Přímá drogová úmrtí – současná situace v Evropě (Evropská zpráva o drogách 2024)

Odhadování úmrtnosti, kterou lze připsat užívání drog, má zásadní význam pro pochopení dopadu užívání drog na veřejné zdraví i toho, jak se tato úmrtnost může v průběhu času vyvíjet. Na této stránce najdete nejnovější analýzu přímých drogových úmrtí v Evropě, včetně hlavních údajů o úmrtích v důsledku předávkování, látkách, které se na nich podílely, a dalších údajů 

Tato stránka je součástí Evropské zprávy o drogách 2024, každoročního přehledu centra EMCDDA o drogové situaci v Evropě.

Table of contents/Search

Table of contents/Search

Search within the book

Operator

Any match

Exact term match only

Select any filter and click on Search to see results

Close

Poslední aktualizace: 11. června 2024

Zlepšení našeho chápání úmrtnosti související s drogami je klíčovým požadavkem pro vypracování účinných intervencí

Odhadování úmrtnosti, kterou lze připsat užívání drog, má zásadní význam pro pochopení dopadu užívání drog na veřejné zdraví i toho, jak se tato úmrtnost může v průběhu času vyvíjet. Pro vypracování účinných intervencí v této oblasti bude pravděpodobně rovněž klíčové pochopení faktorů ovlivňujících trendy v této oblasti. I přes zlepšení v posledním desetiletí však přetrvávají významná omezení, pokud jde o informace, které máme v současné době k dispozici, což brání vypracování cílených politik i reakcí.

Pojem přímá drogová úmrtí se používá pro ukazatel, který má zachytit ta úmrtí, jež lze přímo přičíst užívání drog, přičemž někdy se označují jako úmrtí v důsledku předávkování drogami. Je zapotřebí poznamenat, že odhady přímých drogových úmrtí navíc představují pouze část celkové úmrtnosti spojené s užíváním drog, neboť nezahrnují úmrtnost v důsledku nehod motorových vozidel a jiných nehod, násilí, sebevražd jinými prostředky, než je otrava drogami, nebo chronických onemocnění, kde užívání drog mohlo sehrát určitou roli. Proto je třeba prostřednictvím kohortových studií a dalších přístupů rozšířit naše chápání těchto dalších důležitých oblastí úmrtnosti související s drogami.

Navzdory těmto omezením je hodnocení přímých drogových úmrtí stále klíčovým měřítkem pro pochopení škod, které může užívání nelegálních drog způsobit. Je však zároveň náročné na interpretaci kvůli metodickým problémům a potížím s dostupností a kvalitou údajů. To platí zejména při interpretaci nedávných trendů v oblasti přímých drogových úmrtí, kdy jsou údaje za poslední vykazovaný rok (2022) k dispozici pouze pro 21 z 29 zemí, na něž se tento ukazatel vztahuje. Proto je třeba vypočítat odhadované hodnoty, má-li být odvozen celkový odhad pro EU. Vzhledem k rychlosti, s jakou se mohou objevovat nové hrozby spojené s drogami, je zlepšení aktuálnosti a úplnosti údajů v této oblasti důležitou prioritou do budoucna.

