Porozumění drogové situaci v Evropě v roce 2024 – klíčová data (Evropská zpráva o drogách 2024)

Nejnovější analýza EMCDDA týkající se drogové situace v Evropě ukazuje, že drogový trh je na jedné straně stabilní, na straně druhé odráží vývoj, k němuž dochází na celosvětové úrovni. Přetrvávající problémy v oblasti zdraví a bezpečnosti v důsledku tradičních i nových nelegálních drog a jejich stále větší vzájemné prolínání, představují náročný politický kontext pro tvorbu a zavádění účinných opatření. Evropská zpráva o drogách 2024 poskytuje přehled o drogové situaci v Evropě na základě nejnovějších dostupných dat. Tato úvodní část poskytuje stručný analytický komentář k některým důležitým otázkám, které se v současné době promítají do evropské drogové politiky.

Tato stránka je součástí Evropské zprávy o drogách 2024, každoroční zprávy EMCDDA o drogové situaci v Evropě.

Poslední aktualizace: 11. června 2024

Table of contents/Search

Table of contents/Search

Search within the book

Operator

Any match

Exact term match only

Select any filter and click on Search to see results

Close

VŠUDE, VŠECHNO, VŠICHNI

Reagujeme na změny v drogové situaci v Evropě

Hlavním závěrem analýz provedených v rámci přípravy Evropské zprávy o drogách 2024 je, že dopad užívání nelegálních drog je nyní v naší společnosti patrný téměř všude. Téměř všechny látky s psychoaktivními vlastnostmi mohou být užívány jako droga. To znamená, že užívání nelegálních drog a související problémy se mohou týkat všech, ať už přímo, či nepřímo.

Všude

V současnosti lze dopad problémů s drogami pozorovat téměř všude. Na národní úrovni se odrážejí nebo prohlubují problémy, jako jsou bezdomovectví, léčba psychických poruch nebo kriminalita mládeže. V některých zemích také v souvislosti s trhem s drogami pozorujeme nárůst násilí a korupce. V mezinárodním měřítku narůstají problémy související s drogami v mnoha zemích s nízkými a středními příjmy, což oslabuje jejich koordinaci a rozvoj, a přispívá k již i tak značným problémům v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti, kterým mnohé země čelí.

Všechno

Stále častěji pozorujeme, že se na trhu s drogami může vyskytovat téměř jakákoliv látka s psychoaktivními vlastnostmi, často nesprávně označená nebo ve směsích. Uživatelé tak často nemohou vědět, co užívají, což zvyšuje zdravotní rizika a vytváří nové výzvy v oblasti prosazování práva a regulace.

 

 

Všichni

Z vývoje, který pozorujeme, vyplývá, že užívání nelegálních drog, fungování trhu s drogami a problémy s tím spojené se pravděpodobně nějakým způsobem dotýkají všech. Pokud jde o přímý vliv, vidíme ho u osob, u kterých dochází ke vzniku a rozvoji problémů a kteří potřebují léčbu nebo jiné služby. Nepřímý vliv je zaznamenáván ve verbování zranitelných mladých lidí pro trestnou činnost, zatěžující rozpočty ve zdravotnictví a v sociálních nákladech u komunit, které se necítí bezpečně nebo kde jsou instituce či podnikání ovlivňovány korupcí či kriminálními aktivitami.

Agentura Evropské unie pro drogy – poskytujeme Evropě lepší schopnost efektivně reagovat na komplexní a rychle se měnící drogovou situaci

Od založení EMCDDA v roce 1993 se rozsah a povaha drogové problematiky výrazně změnily. S cílem řešit nové výzvy, které přináší současná drogová situace, byl mandát agentury revidován a dne 2. července 2024 se Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) transformuje na Agenturu Evropské unie pro drogy (EUDA). 

EUDA bude podporovat Evropskou unii a její členské státy tím, že zlepší a rozšíří záběr monitoringu v oblasti užívání drog a jeho dopadů, zvýší naši připravenost identifikovat nová rizika a čelit jim a bude investovat do rozvoje kompetencí. Tato opatření přispějí k provádění lepších intervencí v oblasti veřejného zdraví i bezpečnosti.

EUDA bude poskytovat služby ve čtyřech vzájemně se prolínajících oblastech, kterými jsou: předvídání nových a budoucích výzev, identifikace a vydávání varování před novými riziky a hrozbami souvisejícími s drogami, hodnocení potřeb a dostupných opatření a pomoc zúčastněným stranám prostřednictvím evaluace a šíření nových poznatků a osvědčených postupů. 

Sběr dat, jejich analýza a distribuce informací zůstanou klíčovými úkoly agentury EUDA a budou doplněny o nové pravomoci. Patří mezi ně větší investice do pochopení problémů vyplývajících z užívání více drog současně (polyvalentního užívání drog) a reakce na ně a posílení analytických kapacit prostřednictvím vytvoření nové sítě forenzních a toxikologických laboratoří. EUDA vyvine nový evropský systém varování před drogami, který rozšíří stávající Systém včasného varování před novými psychoaktivními látkami a doplní jej o nové možnosti hodnocení zdravotních rizik a bezpečnostních hrozeb. Větší důraz bude věnován také zjišťování nedostatků a potřeb v oblasti výzkumu, přičemž pravidelné aktivity v oblasti vytváření prognóz a mapování trendů pomohou zvýšit připravenost EU při reakci na budoucí výzvy v oblasti drog. EUDA bude i nadále úzce spolupracovat se sítí národních monitorovacích středisek Reitox, jejíž role bude posílena. Bude podporována evaluace a rozvoj politik založených na faktech (evidence-based), přičemž agentura se bude moci ve své činnosti více zaměřit na podporu politických potřeb na úrovni EU. Agentura bude rovněž moci učinit více pro rozvoj a podporu vědecky podložených intervencí a osvědčených postupů, zastávat silnější mezinárodní roli a podporovat Evropskou unii v multilaterální drogové politice.

