Přímá drogová úmrtí – současná situace v Evropě (Evropská zpráva o drogách 2025)

Odhadování úmrtnosti, kterou lze připsat užívání drog, má zásadní význam pro pochopení dopadu užívání drog na veřejné zdraví i toho, jak se tato problematika může v průběhu času vyvíjet. Na této stránce naleznete nejnovější analýzu přímých drogových úmrtí v Evropě, včetně hlavních dat o úmrtích v důsledku předávkování, látkách, které se na těchto úmrtích podílely, a dalších informací. 

Tato stránka je součástí Evropské zprávy o drogách 2025, každoročního přehledu agentury EUDA o drogové situaci v Evropě.

Table of contents/Search

Table of contents/Search

Search within the book

Operator

Any match

Exact term match only

Select any filter and click on Search to see results

Close

Poslední aktualizace: 5. června 2025

Zlepšení intervencí v oblasti úmrtnosti související s drogami vyžaduje lepší pochopení faktorů ovlivňujících trendy

Odhadování úmrtnosti, kterou lze připsat užívání drog, má zásadní význam pro pochopení dopadu užívání drog na veřejné zdraví i toho, jak se tato problematika může v průběhu času vyvíjet. Pro vypracování účinných intervencí v této oblasti bude pravděpodobně rovněž klíčové pochopení faktorů ovlivňujících trendy v této oblasti. I přes zlepšení v posledním desetiletí však přetrvávají významná omezení, pokud jde o informace, které máme v současné době k dispozici, což brání vypracování cílených politik i intervencí.

Pojem přímá drogová úmrtí se používá pro ukazatel, který má zachytit ta úmrtí, jež lze přímo přičíst užívání drog, přičemž někdy se označují jako úmrtí v důsledku předávkování drogami. Je zapotřebí poznamenat, že odhady přímých drogových úmrtí navíc představují pouze část celkové úmrtnosti spojené s užíváním drog, neboť nezahrnují úmrtnost v důsledku nehod motorových vozidel a jiných nehod, násilí, sebevražd jinými prostředky, než je otrava drogami, nebo chronických onemocnění, kde užívání drog mohlo sehrát určitou roli. Proto je třeba prostřednictvím kohortových studií a dalších přístupů rozšířit naše chápání těchto dalších důležitých oblastí úmrtnosti související s drogami.

Navzdory těmto omezením je hodnocení přímých drogových úmrtí stále klíčovým měřítkem pro pochopení škod, které může užívání nelegálních drog způsobit. Je však zároveň náročné na interpretaci kvůli metodickým problémům a potížím s dostupností a kvalitou údajů. To platí zejména při interpretaci nedávných trendů v oblasti přímých drogových úmrtí, kdy jsou údaje za poslední vykazovaný rok (2023) k dispozici pouze pro 21 z 29 zemí, na něž se tento ukazatel vztahuje. Proto je třeba vypočítat odhadované hodnoty, má-li být odvozen celkový odhad pro EU. Vzhledem k rychlosti, s jakou se mohou objevovat nové hrozby spojené s drogami, je zlepšení aktuálnosti a úplnosti údajů v této oblasti důležitou prioritou do budoucna.

Je třeba také poznamenat, že z metodických důvodů představují zjištěné počty přímých drogových úmrtí pravděpodobně minimální odhady, a že kapacita v oblasti hlášení se v jednotlivých zemích liší, což znamená, že srovnání jednotlivých zemí je třeba provádět s obezřetností. Kromě toho nedostatek podrobných toxikologických informací v některých zemích v současnosti znamená, že naše celkové chápání úlohy, kterou různé drogy hrají při zvyšování počtu přímých drogových úmrtí v průběhu času, je omezené. Nedostatek podrobných toxikologických informací může rovněž bránit pochopení úlohy, kterou hrají jednotlivé drogy při jejich užívání v kombinaci. Vzhledem k tomu, že většina smrtelných předávkování zahrnuje užití více než jedné látky a že vzorce užívání drog se stávají stále složitějšími, roste také naléhavost potřeby lépe porozumět tomu, jak změny ve vzorcích polyvalentního užívání návykových látek ovlivňují úmrtnost. Vytvoření agentury EUDA posílilo kapacitu pro rychlé posuzování hrozeb, včasné varování a vydávání výstrah a podporuje opatření ke zlepšení rutinní kapacity hlášení v této oblasti. Důležité je, že agentura EUDA bude koordinovat síť forenzních a toxikologických laboratoří, čímž zvýší dostupnou analytickou kapacitu pro monitorování toho, jak různé drogy a jejich kombinace ovlivňují trendy úmrtnosti.

