inteligence (doplněno v roce 2024) |
Technologie |
Využití umělé inteligence při výrobě a odhalování zakázaných látek, jakož i při léčbě závislostí a prosazování souvisejících právních předpisů. |
|
Geopolitická nestabilita (doplněno v roce 2024) |
Politika |
Jelikož se svět stává multipolárním, je nejasný osud mezinárodních institucí a mechanismů spolupráce, včetně spolupráce v boji proti obchodu s drogami. |
Na základě tohoto seznamu celkem jedenácti trendů relevantních pro činnost EUDA (viz tabulka 1 výše) a dalších systematických rešerší příslušné literatury (4), které byly provedeny s cílem doplnit další poznatky a vývoj, byly uskutečněny strukturované činnosti za pomoci metodiky založené na klíčových faktorech (5), výsledkem čehož bylo vypracování tří prototypových scénářů.
Na workshopu EUDA o scénářích, který se konal v rámci konference Lisbon Addictions v roce 2022, byly tyto rámcové scénáře použity jako výchozí bod pro diskuse (úvodní prezentace viz Future Impacts, 2022). Facilitátoři ze společnosti Future Impacts a agentury EUDA pomohli 25 účastníkům (6) prozkoumat scénáře a diskutovat o konkrétních důsledcích, které by tyto scénáře mohly mít do roku 2040 pro společnost obecně, pro problematiku drog a závislostí, jakož i pro monitorování drog a protidrogovou politiku. Další podklady byly získány z „dopisů z budoucnosti“, v nichž byla uvedena doporučení pro současnou politiku. Na základě shromážděných strukturovaných výstupů pak byly tři scénáře rozvedeny, zpřesněny a aktualizovány.
Předpoklady scénářů
Jako časový rámec pro scénáře byl zvolen rok 2040, protože byl považován za dostatečně vzdálenou budoucnost, a mohl tedy podnítit úvahy přesahující příští strategický cyklus, díky čemž bylo možné rozvinout diskusi jdoucí nad rámec scénáře bez opatření. Zvolení roku 2040 navíc znamená, že scénář zůstává pro veřejnost představitelný a nezabíhá příliš daleko do říše fantazie.
V době, kdy byly scénáře vypracovávány, panovala poměrně vysoká míra nestability a narušení, zejména v souvislosti s pandemií COVID-19 a se změnami geopolitické situace. Proto byl budoucí vývoj, který je základem scénářů, interpretován tzv. optikou VUCA (tj. za předpokladu nestabilního, nejistého, složitého a nejednoznačného světa). Předpokládalo se tedy, že budoucí vývoj bude do jisté míry rychlý a nepředvídatelný a vztahy mezi příčinami a následky budou obtížně interpretovatelné. Scénáře však záměrně neupozorňují na extrémní míry narušení nebo nestability (např. propuknutí pandemie s mimořádně vysokou úmrtností nebo začátek 3. světové války). Zaměřují se spíše na to, jak by se mohly vyvíjet inovace, ekonomika, společnost, spolupráce a technologie a do jaké míry by se aspekty těchto faktorů mohly stát rušivými. Vstupy týkající se specifik extrémnější nestability by mohly být zahrnuty do budoucích prognostických činností EUDA.
Zde je třeba poznamenat, že popisy dvou z vypracovaných scénářů pojednávají o nejzazších možnostech, zatímco scénář bez opatření se nachází „přímo uprostřed“. To umožňuje zkoumat co nejširší škálu důsledků. Ačkoli se pozitivní scénář může na první pohled zdát na základě současného vývoje příliš růžový a nerealistický, jeho hodnota spočívá v tom, že dává čtenáři možnost prozkoumat, jak by se politika mohla ubírat tímto směrem.