Je třeba také poznamenat, že z metodických důvodů představují zjištěné počty přímých drogových úmrtí pravděpodobně minimální odhady, a že kapacita v oblasti hlášení se v jednotlivých zemích liší, což znamená, že srovnání jednotlivých zemí je třeba provádět s obezřetností. Kromě toho nedostatek podrobných toxikologických informací v některých zemích v současnosti znamená, že naše celkové chápání úlohy, kterou různé drogy hrají při zvyšování počtu přímých drogových úmrtí v průběhu času, je omezené. Nedostatek podrobných toxikologických informací může rovněž bránit pochopení úlohy, kterou hrají jednotlivé drogy při jejich užívání v kombinaci. Vzhledem k tomu, že většina smrtelných předávkování zahrnuje užití více než jedné látky a že vzorce užívání drog se stávají stále složitějšími, roste také naléhavost potřeby lépe porozumět tomu, jak změny ve vzorcích užívání více drog ovlivňují úmrtnost. Pozitivním vývojem v této oblasti je, že zahájení činnosti nové Agentury Evropské unie pro drogy (EUDA) v roce 2024 posílí kapacitu pro rychlé vyhodnocování hrozeb, včasné varování a vydávání výstrah a podpoří zavádění opatření na zlepšení kapacity pro podávání pravidelných hlášení v této oblasti. Důležité je, že tato nová agentura bude rovněž koordinovat novou síť forenzních a toxikologických laboratoří, čímž zvýší dostupnou analytickou kapacitu pro monitorování toho, jak různé drogy a jejich kombinace ovlivňují trendy úmrtnosti. 

Přestože u většiny přímých drogových úmrtí jsou často přítomny opioidy, většinou se jedná o důsledek užívání více látek 

V roce 2022 se počet hlášených přímých drogových úmrtí v některých zemích EU mírně zvýšil, zatímco v jiných klesl. Předběžný celkový odhad čítající zhruba 6400 přímých drogových úmrtí v roce 2022 představuje mírný nárůst oproti roku 2021, avšak toto zjištění by při interpretaci nemělo být přeceňováno, neboť celá řada zemí s vysokým počtem obyvatel dosud údaje neposkytla a k výpočtu tohoto prozatímního celkového počtu musely být použity odhadované hodnoty.

Ačkoliv nejsou k dispozici podrobné toxikologické informace o všech případech úmrtí, určité dostupné informace naznačují, že toxicita související s užíváním více drog je běžná, a pokud jsou k dispozici podrobné toxikologické informace, obvykle se uvádí přítomnost více látek.

Dostupné informace poukazují na skutečnost, že skupinou látek, které se nadále nejčastěji podílejí na přímých drogových úmrtích, jsou opioidy, obvykle v kombinaci s jinými látkami. Celkové trendy úmrtí zapříčiněných opioidy se zdají být neměnné, ale podíl těchto úmrtí ve vyšších věkových skupinách roste. Odhaduje se, že heroin se v Evropské unii podílel na více než 1 800 úmrtích a v některých západoevropských zemích zůstává drogou, která je často identifikována u úmrtí souvisejících s opioidy. Dostupné údaje však naznačují, že heroin se nyní podílí na většině úmrtí v důsledku předávkování pouze v několika málo zemích, přičemž důležitější úlohu nyní hrají jak jiné opioidy, tak jiné drogy. Opioidy jiné než heroin, včetně metadonu a v menší míře buprenorfinu a rovněž léčivých přípravků na zmírnění bolesti obsahujících opioidy, a další syntetické opioidy mají v některých zemích významný podíl na úmrtích v důsledku předávkování.

Údaje o drogové úmrtnosti rovněž poukazují na stárnutí kohorty uživatelů opioidů v Evropě, jak dokládá dvoutřetinový nárůst počtu přímých drogových úmrtí u osob ve věku 50–64 let v letech 2012 až 2022. Přestože veřejnost má za to, že předávkování drogami je problémem, který postihuje především mladé lidi, případy úmrtí v souvislosti s užíváním drog se obvykle vyskytují u mužů ve věku 40 let a starších.

Dostupné údaje rovněž naznačují, že v některých zemích roste počet úmrtí souvisejících s užíváním stimulancií, nicméně třeba uvést několik významných výhrad. Počet úmrtí souvisejících se stimulancii je pravděpodobně obzvláště náchylný k podhodnoceným hlášením, přičemž stimulancia jsou často spojována s úmrtími, u nichž byla zjištěna přítomnost i jiných drog, včetně opioidů. Existují také určité informace, které naznačují, že stimulancia se zřejmě častěji podílejí na úmrtích hlášených u mladších věkových skupin.