Drogová situace v Evropě v roce 2024 – přehled

Vysoká dostupnost širšího spektra často potentnějších látek

Z analýzy ukazatelů týkajících se nabídky často užívaných nelegálních drog v Evropské unii vyplývá, že dostupnost všech typů látek zůstává vysoká. Pro trh je nyní typická poměrně rozšířená dostupnost širší škály drog, které jsou často k dostání s vysokou potencí nebo čistotou a/nebo v nových formách, směsích či kombinacích. Patří k nim nové látky, u kterých může být omezené povědomí uživatelů i vědecké poznatky o zdravotních rizicích. Narůstá rozmanitost forem, v nichž mohou být psychoaktivní látky na trhu dostupné, a v některých případech, například u konopí, i různorodost způsobů aplikace, kterými mohou být užívány. Objevují se navíc rovněž produkty určené ke konzumaci a různé produkty určené k vapování. Tento vývoj zvyšuje obavy, že rizika spojená s některými látkami mohou narůstat. Jde zejména o to, že lidé užívající drogy mohou být vystaveni většímu riziku nepříznivých dopadů na své zdraví, včetně otrav a úmrtí, a to v důsledku patrně nevědomého užívání látek s vyšší potencí nebo zcela nových látek.

Zaměření se na komerční infrastrukturu souvisí s vysokou dostupností drog

U látek pašovaných do Evropské unie je důležitým faktorem jejich větší dostupnosti schopnost zločineckých skupin využívat příležitosti, které nabízí moderní komerční dopravní infrastruktura. V téměř 70 % případů dochází k záchytům drog celními orgány v přístavech Evropské unie, přičemž záchyty velkého objemu drog, zejména kokainu, byly odhaleny v intermodálních přepravních kontejnerech. V roce 2023 ohlásilo například Španělsko dosud největší záchyt kokainu v jedné zásilce – v banánech pocházejících z Ekvádoru bylo ukryto 9,5 tuny této drogy. Na velké přístavy v Belgii a Nizozemsku se běžně zaměřují rovněž organizace zabývající se obchodováním s lidmi a existují obavy, že stále více jsou nyní ohroženy i menší přístavy jinde v Evropě.

Metody používané zločineckými skupinami působícími v této oblasti jsou stále sofistikovanější, přičemž jsou dobře zdokumentovány případy infiltrace těchto skupin do dodavatelských řetězců a vykořisťování jejich klíčových zaměstnanců prostřednictvím zastrašování a korupce. V reakci na to obsahuje plán EU pro boj proti obchodování s drogami z roku 2023 opatření zaměřená na řízení rizik ze strany celní správy a odhalování pašovaných drog a jejich prekurzorů. To zahrnuje podporu zavádění moderních zařízení na skenování kontejnerů a zvyšování interoperability celních informačních systémů EU. Tento plán rovněž podporuje nově zřízenou Evropskou alianci přístavů, což je partnerství veřejného a soukromého sektoru, které zahrnuje opatření ke zvýšení odolnosti klíčových evropských logistických center vůči obchodu s drogami a infiltraci ze strany organizovaných zločineckých skupin.

Rostou politické obavy z násilí souvisejícího s drogami a vykořisťování dětí

Narůstají obavy, že v důsledku vysoké dostupnosti drog, jejich pašování ve velkém objemu a konkurence mezi zločineckými skupinami v Evropě dochází v některých zemích k nárůstu násilí a dalších forem trestné činnosti spojených s fungováním trhu s drogami. Historicky nesly největší zátěž násilné trestné činnosti spojené s trhem s drogami producentské a tranzitní země mimo Evropskou unii a je tomu tak i nadále. Zdá se však, že i v Evropě, zejména v zemích, o nichž je známo, že se do nich dovážejí velké objemy drog nebo že se v nich drogy vyrábějí, se míra násilí spojeného s obchodem s drogami zvyšuje. V této souvislosti rostou také obavy ohledně náboru a vykořisťování mladistvých zločineckými sítěmi zapojenými do obchodu s nelegálními drogami. To se projevuje ve zvýšeném významu, který orgány činné v trestním řízení přikládají cílenému boji proti těmto hrozbám. Sledování trendů a vývoje v oblasti trestné činnosti související s drogami na evropské úrovni je v současné době náročné. V reakci na to EMCDDA investuje do zdokonalování monitorovacích nástrojů v této oblasti, přičemž příkladem je nedávná práce na vývoji ukazatele, který má podchytit vraždy související s drogami. EUDA, která spolupracuje v úzkém partnerství s Europolem a Evropskou komisí, bude do této oblasti v budoucnu investovat více finančních prostředků, neboť spolehlivé informace budou pravděpodobně nezbytným předpokladem pro vypracování účinných intervenčních strategií pro boj proti násilí, korupci a zneužívání k trestné činnosti, které jsou s fungováním některých současných evropských trhů s drogami stále častěji spojovány.

Polyvalentní užívání drog a prodej drog pod nesprávným označením zvyšují zdravotní rizika

Polyvalentní užívání drog je užívání dvou nebo více psychoaktivních látek, legálních nebo nelegálních, a to při jedné příležitosti nebo postupně v krátkém časovém odstupu. Souvisejícím problémem je skutečnost, že mohou být prodávány látky, které obsahují jednu nebo více drog jiných, než které kupující očekával, a to buď ve směsi s látkou, kterou zamýšlel koupit, nebo ve formě její náhražky. To znamená, že lidé užívající drogy nemusí vědět, jakou látku nebo látky ve skutečnosti užívají. Užívání drog v kombinaci s jinými drogami může zvyšovat riziko zdravotních problémů a komplikovat provádění účinných intervencí, například při řešení akutních předávkování.

Hlavním poselstvím letošní Evropské zprávy o drogách je, že polyvalentní užívání drog je u lidí užívajících psychoaktivní látky běžné a že užívání drog tímto způsobem může zvyšovat riziko rozvoje vážných zdravotních problémů. Zdá se, že rovněž narůstají výzvy s touto oblastí spojené. To je částečně způsobeno zvýšeným začleňováním tradičních nelegálních drog a nových psychoaktivních látek na trh a částečně širší dostupností a užíváním syntetických látek. Obavy v této oblasti vyvolávají konopné produkty falšované syntetickými kanabinoidy, produkty prodávané jako MDMA, které však někdy obsahují jako příměs syntetické katinony, a výskyt vysoce účinných syntetických opioidů smíchaných s jinými látkami nebo falešně prodávaných jako jiné látky. Je také důležité poznamenat, že kombinované užívání alkoholu s nelegálními drogami může rovněž zvyšovat zdravotní rizika, například pokud je alkohol užíván v kombinaci s kokainem, opioidy nebo novými či „pouličními“ benzodiazepiny.