Vzorce polyvalentního užívání návykových látek jsou spojeny s většinou případů úmrtnosti související s drogami

V roce 2023 se počet hlášených přímých drogových úmrtí v některých členských státech EU mírně zvýšil, zatímco v jiných klesl. Předběžný celkový odhad čítající téměř 7 500 přímých drogových úmrtí v roce 2023 představuje mírný nárůst oproti revidovaným údajům z roku 2022, avšak toto zjištění by mělo být interpretováno obezřetně, neboť celá řada zemí s vysokým počtem obyvatel dosud údaje neposkytla a k výpočtu tohoto prozatímního celkového počtu jsou použity odhadované hodnoty. Největší nárůst počtu přímých drogových úmrtí v roce 2023 hlásily Německo, Lotyšsko, Finsko, Norsko a Turecko.

Dostupné informace poukazují na skutečnost, že skupinou látek, které se nadále nejčastěji podílejí na přímých drogových úmrtích, jsou opioidy, obvykle v kombinaci s jinými látkami. Celkové trendy úmrtí zapříčiněných opioidy se zdají být neměnné, ale podíl těchto úmrtí ve vyšších věkových skupinách roste. Odhaduje se, že v roce 2023 se heroin podílel na mírně menším počtu úmrtí, a to přibližně na 1 200 (1 300 v roce 2022) v Evropské unii, což je minimální odhad založený na údajích z 18 členských států EU, z nichž jsou k dispozici data za oba roky. Heroin zůstává drogou, o které se v některých západoevropských zemích často uvádí, že se podílí na úmrtích souvisejících s opioidy. Dostupné údaje však naznačují, že heroin se nyní podílí na většině úmrtí v důsledku předávkování pouze v několika málo zemích, přičemž důležitou úlohu nyní hrají jak jiné opioidy, tak jiné drogy. Opioidy jiné než heroin, včetně metadonu a v menší míře buprenorfinu a rovněž léčivých přípravků na zmírnění bolesti obsahujících opioidy, a další syntetické opioidy mají v některých zemích významný podíl na úmrtích v důsledku předávkování.

Přestože nejsou k dispozici podrobné toxikologické informace o všech případech úmrtí, z dostupných informací vyplývá, že intoxikace více látkami je normou. Jsou-li k dispozici podrobné toxikologické informace, obvykle uvádějí přítomnost více látek. Zatímco mnoho zemí uvádí jednotlivé drogy zjištěné v postmortální toxikologii, jen málo zemí hlásí, jak jsou tyto drogy kombinovány a jaký je počet úmrtí souvisejících se směsmi drog. Analýza dat o případech úmrtnosti z Rakouska, Slovinska a Norska v roce 2023 odhaluje podrobnější informace, například že většina přímých drogových úmrtí byla spojena s více látkami. Opioidy zůstávaly celkově nejčastěji zmiňovanou skupinou odhalených drog a v některých úmrtích souvisejících s opioidy figuroval heroin. Heroin byl zřídka identifikován samostatně nebo pouze s alkoholem a většina případů souvisejících s heroinem zahrnovala různé kombinace látek (Obrázek 11.1). Často byl rovněž identifikován alkohol, a to buď samotný s heroinem, nebo v kombinaci s jinými látkami, jakož i benzodiazepiny. V Dánsku, Rakousku, Slovinsku a Finsku byly benzodiazepiny v roce 2023 spojeny s více než polovinou přímých drogových úmrtí.

Data o přímé drogové úmrtnosti rovněž značí, že v Evropě stárne kohorta užívající opioidy, přičemž většina případů úmrtnosti spojených s užíváním drog se obvykle vyskytuje u mužů ve věku 40 let nebo starších. To dokládá i více než dvojnásobný nárůst počtu přímých drogových úmrtí u osob ve věku 50 až 64 let v letech 2013 až 2023.

Dostupné údaje rovněž naznačují, že v některých zemích roste počet úmrtí souvisejících s užíváním stimulancií, nicméně třeba uvést několik významných výhrad. Počet úmrtí souvisejících se stimulancii je pravděpodobně obzvláště náchylný k podhodnoceným hlášením, přičemž stimulancia jsou často spojována s úmrtími, u nichž byla zjištěna přítomnost i jiných drog, včetně opioidů. Existují také určité informace, které naznačují, že stimulancia se zřejmě častěji podílejí na úmrtích hlášených u mladších věkových skupin.