Rostoucí obavy ohledně úmrtí spojených se syntetickými opioidy

Potentní syntetické opioidy, jako je derivát fentanylu karfentanil a nitazenové opioidy, z nichž některé jsou výrazně silnější než fentanyl, byly spojeny s některými ohnisky případů smrtelných a nefatálních otrav. S výjimkou některých pobaltských zemí se však údaje o těchto drogách v současnosti neobjevují v běžných údajích, které jsou k dispozici na úrovni EU. Vývoj v této oblasti je nicméně znepokojivý, protože tyto látky mohou mít v budoucnu negativní dopad na veřejné zdraví v Evropě.

Zvláštní obavy v tomto ohledu vzbuzuje nedávný výskyt nitazenových opioidů, které se v roce 2023 podílely na lokálních ohniscích otrav v Irsku a ve Francii. V Irsku byly nitazeny prodávány pod zavádějícím označením jako heroin, což vedlo k neúmyslnému užívání a četným případům předávkování (viz Nové psychoaktivní látky – současná situace v Evropě). Vzhledem k jejich vysoké účinnosti a novosti však existují obavy, že nitazenové opioidy nemusí být běžně zjišťovány v rámci postupů obecně používaných v postmortální toxikologii. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že by počet hlášených úmrtí mohl být podhodnocen. Některé důkazy o tom existují ze zemí v Pobaltí, kde zlepšení metod testování vedlo k vyšší míře zjišťování těchto látek. V předběžných údajích z Estonska byly tyto drogy v roce 2023 zjištěny u téměř poloviny přímých drogových úmrtí (56 z 117, 48 %), a to ve srovnání s 32 z 82 přímými drogovými úmrtí (39 %) v roce 2022. Vnitrostátní statistiky i forenzní registry v Lotyšsku předběžně zaznamenaly zdvojnásobení celkového počtu přímých drogových úmrtí, a to z 63 případů v roce 2022 na 130 v roce 2023, přičemž nitazeny byly odhaleny u 38 (29 %) z těchto případů. Ačkoli systematické testování na nitazeny nebylo v roce 2022 možné, došlo k dramatickému nárůstu počtu hospitalizací z důvodu akutní intoxikace zahrnujících opioidy (z 1936 v roce 2021 na 2357 v roce 2022). Neoficiální zprávy od personálu klinik naznačující, že jsou zapotřebí větší dávky naloxonu, vzbuzují obavy, že se mohlo jednat o syntetické opioidy.

Dalším zdrojem informací o úmrtnosti na drogy jsou úmrtí hlášená do systému včasného varování před novými psychoaktivními látkami. V průběhu roku 2023 bylo do tohoto systému z 5 zemí hlášeno nejméně 150 případů úmrtí, u nichž byla potvrzena expozice nitazenům. Tento počet však zahrnuje případy, kdy příčina smrti nebyla potvrzena.

Výzvy spojené s reakcemi na úmyslné sebeotravy 

Stanovení úmyslu osoby, která zemřela v důsledku předávkování drogami, může být složité. Mnoho úmrtí v důsledku předávkování je hlášeno jako náhodné a u dalších úmysl není stanoven. V některých zemích je však k dispozici více informací o úmyslu, přičemž poměrně vysoký podíl hlášených úmrtí v důsledku předávkování (celkem 1 ze 6) byl klasifikován jako úmyslný (tj. se sebevražedným úmyslem). Nejnovější dostupné údaje ukazují, že ve všech zemích Evropské unie, v Norsku a Turecku byl podíl úmrtí v důsledku předávkování se sebevražedným úmyslem vyšší u žen. V několika zemích (Maďarsko, Nizozemsko, Slovinsko, Švédsko) byla více než třetina hlášených úmrtí v důsledku předávkování u žen klasifikována jako úmyslná sebevražda. V Bulharsku, Polsku a Finsku byl sebevražedný úmysl zaznamenán u více než čtvrtiny případů úmrtí v důsledku předávkování u žen, které byly hlášeny v roce 2022. Tato zjištění naznačují potřebu intervencí zaměřených na úmyslné sebepoškozování a sebevražedné úmysly mezi uživateli drog a zejména na rozpoznání nepřiměřeného rizika, kterému mohou být v této souvislosti vystaveny ženy.