Jsou potřeba forenzní, toxikologické a inovativní zdroje dat

Jednou z výzev, kterým monitorování drog v roce 2024 čelí, je potřeba získat hlubší přehled o tom, jaké drogy se nyní užívají a v jakých kombinacích. Prioritou činnosti EUDA proto bude zlepšení monitoringu vzorců polyvalentního užívání drog a lepší pochopení toho, jaké existují efektivní intervence v této oblasti. Zlepšení zdrojů toxikologických a forenzních údajů a informací z nich získaných bude klíčovým prvkem pro dosažení lepšího porozumění tomu, jaké látky se na trhu prodávají a které drogy nebo kombinace drog jsou obzvláště rizikové. EUDA bude rovněž nadále investovat do tvorby nových informačních zdrojů, které dokáží poskytnout podrobnější představu o vzorcích užívání drog, jako jsou např. údaje z testování drog nebo studie založené na monitoringu injekčních stříkaček. V použitých injekčních stříkačkách sesbíraných v kontaktních centrech je obvykle přítomno více látek, často včetně stimulantů a opioidů, což naznačuje, že tyto skupiny drog jsou v evropských městech běžně užívány v kombinaci.

Reakce na rozmanitější a složitější potřeby

Podpora realizace prevence užívání látek založené na důkazech

Cílem prevence užívání látek je zastavit nebo oddálit užívání psychoaktivních látek. Může také pomoci těm, kteří začali užívat drogy, vyhnout se rozvoji poruch spojených s jejich užíváním. Ne všechny přístupy uplatňované v této oblasti se však ukázaly jako účinné a roste zájem o identifikaci a realizaci preventivních programů založených na důkazech. K dosažení tohoto cíle by mělo přispět zřizování registrů preventivních programů, vzdělávací iniciativy a vývoj standardů kvality. Evropské kurikulum prevence je navrženo tak, aby zlepšilo celkovou účinnost prevence. Více než 25 členských států EU a sousedních zemí už má pro Evropské kurikulum prevence vyškolené lektory. Úsilí v oblasti prevence podporuje také Xchange, evropský on-line registr evaluovaných preventivních intervencí. Navzdory dostupnosti vysoce kvalitních nástrojů, které pomáhají identifikovat programy, jež jsou nepochybně účinné, se v mnoha zemích stále nedostatečně investuje do (proti)drogové prevence nebo se ukazuje, že zdroje nejsou využívány efektivně, protože se investuje do programů, které nemají spolehlivé důkazy o účinnosti.

Větší rozmanitost injekčně užívaných látek zvyšuje zdravotní rizika

Klíčovou otázkou pro politiku a praxi zůstává zajištění účinných a komplexních intervencí pro injekční uživatele drog v Evropě, mají-li být sníženy dopady škod souvisejících s drogami. Složitost výzev v této oblasti však narůstá, jak vyplývá z údajů poukazujících na nárůst rozmanitosti injekčně užívaných látek v Evropě a na větší rizika, se kterými tato rozmanitost může být spojen.

Lidé, kteří užívají drogy injekčně, jsou ve srovnání s lidmi, kteří užívají jiným způsobem, často ohroženi větším rizikem, například nákazou krví přenosnými infekcemi nebo úmrtím na předávkování drogami. Injekční užívání drog může rovněž prohloubit již existující zdravotní problémy, případně být příčinou vzniku abscesů, sepsí či poškození nervů. Přestože injekční užívání drog v Evropě v posledním desetiletí klesá, stále má vysoký podíl na akutních i chronických zdravotních dopadech.

Historicky byl v Evropě hlavní drogou spojenou s injekčním užíváním heroin, ale data o reziduích nalezených v injekčních stříkačkách ukazují, jak proměnlivé a složité vzorce injekčního užívání nyní jsou. V reziduích z injekčních stříkaček je detekována široká škála drog, včetně amfetaminů, kokainu, syntetických katinonů, opioidních agonistů, jiných léčiv a řady nových psychoaktivních látek, navíc často v kombinaci, což potenciálně zvyšuje riziko předávkování. Studie založené na monitoringu injekčních stříkaček přinášejí další data, naznačující, že mezi injekčními uživateli drog je běžnější zejména injekční užívání stimulantů. To je znepokojivé, protože injekční užívání stimulantů je spojováno jak s častějším injekčním užíváním, tak s výskytem řady lokálních ohnisek nákazy HIV zaznamenaných v Evropě v posledním desetiletí. Aktuální data nadále zaznamenávají lokální ohniska nákazy HIV související s injekčním užíváním stimulantů, například v italské Monze v roce 2022.

Za zásadní pro snížení přenosu HIV mezi injekčními uživateli drog je nyní považován přístup minimalizace škod, zejména poskytování sterilních jehel, včetně jejich distribuce ve věznicích nebo prostřednictvím lékáren. Naše analýza však opět ukazuje, že pokrytí a přístup k programům bezplatné výměny jehel a injekčních stříkaček jsou v mnoha zemích EU stále nedostatečné.

Počet hlášených případů HIV se vrátil na úroveň před pandemií

Zatímco počet nových infekcí HIV souvisejících s injekčním užíváním drog v Evropské unii dlouhodobě klesá, více než polovina zemí, které poskytly údaje, zaznamenala v roce 2022 nárůst počtu nově hlášených případů HIV ve srovnání s rokem 2021. V roce 2022 se počet nově hlášených případů HIV v souvislosti s injekčním užíváním drog v Evropské unii zvýšil na 968 oproti 662 v předchozím roce, čímž se vrátil na podobnou úroveň jako v roce 2019. Tento nárůst může částečně odrážet zvýšenou míru testování na HIV po zrušení omezení souvisejících s pandemií COVID-19 a návrat zdravotnických služeb, včetně testování na HIV, k fungování ve stejném rozsahu jako před pandemií. Dalším možným přispívajícím faktorem je pohyb osob s již zjištěnou diagnózou HIV mezi evropskými zeměmi po ruské invazi na Ukrajinu. Bez ohledu na příčinu si toto zjištění zaslouží další zkoumání, protože jakákoli změna dlouhodobě klesajícího trendu sledovaného v tomto souboru dat by byla znepokojující. Ačkoli je situace v Evropské unii v porovnání s mnoha dalšími regiony světa příznivá, 38% snížení počtu hlášených případů HIV od roku 2010 nedosahuje cíle Světové zdravotnické organizace (WHO), kterým je snížení o 75 % – to naznačuje, že v Evropě je třeba pro eliminaci přenosu HIV souvisejícího s užíváním drog udělat více.