Metodika založená na klíčových faktorech
Metodika založená na klíčových faktorech používá klíčové faktory jako základ transparentního, systematického a plně škálovatelného procesu. Tento proces začíná pečlivým prozkoumáním všech zjištěných faktorů, které by mohly mít vliv na danou oblast („ovlivňující faktory“). Vývoj, který může mít významný dopad, je označen jako „klíčový faktor“. Potenciální budoucí vývoj každého klíčového faktoru je podrobněji popsán na základě přezkumu literatury, odborných průzkumů nebo jiných zdrojů, což vede k několika „prognózám“ pro každý klíčový faktor, které poukazují na různé možnosti budoucího vývoje.
Výsledky se často prezentují ve formě morfologické tabulky, tj. dvourozměrné rozhodovací matice, v níž je každý sloupec označen názvem klíčového faktoru a pod ním jsou popsány prognózy, přičemž pro každou prognózu je určeno jedno políčko (viz krok 3 na obrázku 2 níže). To umožňuje určit a vizualizovat, které kombinace prognóz jsou strukturálně kompatibilní, zapadají do sebe a jsou konzistentní. Scénáře jsou tak tvořeny kombinacemi jedné prognózy pro jednotlivé klíčové faktory. Na jejich základě lze vypracovat scénáře („návrhy scénářů“), z nichž každý popisuje, jak může různý vývoj v různých sociálních oblastech vést k pravděpodobnému budoucímu vývoji.
Díky své systematické povaze lze tento proces poměrně snadno aktualizovat nebo rozšiřovat či omezovat přidáváním, úpravou nebo odebíráním klíčových faktorů a/nebo prognóz, což umožňuje rychlé přizpůsobení scénářů měnícím se požadavkům a podmínkám, pokud se objeví nové informace. V tomto metodickém rámci lze také přidat „mikroscénáře“, které se blíže zaměřují na konkrétní témata, nebo vytvořit specifické regionální scénáře, které upřesňují vývoj v jednom regionu nebo zemi (přičemž zůstávají v souladu s rámcovými scénáři nebo makroscénáři).
Aktualizace z roku 2024
Scénáře nejsou statické. Je třeba je sledovat, podrobovat zátěžovým testům a aktualizovat. Aby byly scénáře co nejefektivnější, musí se stát součástí trvalého procesu, v němž jsou pravidelně porovnávány s nejnovějším vývojem, diskutovány a upravovány, přičemž jsou vyvozovány nové závěry.
V tomto dokumentu se uvádí, jak byly aktualizovány původní rámcové scénáře. Pro tuto aktualizaci z roku 2024 se společnost Future Impacts vrátila ke svým původním podkladům, aby posoudila, nakolik se předpoklady potvrdily, a provedla krátký přezkum literatury. Ukázalo se, že nový vývoj, který předchozí soubor klíčových faktorů plně nereflektoval, měl vliv na problematiku drog, přičemž vyniklo několik aspektů. Jeden z nich souvisí s vývojem technologií v oblasti umělé inteligence, které se velmi rychle stávají vyspělými, a druhým je přetrvávající geopolitická nestabilita s prvními náznaky využívání drog k vytváření politického vlivu. Ve všech třech scénářích se také objevuje nárůst nových psychoaktivních látek a syntetických drog, který se podle všeobecných očekávání zrychlí a zintenzivní v EU i mimo ni, přičemž jejich prevalence bude záviset na vývoji ostatních klíčových faktorů.
EUDA bude tyto scénáře dále rozvíjet.
Odkazy
EUDA (Agentura Evropské unie pro drogy) (2022), A foresight toolkit for the drugs field (Soubor nástrojů pro prognózování problematiky drog).
EUDA (2024), Porozumění drogové situaci v Evropě v roce 2024 – klíčová data (Evropská zpráva o drogách 2024.
Future Impacts (2022), 3 Scenarios, 3 Alternative Addiction Futures for 2040. Presentation for the EMCDDA Scenario Engagement Workshop at LxAddictions22 (Tři scénáře, tři různé prognózy problematiky závislostí pro rok 2040, prezentace pro workshop EMCDDA o scénářích konaný v rámci konference Lisbon Addictions v roce 2022).