Prevence předávkování a úmrtí souvisejících s opioidy zůstává obtížná 

Opatření zaměřená na snížení počtu úmrtí souvisejících s opioidy zahrnují v první řadě intervence zaměřené na prevenci předávkování jako takového a dále pak intervence zaměřené na prevenci úmrtí v případě předávkování (viz obrázek 11.1). Změny v populaci osob, které si injekčně aplikují opioidy, i v typech látek, které užívají, vytvářejí nové a těžší úkoly pro opatření zaměřená na snížení počtu úmrtí v důsledku předávkování. Patří mezi ně složitý úkol vypracovat diferencované programy zaměřené na potřeby různých skupin, a zejména citlivě reagovat na nutnost konfigurovat služby tak, aby odpovídaly potřebám různých věkových kohort. Z důkazů jasně vyplývá, že zařazení do léčby opioidními agonisty je faktorem, díky němuž lze předcházet předávkování opioidy a některým dalším příčinám úmrtí. Přesto v mnoha zemích stále existují problémy s jeho pokrytím a přístupem k němu.

Rovněž přibývá důkazů o tom, že důležitou roli při prevenci smrtelného předávkování opioidy může hrát rostoucí dostupnost opioidních antagonistů. To, v jakém rozsahu je tento přístup k dispozici, se však opět liší mezi jednotlivými zeměmi i v rámci nich. Šestnáct evropských zemí hlásilo do roku 2022 zavedení programů poskytování naloxonu, včetně pilotních projektů, s cílem zabránit úmrtím v důsledku předávkování. Měnící se vzorce užívání rovněž vyžadují přezkoumání stávajících způsobů poskytování služeb. Předávkování potentními syntetickými opioidy může například vyžadovat podání několika dávek naloxonu ke zvrácení účinků opioidů. V některých zemích jsou aplikační místnosti poskytovány částečně rovněž v rámci reakce zaměřené na snížení úmrtnosti v důsledku předávkování. Tato zařízení jsou nyní v provozu v 10 zemích EU a v Norsku (viz Minimalizace škod – současná situace v Evropě). Tam, kde se vyskytují multikulturní populace a noví přistěhovalci, je žádoucí pro vysoce rizikové uživatele drog zvýšit počet informačních sdělení o minimalizaci škod v jejich jazyce. Více informací o zdravotních a sociálních intervencích v oblasti prevence úmrtí souvisejících s opioidy naleznete v nedávno vydaném miniprůvodci centra EMCDDA.

Hlavní údaje a trendy

Úmrtnost v důsledku předávkování

• Úmrtnost v důsledku předávkování se v Evropské unii v roce 2021 odhaduje na 18,3 úmrtí na milion obyvatel ve věku 15–64 let.
• Úmrtnost v důsledku předávkování je obvykle třikrát až čtyřikrát vyšší u mužů než u žen (obrázek 11.2), přičemž nejvíce jsou postiženi muži ve věku 25–39 let. Úmrtnost v důsledku předávkování v této věkové skupině může být výrazně vyšší než u mužské populace ve věku 15–64 let (dospělí). Například ve Švédsku činila v roce 2022 úmrtnost v důsledku předávkování u mužů ve věku 25–39 let 122 úmrtí na milion osob, zatímco u dospělých mužů to bylo 73 úmrtí na milion osob. V Estonsku byly srovnatelné údaje 197 úmrtí na milion mužů ve věku 25–39 let a 62 úmrtí na milion dospělých mužů a v Irsku byla úmrtnost 183 úmrtí na milion mužů ve věku 25–39 let ve srovnání s 85 úmrtími na milion všech dospělých mužů.
• V řadě evropských zemí, včetně Dánska, Španělska, Itálie, Nizozemska, Portugalska a Norska, jsou úmrtími následkem předávkování nejvíce postiženi muži ve věku 40–59 let.