Existují signály, že ketamin je stále dostupnější a může být rizikem

Součástí úkolů nové agentury EUDA bude rozšířit záběr monitoringu tak, aby zahrnul i novější látky, které dosud nebyly v datových souborech z rutinního monitoringu dostatečně obsaženy. Příkladem je ketamin, u něhož jsou data dostupná v omezené míře, přičemž naznačují, že tato látka je nejspíš na drogových trzích v některých státech dobře dostupná a v některých prostředích by se mohla stát běžně užívanou drogou. Nicméně navzdory neoficiálním důkazům, že ketamin je některými skupinami mladých lidí užíván v širším měřítku, chybí pro lepší pochopení vzorců užívání této látky další informace.

Množství ketaminu zadrženého a nahlášeného do Systému včasného varování EU před novými psychoaktivními látkami sice nemusí být na evropské úrovni reprezentativní, ale v průběhu času se mění. V poslední době však zůstává na poměrně vysoké úrovni, přičemž hlášené záchyty vzrostly z necelé 1 tuny v roce 2021 na 2,8 tuny v roce 2022. Předpokládá se, že většina ketaminu zachyceného v Evropě pochází z Indie, ale zeměmi původu této látky mohou být také Pákistán a Čína.

Ketamin může být užíván samostatně nebo v kombinaci s jinými látkami. V roce 2022 uváděly údaje z oddělení urgentního příjmu nemocnic zapojených do sítě Euro-DEN Plus, že nejčastěji hlášenou látkou v kombinaci s ketaminem při akutních projevech toxicity byl kokain.

Ketamin se obvykle šňupe, ale může být také aplikován injekčně. Je spojován s různými akutními a chronickými škodlivými účinky v závislosti na užité dávce, zahrnujícími neurologickou a kardiovaskulární toxicitu, psychické problémy a urologické komplikace, například poškození močového měchýře v důsledku intenzivního užívání nebo přítomnosti nežádoucích příměsí. Naše znalosti o rozsahu, v jakém je tato droga v Evropě spojena s významnými škodlivými dopady, jsou dosud omezené, přičemž pro zlepšení monitoringu užívání ketaminu a případných s tím souvisejících škod existuje silná motivace.

„Růžový kokain“: příklad směsí nových syntetických drog, které se vyskytují v EU

Ketamin může být přidáván i do dalších směsí drog, včetně MDMA v tabletách či prášku, což potenciálně zvyšuje riziko neúmyslného užití. Směsi prodávané jako „růžový kokain“ mohou rovněž obsahovat ketamin. Tento produkt se vyskytuje v některých oblastech drogového trhu EU, přičemž delší historii má v Latinské Americe, kde se často uvádí, že obsahuje látku 2C-B; to se odráží v jeho alternativním pouličním názvu "tucibi". V Evropě však byla v tomto jasně zbarveném, výrazném produktu nalezena řada syntetických látek, včetně ketaminu a MDMA. Růžový kokain je v mnoha ohledech příkladem sofistikovanějšího marketingu syntetických látek zaměřeného na uživatele, kteří pravděpodobně jen stěží chápou, jaké chemické látky vlastně užívají.

Evropa reaguje na konopí

Potřebujeme si lépe ujasnit, jaké kroky jsou při řešení problémů souvisejících s užíváním konopí nejúčinnější

Konopí je nadále nejčastěji užívanou nelegální drogou v Evropské unii, přičemž prevalence užívání konopí je přibližně pětkrát vyšší než u dalších užívaných látek (Obrázek Orientační přehled). Užívání konopí je spojováno s celou řadou problémů v oblasti tělesného a duševního zdraví; předpokládá se, že riziko se zvyšuje při časném zahájení užívání, pravidelném a dlouhodobém užívání nebo užívání vysokých dávek. Nadále je však třeba hledat lepší porozumění problémům, s nimiž se osoby užívající konopí potýkají, a také hledat vhodné způsoby, jak indikovat do léčby osoby hledající pomoc v souvislosti s užíváním konopí a jak je léčit. Konopí představuje v Evropě více než třetinu všech vykazovaných případů nástupů do léčby v souvislosti s drogami. Toto zjištění lze obtížně interpretovat, zčásti i kvůli široké škále intervencí poskytovaných uživatelům konopí, které mohou sahat od krátkých intervencí až po ochrannou léčbu uloženou soudem v trestním řízení. Je zapotřebí další práce, abychom lépe porozuměli typům služeb nabízených lidem, kteří mají problémy s užíváním konopí. Z dostupných informací však vyplývá, že je běžně nabízena psychosociální léčba, jako je kognitivně- behaviorální terapie, a že roste dostupnost intervencí v rámci telemedicíny (eHealth).

Hodnocení rizik u škod spojených s užíváním konopí je komplikováno zjevně rostoucí škálou produktů na bázi konopí, které jsou uživatelům potenciálně dostupné a které mohou zahrnovat produkty určené ke konzumaci, různé formy vapovacích technologií, vysoce potentní konopné produkty a různé deriváty konopí. Taková rozmanitost nabídky může v důsledku vést k riziku, že jedinec bude mít v souvislosti s užíváním konopí problémy, které dosud nejsou dostatečně prozkoumány. Jedná se tedy i nadále o oblast, která vyžaduje širší výzkum, případně regulaci.

Pro posouzení dopadu změn politiky v oblasti konopí je klíčový monitoring a evaluace

Některé členské státy EU již změnily nebo zvažují změnit svůj přístup k regulaci rekreačního užívání konopí, což pro některé uživatele nebo za určitých podmínek rozšíří možnosti přístupu k této látce. V prosinci 2021 přijala Malta zákon, který vedle nekomerčních komunitních klubů pěstujících konopí pro rekreační účely povoluje rovněž domácí pěstování a užívání konopí pro vlastní potřebu. V červenci 2023 přijalo Lucembursko zákon, který povoluje domácí pěstování a užívání konopí pro vlastní potřebu, a v únoru 2024 přijalo Německo zákon, který povoluje domácí pěstování a neziskové komunitní kluby pro pěstování konopí k rekreačním účelům. Česko avizovalo plány na zavedení regulovaného a zdaněného systému distribuce konopí.