Důvodem k obavám zůstávají případy předávkování a úmrtí související se syntetickými opioidy

Potentní syntetické opioidy, jako je derivát fentanylu karfentanil a nitazenové opioidy, byly v Evropě spojeny s některými ohnisky případů smrtelných a nefatálních otrav. S výjimkou některých pobaltských zemí se však údaje o těchto drogách v současnosti neobjevují v běžných údajích, které jsou k dispozici na úrovni EU. Vývoj v této oblasti je nicméně znepokojivý, protože tyto látky mohou mít v budoucnu negativní dopad na veřejné zdraví v Evropě.

Nitazenové opioidy figurovaly v lokálních ohniscích otrav v Irsku v letech 2023 a 2024 a ve Francii v roce 2023. V Irsku byly nitazeny v roce 2023 nesprávně prodávány jako heroin a v roce 2024 jako benzodiazepiny, což vedlo k neúmyslnému užívání a četným případům předávkování (viz Nové psychoaktivní látky – současná situace v Evropě). V roce 2023 byla hlášena skupina případů úmrtí a akutní intoxikace nitazeny ve Francii a v roce 2024 v Německu. Ve Švédsku bylo v období od ledna 2023 do září 2024 hlášeno více než 30 úmrtí souvisejících s metonitazenem, což je v průměru více než 1 za měsíc, načež na podzim roku 2024 došlo k poklesu. V Norsku bylo v období od června 2023 do srpna 2024 zaznamenáno 34 úmrtí souvisejících s nitazenem (zejména metonitazenem), což je v průměru více než 2 úmrtí měsíčně, načež od září 2024 jejich výskyt prudce poklesl. Metonitazen byl nalezen ve falešných tabletách vydávaných na lékařský předpis. Opatření přijatá během roku 2024 zahrnovala varování v médiích, varování na národní úrovni, zvýšený přístup k naloxonu, upřednostnění nitazenů v klasifikaci drog a zvýšené úsilí policie zaměřené na prodejce na internetu. Vzhledem k jejich vysoké účinnosti a novosti však existují obavy, že nitazenové opioidy nemusí být běžně zjišťovány v rámci postupů obecně používaných v postmortální toxikologii. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že by počet hlášených úmrtí mohl být podhodnocen. Některé důkazy o tom existují ze zemí v Pobaltí, kde zlepšení metod testování vedlo k vyšší míře zjišťování těchto látek. V Estonsku se počet přímých drogových úmrtí zvýšil z 82 případů v roce 2022 na 119 v roce 2023, což představuje úmrtnost související s drogami ve výši 135 na milion obyvatel (ve věkové skupině 15–64 let), což je šestinásobek průměru EU. Na více než polovině (52 %) těchto úmrtí se podílely nitazeny, většinou metonitazen a protonitazen. V Lotyšsku národní statistiky i forenzní registry předběžně hlásily nárůst celkového počtu přímých drogových úmrtí, a to z 63 v roce 2022 na 154 v roce 2023, což představuje úmrtnost související s drogami ve výši 130 na milion obyvatel (ve věkové skupině 15–64 let), což je více než pětinásobek (5,3) průměru EU. Nitazeny byla identifikovány ve 101 (66 %) z těchto případů, což bylo příčinou nárůstu. Ačkoli systematické testování na nitazeny nebylo v roce 2022 možné, došlo k dramatickému nárůstu počtu hospitalizací z důvodu akutní intoxikace zahrnujících opioidy (z 2 400 v roce 2022 na více než 4 000 v roce 2023). Neoficiální zprávy od personálu klinik naznačující, že jsou zapotřebí větší dávky naloxonu, vzbuzují obavy, že se mohlo jednat o syntetické opioidy. Od roku 2019 nejméně 21 zemí hlásilo přítomnost nitazenů do systému včasného varování před novými psychoaktivními látkami, který nyní monitoruje 22 různých nitazenů.

Intervence nutné k zacílení na úmyslné sebepoškozování v důsledku otrav

Stanovení úmyslu osoby, která zemřela v důsledku předávkování drogami, může být složité. Mnoho úmrtí v důsledku předávkování je hlášeno jako náhodné a u dalších úmysl není stanoven. V některých zemích je však k dispozici více informací o úmyslu, přičemž poměrně vysoký podíl hlášených úmrtí v důsledku předávkování (celkem 1 ze 8) byl v letech 2022 a 2023 klasifikován jako úmyslný (tj. se sebevražedným úmyslem). Nejnovější dostupné údaje ukazují, že ve všech členských státech EU kromě Malty a v Norsku byl podíl úmrtí v důsledku předávkování se sebevražedným úmyslem vyšší u žen. V Nizozemsku a ve Švédsku v letech 2022 až 2023 byla více než třetina hlášených úmrtí v důsledku předávkování u žen klasifikována jako úmyslná sebevražda. Ve stejném období byl v Dánsku, Maďarsku, Polsku, Slovinsku a Finsku u jedné pětiny nebo více úmrtí v důsledku předávkování u žen zaznamenán sebevražedný úmysl. Tato zjištění naznačují potřebu intervencí zaměřených na úmyslné sebepoškozování a sebevražedné úmysly mezi uživateli drog a zejména na rozpoznání rizika, kterému mohou být v této souvislosti vystaveny ženy.