JRC (Společné výzkumné středisko) (2023), Reference foresight scenarios: scenarios on the global standing of the EU in 2040 (Referenční prognostické scénáře: scénáře globálního postavení EU v roce 2040).
EEA (Evropská agentura pro životní prostředí) (2020), Population trends 1950 – 2100: globally and within Europe (Populační trendy 1950–2100: na celém světě a v Evropě).
EEA (2021), Trends and projections in Europe 2021 (Trendy a prognózy v Evropě v roce 2021).
IOM (Mezinárodní organizace pro migraci) (2020), The future of migration to Europe (Budoucnost migrace do Evropy).
Kosow, H. a Gaßner R. (2008), Methods of future and scenario analysis: overview, assessment, and selection criteria (Metody analýzy budoucnosti a scénářů: přehled, posouzení a kritéria výhledu).
Oxfam (2020), Global megatrends: mapping the forces that affect us all. Oxfam International Discussion Papers (Globální megatrendy: mapování vlivů, které mají dopad na nás všechny. Diskusní dokumenty Oxfam International).
Poznámky
(1) Viz např. referenční scénáře pro rok 2040, které zveřejnilo Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) (JRC, 2023), scénáře agentury EEA pro její projekt udržitelná Evropa v roce 2050 (EEA, 2021), scénáře, které použila agentura EUAA ve své zprávě o budoucnosti mezinárodní ochrany v Evropě v roce 2023 (EUAA, 2023a), nebo mapování různých možných socioekonomických výsledků spravedlivé transformace ve čtyřech scénářích, které provedla nadace Eurofound (Eurofound, 2023).
(2) Dne 2. července 2024 se z EMCDDA oficiálně stala Agentura Evropské unie pro drogy (EUDA) s rozšířeným mandátem. Zatímco prognostické činnosti prováděné v letech 2018–2024 probíhaly ještě pod hlavičkou „EMCDDA“, v tomto dokumentu označujeme agenturu její novou zkratkou EUDA.
(3) Megatrendy jsou definovány jako dlouhodobé hnací síly změn pozorovatelné v současnosti, které mají velký vliv na všechny aspekty života v celosvětovém měřítku a jejichž vliv bude přetrvávat ještě několik desetiletí.
(4) To zahrnovalo nedávné prognostické studie EU, které se týkaly stejného časového rámce (do roku 2040), jakož i práce, které se zabývaly vývojem specifickým pro problematiku drog.
(5) Ačkoli různé metodické přístupy ke scénářům mají své silné a slabé stránky (viz např. Curry a Schultz, 2009), „modulární“ neboli morfologický způsob tvorby scénářů (tj. metodika založená na klíčových faktorech) je pro potřeby tohoto projektu nejvhodnější. Metodika byla původně vyvinuta týmem EU-JRC a existují její varianty. Podrobněji o tomto přístupu viz např. Kosow a Gaßner (2008).
(6) Účastníci měli širokou škálu regionálních (včetně mimoevropských) a profesních zkušeností, mimo jiné jako členové vědeckých a lékařských komunit a zástupci příslušných národních institutů a orgánů EU.
Poděkování
Společnosti Future Impacts za její podporu při vytváření prognóz EUDA, včetně vypracovávání scénářů a doprovodného souboru nástrojů.
O společnosti Future Impacts
Společnost Future Impacts navrhuje a realizuje procesy vytváření prognóz v souvislosti s otázkami týkajícími se budoucnosti organizací a společností. Provádíme prognostické projekty, abychom zjistili, jaké jsou možnosti opatření orientovaných na budoucnost již dnes. K tomu používáme nebo kombinujeme mimo jiné analýzu trendů, scénáře a průzkumy s použitím delfské metody. Kromě toho, že se zaměřujeme na vývoj a realizaci individualizovaných prognostických her, věnujeme se také budování prognostických kapacit. Podporujeme naše klienty při rozšiřování jejich schopností a dovedností v oblasti vytváření prognóz prostřednictvím školení, souborů nástrojů a koučování.