V Nizozemsku je pěstování, prodej a držení konopí i nadále trestným činem. Prodej malého množství konopí dospělým (osobám starším 18 let) v tzv. coffeeshopech je však tolerován již po několik desetiletí. Jedním z politických cílů tohoto tolerantního přístupu bylo oddělení trhu s konopím od trhu s jinými drogami. Tento přístup vzbuzuje obavy v souvislosti se skutečností, že konopí prodávané v coffeeshopech pochází z nelegálního trhu, tudíž z obchodu profitují zločinecké skupiny. Jako cestu k řešení tohoto problému Nizozemsko testuje pilotní projekt uzavřeného dodavatelského řetězce, v jehož rámci se konopí pro prodej v coffeeshopech pěstuje v regulovaných provozech. 

V Evropě i jinde bude zřejmě pokračovat současná dynamická veřejná a politická debata o tom, jak by mělo být konopí regulováno. Rozsáhlý komerční trh s konopím, existující v Severní Americe a jinde, je hnací silou inovací a pravděpodobně nepřímo ovlivňuje širší nabídku konopných produktů, které jsou nyní dostupné na evropském trhu. Není zatím jasné, kam se bude evropská politika ubírat v budoucnu. Je však jednoznačné, že jakýkoli vývoj politiky v této oblasti by měl být doprovázen hodnocením dopadů zavedených změn. Evaluace závisí na dostupnosti kvalitních výchozích dat, což dále podtrhuje potřebu zlepšit monitoring současných vzorců užívání této v Evropě nejčastěji užívané nelegální látky.

Měnící se trh s konopím přináší nové výzvy pro drogovou politiku

Rozmanitost konopných produktů dostupných v Evropě se zvyšuje. To platí i pro trh s nelegálními drogami. Platí to i pro běžný trh, kde se zavádějí produkty s nízkým obsahem THC nebo s dalšími látkami extrahovanými z rostlin konopí, jako je CBD, případně obojí v kombinaci. Obavy vzbuzuje dostupnost vysoce potentních výtažků a produktů určených ke konzumaci s vysokou potencí, jejichž prodej je nezákonný a souvisí s akutními hospitalizacemi pro intoxikaci. Kromě toho panují obavy, že do některých produktů prodávaných na černém trhu jako konopí mohou být falšovány příměsi vysoce potentních syntetických kanabinoidů.

Na komerčním trhu v některých částech Evropy se v poslední době vyskytují také polosyntetické kanabinoidy. Pravděpodobně nejčastěji se vyskytujícím polosyntetickým kanabinoidem je hexahydrokanabinol (HHC), avšak v poslední době jsou v některých členských státech EU komerčně dostupné také hexahydrokanabifol (HHC-P) a tetrahydrokanabifol (THCP). Tyto látky se prodávají jako údajně „legální“ alternativy konopí, což přispívá k potřebě právní regulace této oblasti. Ačkoli jsou znalosti o účincích HHC na člověka omezené, s přibývajícími studiemi rostou obavy, například o možné souvislosti konzumace této látky s rozvojem psychózy. Byly rovněž zaznamenány případy intoxikace u dětí způsobené užíváním produktů určených ke konzumaci s obsahem HHC.

Větší roli v evropské drogové situaci nyní hrají kokain a syntetické stimulanty

Již šestým rokem po sobě bylo v Evropě zachyceno rekordní množství kokainu

V roce 2022 členské státy EU opět zachytily rekordní množství kokainu, které dosáhlo nejméně 323 tun. Evropské záchyty nyní převyšují záchyty ve Spojených státech amerických, které jsou historicky považovány za jeden z největších trhů s touto drogou. Kokain se do Evropy dostává různými cestami, ale významným faktorem jeho vysoké dostupnosti zůstává pašování velkých objemů kokainu přes evropské námořní přístavy v intermodálních komerčních přepravních kontejnerech.

Obchod s nelegálními drogami je velmi dynamický a rychle se přizpůsobuje geopolitickému vývoji, regionálním konfliktům a změnám obchodních tras. Předpokládá se, že k nárůstu objemu kokainu pašovaného do Evropské unie přispěl vývoj situace v Kolumbii, Brazílii a Ekvádoru. Vzhledem k tomu, že se na hlavních známých místech vstupu této drogy do EU zvyšují restriktivní opatření, zdá se, že se pašeráci stále častěji zaměřují na menší přístavy v jiných zemích EU a v zemích sousedících s Evropskou unií, kde mohou být restriktivní opatření uplatňována méně intenzivně. Některé severoevropské země, včetně Švédska a Norska, zaznamenaly v roce 2023 rekordní záchyty kokainu v námořních přístavech, což naznačuje, že všechna místa vstupu do Evropské unie jsou nyní zranitelná.

Produkce kokainu v Evropě ukazuje, jak pašerácké skupiny inovují své aktivity, aby se vyhnuly odhalení 

Pravidelné odhalování rozsáhlých laboratoří na zpracování kokainu v celé Evropě, zejména v Belgii, Španělsku a Nizozemsku, ukazuje, jak nadnárodní zločinecké sítě z obou stran Atlantiku spolupracují na vývoji nových metod přepravy kokainu do Evropy. Svědčí o tom používání specializovaného vybavení a zapojení chemiků s odbornými znalostmi v oblasti skrývání a zpracování kokainu. Zpracování kokainu v Evropě obvykle zahrnuje sekundární extrakci kokainu, který byl zakomponován do jiných materiálů, aby se snížilo riziko jeho odhalení, když je součástí komerčních zásilek legálního zboží. Tyto metody pašování sahají od prostého napuštění určitého materiálu kokainem až po sofistikovanější chemické skrývání, kdy je droga zapracována do různých plastů, polymerů nebo kovových celků.

Kromě toho se nyní do Evropy pašuje také pasta z koky a kokainová báze, přičemž konečné fáze jejich zpracování na kokain hydrochlorid se provádí v tajných laboratořích. Důvody tohoto postupu nejsou známy, ale předpokládá se, že může jít o reakci na relativní nedostatek chemikálií na zpracování kokainu v Latinské Americe a ekonomickou výhodnost kontroly závěrečných fází výrobního procesu v Evropě

Dopad vysoké dostupnosti kokainu na veřejné zdraví je stále patrnější

Kokain je po konopí druhou nejčastěji užívanou nelegální drogou v Evropě. Stále častěji se objevují náznaky, že přetrvávající vysoká dostupnost této drogy má stále větší negativní dopad na veřejné zdraví v Evropě. Ačkoli je v údajích pozorovatelná značná geografická heterogenita, celkově je kokain druhou nejčastěji uváděnou nelegální drogou, a to jak u osob poprvé nastupujících do léčby, tak i v omezenějších datech o akutních případech intoxikací souvisejících s drogami získávaných z nemocničních oddělení urgentního příjmu. Evropské služby zaměřené na testování drog, které však nejsou reprezentativní na národní úrovni, uvádějí, že v roce 2022 byl kokain nejčastěji testovanou látkou. Z dostupných toxikologických dat rovněž vyplývá, že tato droga se v roce 2022 podílela na zhruba pětině úmrtí v důsledku předávkování drogami, často ve spojení s jinými látkami. Vzhledem k tomu, že užívání kokainu může zhoršovat základní kardiovaskulární problémy, které jsou v Evropě hlavní příčinou úmrtí, je pravděpodobné, že celkový podíl této drogy na úmrtnosti není dostatečně zohledněn.