Úmrtí v důsledku předávkování 

Odhaduje se, že v roce 2022 došlo v Evropské unii nejméně k 6 392 úmrtím v důsledku předávkování nelegálními drogami (v roce 2021 to bylo 6 166 úmrtí). Jedná se o minimální odhad, neboť některé země uvádějí, že jejich monitorovací systém některé případy opomíjí. Například křížové ověření údajů za rok 2022 z různých registrů ve Španělsku naznačuje, že by mohly být hlášeny pouze 4 z 5 případů. V Německu registr úmrtnosti obsahuje pouze případy, o nichž se dozvěděla policie. Případy mimo policejní zaměření tak mohou být nedostatečně hlášeny. Rozsah podhodnocení skutečnosti však není znám.

• Odhaduje se, že na více než třech čtvrtinách (74 %) smrtelných předávkování hlášených v Evropské unii v roce 2022 se podílely opioidy, včetně heroinu a jeho metabolitů, často v kombinaci s jinými látkami (viz obrázek 11.3 a obrázek 11.4). Je třeba poznamenat, že v toxikologických zprávách o přímých drogových úmrtích se běžně uvádí více drog.

• Dostupné údaje mají svá omezení, pokud jde o kvalitu a pokrytí. Přesto však naznačují, že heroin má v některých západoevropských zemích na úmrtích stále velký podíl: více než 728 případů v Německu, 222 ve Španělsku, 173 ve Francii, 142 v Rakousku (heroin nebo morfin), 127 v Itálii a 104 ve Švédsku. Celkově se odhaduje, že s heroinem souviselo více než 1800 úmrtí v Evropské unii.
• Heroin byl přítomen v souvislosti s většinou úmrtí v důsledku předávkování v relativně malém počtu zemí EU, konkrétně v Rakousku (heroin nebo morfin) (77 %) a Itálii (57 %). Heroin byl hlášen přibližně ve dvou pětinách až jedné pětině úmrtí v důsledku předávkování v Portugalsku (42 %), Slovinsku (42 %), Rumunsku (41 %), Turecku (35 %), Francii (26 % v roce 2021), Dánsku (24 %), Španělsku (24 % v roce 2021), Norsku (22 %) a Švédsku (21 %). V roce 2022 byl heroin hlášen u méně než 1 z 6 úmrtí v důsledku předávkování v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Finsku.
• V předběžných údajích, které je třeba aktualizovat, hlásilo 5 zemí přítomnost nitazenů u nejméně 150 úmrtí v roce 2023: Estonsko (56), Lotyšsko (76), Finsko (8), Švédsko (1) a Norsko (13).
• Z 19 evropských zemí, které poskytly údaje za roky 2021 a 2022, se kokain, většinou v přítomnosti opioidů, v roce 2022 podílel na 996 (23 %) úmrtích v důsledku předávkování (v roce 2021 to bylo 807, tj. 20 %).
• Úmrtí spojená s kokainem jsou nyní hlášena také v zemích, kde byla dříve méně častá, jako je Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Slovinsko. Kokain se v roce 2021 podílel na 52 % úmrtí v důsledku předávkování ve Španělsku (podle dostupných informací 477 z 910 případů) a v roce 2022 na 67 % úmrtí v důsledku předávkování v Portugalsku (46 z 69 případů).
• Ve Francii se kokain podílel na 39 % případů (259 z 662 úmrtí podle dostupných informací) v roce 2021. Jedná se o nárůst z 23 % (130 z 567 úmrtí podle dostupných informací) v roce 2020, což naznačuje, že kokain v této zemi přispívá k celkovému nárůstu počtu úmrtí v důsledku předávkování.
• Na mnoha úmrtích se podílejí stimulancia jiná než kokain, včetně amfetaminu a metamfetaminu, často spolu s opioidy. Z 20 zemí, v nichž jsou k dispozici údaje o pitvách za rok 2022, bylo hlášeno 18 úmrtí, na nichž se podílela stimulancia. Nejvyšší počty úmrtí souvisejících se stimulancii ze skupiny jiných než kokain uvedlo Německo (476), Turecko (186), Dánsko (68), Norsko (63), Lotyšsko (62), Finsko (34), Estonsko (33) a Rakousko (32). I když se počty hlášené jednotlivými zeměmi mohou v jednotlivých letech lišit, celkový počet těchto případů v 16 zemích, které nahlásily srovnatelné údaje za všechny tři roky, činil 496 v roce 2020, 462 v roce 2021 a 492 v roce 2022. Kromě těchto přímých drogových úmrtí mohou zůstat neodhalena další úmrtí související se stimulancii, například úmrtí, která jsou spojena s kardiovaskulárními onemocněními.
• Odhaduje se, že počet úmrtí v důsledku předávkování hlášených v Evropské unii u osob ve věku 50–64 let se mezi lety 2012 a 2022 zvýšil o 69 % (o 43 % u žen a o 101 % u mužů) (obrázek 11.5).