Ve dvou třetinách měst s dostupnými daty za roky 2023 a 2022 se zvýšila rezidua kokainu v komunálních odpadních vodách. To spolu s dalšími informacemi naznačuje, že s rostoucí dostupností kokainu roste i jeho geografické a sociální rozšíření. Znepokojující je zejména zjištění, že v některých zemích je zřejmě na vzestupu užívání kokainu mezi marginalizovanějšími skupinami. To je v rozporu s přesvědčením veřejnosti, že tuto drogu užívají spíše sociálně integrovaní a bohatí lidé. Kouření i injekční užívání kokainu jsou spojeny s většími zdravotními problémy než jeho šňupání (nosní insuflace), a proto je znepokojující, že v řadě zemí byl zaznamenán nárůst injekčního užívání kokainu a užívání cracku. Crack v kouřitelné formě je spojen s problematičtějšími vzorci užívání a s užíváním mezi marginalizovanějšími skupinami. Jak je uvedeno na jiném místě této zprávy, injekční užívání kokainu v posledních letech mělo souvislost s řadou lokálních ohnisek nákazy HIV v Evropě.

Evropa je i nadále významným producentem syntetických drog

I když je monitorování nelegální činnosti vždy náročné, dostupné informace naznačují, že rozsah a složitost výroby nelegálních drog v Evropě nadále roste. V roce 2022 bylo v Evropské unii nahlášeno zlikvidování stovek výroben syntetických drog. Sloužily k výrobě různých látek, od amfetaminu, metamfetaminu, syntetických katinonů až po MDMA. Odhalena byla i zařízení pro finální fáze výroby heroinu. Pravidelné odhalování vzájemně nepropojených míst pro výrobu, extrakci, řezání a balení kokainu v posledních letech navíc naznačuje, že sekundární výroba kokainu je nyní dobře zavedena i v některých částech Evropy, což usnadňuje používání inovativních metod chemického maskování kokainu a jeho pašování do Evropy.

Inovace výrobních postupů jsou patrné i z některých nedávných záchytů chemických látek, které lze použít k výrobě prekurzorů potřebných pro výrobu amfetaminu, metamfetaminu a MDMA, a obcházet tak kontrolní mechanismy zaměřené na snížení dostupnosti těchto látek. 

Výzvou v této oblasti je, že používání rozmanitějšího souboru chemických látek a zavádění nových způsobů chemické syntézy znamená, že celní orgány, orgány činné v trestním řízení, jakož i stávající regulace, mohou jen stěží držet krok s vývojem na trhu. Tam, kde dochází k výrobě nelegálních syntetických drog, narůstá povědomí o rizicích pro veřejné zdraví a životní prostředí, která jsou důsledkem ukládání nebo likvidace často velkého množství nebezpečných látek používaných při výrobě drogg.

Výroba metamfetaminu a obchodování s ním ukazuje na možnost jeho rostoucího užívání v Evropě

V celosvětovém měřítku problémy s metamfetaminem narůstají a tento syntetický stimulant v mnoha částech světa významně přispívá ke škodám souvisejícím s drogami. V Evropě je metamfetamin, s výjimkou několika málo zemí, poměrně vzácně užívaným stimulantem. Drogové trendy jsou však stále dynamičtější a mohou se rychle měnit. Proto jsou znepokojující signály naznačující, že se užívání metamfetaminu může šířit do dalších zemí, i když celková míra jeho užívání zůstává nízká. Další obavy vzbuzuje přetrvávající produkce metamfetaminu v Evropě. Ačkoli počet varen odhalených v roce 2022 mírně poklesl, tato celková čísla meziročně kolísají, neboť z velké části odrážejí velký počet záchytů malých „kuchyňských laboratoří“. Výroba metamfetaminu v malých objemech pro domácí spotřebu je dlouhodobým jevem je v některých částech Evropy, např. v Česku, kde je tato droga tradičně užívána. V poslední době však přibývá důkazů o existenci větších výroben, často umístěných jinde v Evropě, které produkují metamfetamin ve velkých objemech pro vývoz na trhy mimo EU.

V roce 2022 výrazně vzrostl počet záchytů glycidových derivátů piperonylmethylketonu (BMK), prekurzoru používaného k výrobě metamfetaminu ve velkém měřítku, a zároveň byly zachyceny nové alternativní chemické látky, z nichž lze BMK vyrobit. Byla rovněž zadržena velká množství kyseliny vinné. Kyselina vinná se používá při výrobě silné a uživateli vyhledávané formy metamfetaminu (d-metamfetaminu známého jako „krystal“). Souhrnně tyto informace naznačují, že v Evropské unii je nyní dobře zavedena rozsáhlá výroba metamfetaminu. V současné době se zdá, že výroba v takovém objemu je určena především k vývozu na trhy mimo EU. To je samo o sobě znepokojivé, ale představuje to také riziko spočívající v tom, že by se užívání této drogy mohlo v Evropské unii rozšířit, pokud by k tomu byly příznivé podmínky na trhu.

Syntetické katinony jsou rostoucí hrozbou

Dynamickou povahu evropského trhu s drogami podtrhuje zvýšený počet zpráv o výrobě a užívání syntetických katinonů, což je skupina drog, která je v Evropě relativně nová. Dostupná data nadále svědčí o rozsáhlém pašování syntetických katinonů do Evropy ze zdrojových zemí, například Indie. Zároveň přibývá důkazů o jejich výrobě v Evropské unii, zejména v Polsku. Velikost a rozsah výroben, o nichž orgány činné v trestním řízení informovaly jako o zlikvidovaných, se liší od relativně malých „kuchyňských“ laboratoří až po zařízení schopná vyrábět velká množství těchto látek. Vzhledem k nyní zabavovaným objemům prekurzorů a záchytům neregulovaných alternativních chemických látek se zdá být pravděpodobné, že dochází k rozsáhlé výrobě pro evropský i vnější trh.

Vývoj v oblasti opioidů přináší nové výzvy pro drogovou politiku i pro intervence

Přítomnost více látek u většiny úmrtí souvisejících s opioidy si zaslouží větší pozornost

Při analýze úmrtí způsobených drogami, někdy označovaných jako „úmrtí v důsledku předávkování“, se znovu dostává do centra pozornosti rostoucí dynamika a složitost vzorců užívání drog. Opioidy zůstávají nejčastěji uváděnou skupinou látek, která se na úmrtí podílela, ale často v kombinaci s jinými látkami, což ukazuje, že vzorce užívání více drog jsou v Evropě důležitým faktorem u zdravotních rizik souvisejících s drogami. Například benzodiazepiny, alkohol nebo kokain jsou v toxikologických datech často uváděny společně s opioidy a je pravděpodobné, že souběžné užívání těchto různých skupin drog je důležitým, ne však vždy dostatečně zohledňovaným faktorem pro pochopení úmrtnosti související s drogami a pro její řešení.

Celkové poslední trendy u úmrtí souvisejících s opioidy se na úrovni EU zdají být beze změn, přičemž podíl těchto úmrtí ve vyšších věkových skupinách roste. Dostupné údaje naznačují, že v roce 2022 se v Evropské unii podílel na víc než 1 800 úmrtích heroin, který v některých západoevropských zemích zůstává drogou nejčastěji identifikovanou při úmrtích souvisejících s opioidy. Dostupné údaje však naznačují, že heroin je nyní přítomen u většiny úmrtí na předávkování pouze v menšině zemí, a že důležitější úlohu hrají jiné opioidy či další drogy. Celkově se zdá, že situace je různorodější než v minulosti. Významný podíl na úmrtích v důsledku předávkování mají v některých zemích jiné opioidy než heroin, včetně metadonu a v menší míře buprenorfinu, léčivých přípravků proti bolesti obsahujících opioidy, a další, novější syntetické opioidy.

Dostupné údaje naznačují, že v některých zemích roste počet úmrtí souvisejících s užíváním stimulancií. Interpretace těchto údajů je však obtížná, a to jednak proto, že u dat o úmrtích souvisejících se stimulancii je pravděpodobná podhlášenost, a také proto, že stimulancia jsou často považována za příčinu i u úmrtí, kde byla zjištěna přítomnost dalších drog, včetně opioidů.

Narůstají obavy, že vysoce potentní syntetické opioidy představují významnou hrozbu pro veřejné zdraví.

Úmrtí spojená s užíváním opioidů jsou v Evropě významným problémem v oblasti veřejného zdraví, ale v současné době představují pouze malý zlomek počtu úmrtí souvisejících s touto skupinou drog ve srovnání s počty hlášenými v Severní Americe. Spojené státy americké a Kanada zažívají situaci značného ohrožení veřejného zdraví zapříčiněnou syntetickými opioidy, zejména deriváty fentanylu. Situace v Evropě je velmi odlišná. Přestože pravděpodobně dochází k podhlášení, deriváty fentanylu byly v roce 2022 spojeny jen se 163 úmrtími. Tato úmrtí zahrnují také úmrtí spojená s fentanylem získaným ve zdravotnictví a užitým mimo rámec lékařského použití, nepocházejícím však z nelegálního trhu.

I přes tento rozdíl v rozsahu problému narůstá v Evropě obava z vysoce potentních syntetických opioidů se škodlivými dopady, které se objevují na evropském drogovém trhu stále častěji. Navíc, i když je severoamerický kontext odlišný, poskytuje varování, jak rychle se mohou trendy u užívání opioidů vyvíjet, a jaké dramatické důsledky pro veřejné zdraví mít. I proto je znepokojující, že od roku 2009 bylo do systému včasného varování EU nahlášeno 81 nových syntetických opioidů, přičemž jen v roce 2023 se objevilo 7 nových látek. Šest z nich byly vysoce potentní nitazenové opioidy. Nitazeny byly EMCDDA poprvé nahlášeny kolem roku 2019. Od té doby bylo v Evropě identifikováno 16 nitazenů, přičemž některou z těchto látek na svém území zjistila většina zemí.

Výskyt nitazenových opioidů má již v některých zemích škodlivé dopady

Nitazeny se prodávají v přípravcích podobných pouličnímu heroinu nebo také na internetu jako „syntetický heroin“. Objevily se také v tabletách, nedovoleně prodávaných jako lékařské opioidy či jiné léky. Existují také zprávy o směsích určených ke kouření, do kterých byly přimíchány nitazeny. Tyto látky byly v roce 2023 dávány do souvislosti s nárůstem počtu drogových úmrtí v Estonsku a Lotyšsku, kde nyní představují významný podíl na úmrtích v důsledku předávkování. Lokální výskyt takových otrav byl v roce 2023 hlášen také z Irska a Francie. V Irsku byly nitazeny přimíchány do heroinu, což vedlo k četným případům předávkování, přičemž v roce 2024 byly takové případy předávkování zaznamenány i ve dvou věznicích. Mimo Evropskou unii byly nitazeny spojovány s předávkováním drogami v Austrálii, Severní Americe a Spojeném království. Tyto drogy v současnosti nezaujímají významné místo v rutinně hlášených datech dostupných na úrovni EU. Vzhledem k jejich vysoké účinnosti a novosti však existují obavy, že nitazenové opioidy nemusí být běžně detekovány při postupech používaných v post-mortem toxikologii. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že by počet úmrtí nebo nefatálních otrav připisovaných těmto látkám mohl být podhodnocený.

K tomuto vývoji dochází v kontextu dalších nedávných signálů o znepokojivých změnách na trhu s opioidy v Evropě. Mezi ně patřil nově zaznamenaný výskyt směsi označované jako „tranq-dope“ v roce 2021, kde byly syntetické opioidy smíchány s veterinárním sedativem a analgetikem xylazin, a v roce 2022 pak výskyt směsi označované jako „benzo-dope“, ve které byly syntetické opioidy smíchané s novými benzodiazepiny (např. bromazolamem). Takové směsi se běžně vyskytují v některých částech Severní Ameriky, kde jsou spojovány s řadou zdravotních problémů.