• V polovině z 20 zemí, v nichž jsou k dispozici toxikologické údaje o pitvách za rok 2022, se na nejméně 1 ze 4 přímých drogových úmrtí podílel metadon. Léčivý přípravek obsahující opioidní agonisty byl zmíněn přibližně ve třetině případů hlášených v Německu, Francii (2021), Španělsku (2021) a Chorvatsku. K dispozici je jen málo informací o tom, zda byly tyto léčivé přípravky předepisovány, zneužívány nebo získány na černém trhu. Uvedení této drogy však neznamená, že se jednalo o příčinu otravy, neboť předávkování často souvisí s užíváním více drog společně s jinými opioidy, alkoholem a dalšími léčivými přípravky, jako jsou benzodiazepiny. V roce 2022 byl buprenorfin identifikován v 56 % (107) případech přímých drogových úmrtí hlášených ve Finsku, v 19 % (92) případech ve Švédsku, v 7 % (20) případech v Dánsku a v 7 % (49) úmrtí hlášených ve zvláštním registru ve Francii v roce 2021. Ve všech ostatních zemích s dostupnými údaji byl buprenorfin hlášen v méně než 5 % případů smrtelného předávkování nebo nebyl hlášen vůbec.
• Tramadol, opioidní léčivý přípravek používaný k léčbě středně silné až silné bolesti, se v roce 2022 podílel na přibližně 6 % (177) hlášených úmrtí v důsledku předávkování ve 12 evropských zemích. Podílel se však na 47 % úmrtí hlášených francouzským registrem úmrtí souvisejících se zneužíváním léků v roce 2020. Z toho vyplývá, že zlepšení dohledu a toxikologického šetření by mohlo zvýšit odhalování úmrtí spojených s léčivými přípravky obsahujícími opioidy.
• Jsou-li údaje k dispozici, vyplývá z nich, že fentanyl a fentanylové deriváty byly v roce 2022 v Evropě spojeny se 163 úmrtími v důsledku předávkování. Největší počet úmrtí souvisejících s touto drogou (73) hlásilo Německo. Avšak mnoho z těchto úmrtí může být spojeno s fentanylovými léky, které byly původně určeny k léčebnému použití, spíše než s nelegálním fentanylem. Další případy úmrtí byly hlášeny v roce 2022 v Litvě (33), dále v menší míře v Dánsku (20), Švédsku (17), Estonsku (8), Rakousku (4), Finsku (3), Lotyšsku (4), Turecku (1). Předběžné údaje z Estonska a Lotyšska za rok 2023 naznačují, že počet přímých drogových úmrtí zahrnujících nové syntetické opioidy se dále zvýšil. U přímých drogových úmrtí, která zahrnovala nitazeny, byly nejvýznamnějšími nitazeny zjištěnými v Estonsku v roce 2023 protonitazen (38 z 56 případů, 68 %) a metonitazen (27 z 56 případů, 48 %), přičemž isotonitazen (32 z 38 případů, 84 %) byl nejčastější v Lotyšsku. Údaje za rok 2023 jsou předběžné a mohou být podhodnocené. Podle hlášení zemí s dostupnými údaji se oxykodon mezi lety 2021 a 2022 podílel na 327 přímých drogových úmrtích, a to zejména v Dánsku, Estonsku, Francii a Finsku.
• Užívání opioidů v kombinaci s benzodiazepiny zvyšuje riziko předávkování. V roce 2022 byly benzodiazepiny spolu s dalšími látkami, především opioidy, zjištěny ve většině případů úmrtí v důsledku předávkování v Dánsku, Lucembursku, Rakousku a Finsku a ve více než 4 z 10 případů v Portugalsku a Slovinsku (obrázek 11.6). Kromě toho byly benzodiazepiny spojeny s vysokým podílem úmrtí v důsledku předávkování hlášených v nejnovějších údajích dostupných pro Španělsko, Kypr a Rumunsko. V Bulharsku, kde jsou celkové počty úmrtí v důsledku předávkování nízké a kde je vzhledem k meziročním výkyvům na místě obezřetnost, jsou benzodiazepiny zjišťovány jen zřídka. V mnoha zemích nejsou tyto informace k dispozici a v jiných zemích nejsou postmortální toxikologické nálezy uváděny u všech případů.