Nové výzvy pro politiku, praxi a výzkum

Nové a vysoce potentní syntetické opioidy přinášejí nové výzvy pro drogovou politiku a její aplikaci v praxi. Odhalují rovněž významné mezery ve znalostech vyžadující podrobnější výzkum. Mnohé z těchto látek nepodléhají drogové regulaci, když se poprvé objeví na trhu. V tomto ohledu má Evropa výhodu, že prostřednictvím svého Systému včasného varování zavedla zrychlený mechanismus pro identifikaci drog, hodnocení s nimi spojených rizik a jejich kontrolu. Je však nezbytné, aby členské státy tento mechanismus podpořily vhodnými opatřeními na národní úrovni. V současné době se zdá, že většina nových syntetických opioidů pochází z asijských zemí. V návaznosti na to bude nepochybně důležité multilaterální sledování situace. Je známo, že určitá část produkce derivátů fentanylu probíhá v Evropě, ale dosud byla omezená. Technické překážky výroby těchto látek jsou však poměrně nízké, a proto je nezbytné zvážit, co může představovat účinná opatření, která by zabránila možnosti rozsáhlé výroby těchto drog v Evropské unii.

Nedávné zkušenosti v rámci Evropské unie ukázaly, jak může náhlé rozšíření potentních syntetických opioidů během krátké doby vést k četným otravám, které mohou přetížit místní adiktologické služby. Odolnost v této oblasti lze zvýšit zavedením multiagenturního plánu rychlé reakce, který zahrnuje účinnou složku komunikace o rizicích s cílem upozornit jak ohrožené osoby, tak i poskytovatele služeb v první linii. Kromě toho je třeba rozšířit postupy v této oblasti s ohledem na skutečnost, že ohroženy nejsou jen osoby, které v minulosti užívaly opioidy, ale i ostatní, neboť tyto látky se prodávají ve směsích s jinými látkami. Důležitá bude také schopnost rychle identifikovat přítomnost vysoce potentních opioidů na místních drogových trzích. Zásadním požadavkem na intervenční modely v této oblasti bude zajistit, aby aktéři zasahující v první linii, jako jsou policie či záchranná služba, ale i poskytovatelé nízkoprahových služeb, měli k dispozici dostatečné zásoby opioidního antagonisty naloxonu a mohli v případě potřeby tento přípravek podat. Závěrem, evropské vědecky podložené poznatky o tom, co představuje účinnou reakci na problémy s opioidy, z velké části vycházejí z našich historických zkušeností s řešením problémů s heroinem. Je proto naléhavě zapotřebí výzkum, který by posoudil, do jaké míry mohou naše současné intervenční modely vyžadovat změnu tak, aby byly nadále vhodné pro daný účel v kontextu dostupnosti novějších a vysoce účinných opioidů, zejména pokud se tyto látky vyskytují ve směsích s jinými látkami, jako je xylazin.

Mohl by pokles dostupnosti heroinu vést k růstu trhu se syntetickými opioidy?

V dubnu 2022 vyhlásil Taliban zákaz pěstování máku. Podobný, i když krátkodobý zákaz v roce 2001, vedl k uvedení náhradních látek, jako jsou stimulancia a syntetické opioidy, na evropské trhy. Změny byly ve většině zemí krátkodobé, několika zemích však došlo na trhu s opioidy k dlouhodobým změnám. Jelikož Afghánistán je hlavním zdrojem heroinu spotřebovávaného v Evropě, vyvolal nejnovější zákaz produkce opia spekulace, že by mohl v budoucnu způsobit nedostatek heroinu na trhu, což by mohlo vést ke zvýšení nabídky syntetických opioidů a jejich užívání v Evropě.

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) odhaduje, že v roce 2023 klesla produkce opia o 95 %. Ačkoli v této oblasti panuje značná nejistota, důkazy naznačují, že v Afghánistánu stále jsou značné zásoby opia. To může pomoci vysvětlit, proč jsme nezaznamenali žádné narušení toků heroinu do Evropské unie. V reakci na uváděné zvýšení cen opia v Afghánistánu mohlo k určitým změnám na trhu dojít. V době vypracování tohoto textu je příliš brzy na to říci, zda bude současný zákaz produkce opia dlouhodobě udržitelný. Přesto by bylo vhodné připravit se na možný nedostatek heroinu koncem roku 2024 nebo v roce 2025. Součástí okamžité reakce by bylo zajištění dostatečného počtu míst v léčbě pro osoby, které vyhledají pomoc při zvládání svých problémů souvisejících s užíváním opioidů. Bude rovněž třeba pečlivě sledovat, zda změny v nabídce heroinu mají dopady na dostupnost nebo míru užívání jiných látek. Mezi látky, které je třeba vzít v potaz, patří potentní syntetické opioidy, ale také zavedenější látky, jako jsou stimulancia.

Mohl by Myanmar nahradit Afghánistán jako zdroj heroinu pro Evropu?

Myanmar byl v minulosti významným zdrojem opia a heroinu, i když obecně ne pro evropské trhy. Předpokládá se, že heroin z Myanmaru se pašuje do různých zemí Asie a Oceánie. Po období poklesu se v posledních třech letech objevily zprávy o zvýšené míře pěstování opia. Podle odhadů UNODC se v Myanmaru v roce 2023 vyprodukovalo 1 080 tun opia. To je o 36 % více než v roce 2022, ale stále mnohem méně než v Afghánistánu v posledních letech Vzhledem k potenciální hodnotě této plodiny pro překupníky po její přeměně na heroin a vzhledem k rostoucím námořním obchodním tokům mezi jihovýchodní Asií a Evropou existuje potenciální riziko, že by část produkce mohla být v budoucnu přesměrována na výnosné evropské trhy. Monitorovat jakýkoli výskyt heroinu z tohoto regionu je tedy opodstatněné, ale náročné, vzhledem k bezpečnostní situaci v Myanmaru, který je od roku 2021 zmítán občanskou válkou. V krátkodobém až střednědobém horizontu se však jeví jako nepravděpodobné, že by heroin produkovaný v tomto regionu nahradil objemy heroinu dosud dodávaného na evropský trh z Afghánistánu.

Orientační přehled

Zdrojová data

Údaje použité k vytvoření infografik a grafů na této stránce naleznete níže.

Zobrazit zdrojové tabulky