• Informace o podílu pregabalinu na přímých drogových úmrtích uvádí jen několik zemí. Mezi těmi, které tak učinily, hlásilo Finsko v roce 2022 celkem 87 úmrtí (90 v roce 2021). V několika zemích byl hlášen nárůst počtu úmrtí v důsledku užívání pregabalinu: Dánsko (ze 48 úmrtí v roce 2021 na 58 v roce 2022), Rakousko (ze 37 v roce 2021 na 54 v roce 2022), Španělsko (z 41 v roce 2020 na 81 v roce 2021) a Turecko (z 5 v roce 2021 na 25 v roce 2022).
• Počet úmrtí spojených se syntetickými kanabinoidy klesl v roce 2022 v Turecku na 8 (ze 46 v roce 2021). Sedm zemí s dostupnými údaji hlásilo v roce 2022 celkem 27 úmrtí s účastí syntetických katinonů, a to Finsko (13), Estonsko (5), Portugalsko (4), Rakousko (2), Rumunsko (2) a Slovinsko (1). Při zohlednění dostupných údajů za roky 2021 a 2022 se počet těchto úmrtí zvýšil v Estonsku (ze 3 na 5), Finsku (z 6 na 13), Portugalsku (z 0 na 4), Rumunsku (z 1 na 2) a Slovinsku (z 0 na 1) a snížil se v Rakousku (ze 7 na 2).

Úmrtnost související s drogami z jakýchkoli příčin

• Kohortní studie ukazují, že úmrtnost z jakýchkoli příčin je mnohem vyšší u uživatelů drog než u jejich vrstevníků v obecné populaci. Příkladem může být zjištění, že v letech 2018–2022 bylo riziko nadměrné úmrtnosti injekčních uživatelů drog ve dvou řeckých městech 17krát vyšší než u obecné populace. V letech 2010 až 2019 bylo u pacientů s poruchami spojenými s užíváním opioidů v Chorvatsku riziko nadměrné úmrtnosti 17krát vyšší u žen a 8krát vyšší u mužů než u obecné populace.

Zdrojové údaje

Zobrazit zdrojové tabulky