Rozšíření služeb potřebné k prevenci předávkování opioidy a úmrtí v souvislosti s nimi

Opatření zaměřená na snížení počtu úmrtí souvisejících s opioidy zahrnují v první řadě intervence zaměřené na prevenci předávkování jako takového a dále pak intervence zaměřené na prevenci úmrtí v případě předávkování (viz Obrázek 11.2). Změny v populaci osob, které si injekčně aplikují opioidy, i v typech látek, které užívají, vytvářejí nové a těžší úkoly pro opatření zaměřená na snížení počtu úmrtí v důsledku předávkování. Patří mezi ně složitý úkol vypracovat diferencované programy zaměřené na potřeby různých skupin a konfigurovat služby tak, aby odpovídaly potřebám různých věkových kohort. Zařazení do léčby opioidními agonisty je pevně doloženo jako ochranný faktor proti předávkování opioidy a některým dalším příčinám úmrtí. Přesto v mnoha členských státech EU stále existují problémy s pokrytím a přístupem, a to v případech, kdy je poskytování těchto služeb nižší než úrovně doporučené Světovou zdravotnickou organizací z hlediska odhadovaných potřeb.

Rovněž přibývá důkazů o tom, že důležitou roli při prevenci smrtelného předávkování opioidy může hrát rostoucí dostupnost opioidních antagonistů. To, v jakém rozsahu je tento přístup k dispozici, se však opět liší mezi jednotlivými zeměmi i v rámci nich. Zavedení programů distribuce naloxonu, včetně pilotních projektů, s cílem předejít úmrtím v důsledku předávkování hlásilo do roku 2023 patnáct evropských zemí. Vzhledem k měnícím se vzorcům užívání a dostupnosti různých forem naloxonu (k injekčnímu podání a v nosním spreji) může být nutné, aby příslušné služby přezkoumaly způsoby poskytování naloxonu a zajistily náležitý přístup k dostupným přípravkům a jejich používání. Předávkování potentními syntetickými opioidy, jako jsou nitazeny nebo deriváty fentanylu, může představovat výzvy pro zvrácení předávkování. V klinickém prostředí pokyny z roku 2024 potvrzují, že počáteční léčba akutní toxicity v důsledku opioidů zůstává nezměněna, přičemž doporučeným přístupem je i nadále titrované podávání naloxonu. V komunitních zařízeních, včetně programů poskytování naloxonu pro domácí aplikaci, může být zapotřebí více než jedna dávka. V takových případech pokyny doporučují, aby osoby v blízkosti podávaly dávky postupně, mezi jednotlivými podáními vyhodnotily reakci postiženého a v případě potřeby poskytly umělé dýchání nebo kardiopulmonální resuscitaci. To poukazuje na význam proškolení osob, které by mohly být svědkem předávkování nebo na něj reagovat, v poskytování první pomoci, včetně správného podání naloxonu. Dostupná data z roku 2023 z šesti členských států EU a Norska naznačují, že ve správném podávání léčivého přípravku bylo vyškoleno několik tisíc osob. V některých zemích, kde je tato intervence prováděna, však stále existují problémy s pokrytím a přístupem a na vnitrostátní a místní úrovni je zapotřebí více informací o školení, poskytování a používání naloxonu, aby se podpořilo zavádění tohoto léku zachraňujícího život. Provádění v dalších evropských zemích pokračovalo i v roce 2024: Chorvatsko, Lucembursko a Finsko zahájily pilotní realizaci programů poskytování naloxonu pro domácí aplikaci.

V některých zemích jsou aplikační místnosti poskytovány částečně rovněž v rámci reakce zaměřené na snížení úmrtnosti v důsledku předávkování. Tato zařízení jsou nyní v provozu ve 13 zemích EU a v Norsku (viz Minimalizace škod – současná situace v Evropě). Tam, kde se vyskytují multikulturní populace a noví přistěhovalci, je žádoucí pro vysoce rizikové uživatele drog zvýšit počet informačních sdělení o minimalizaci škod v jejich jazyce. Více informací o zdravotních a sociálních intervencích v oblasti prevence úmrtí souvisejících s opioidy naleznete v miniprůvodci agentury EUDA.

Hlavní data a trendy

Úmrtnost v důsledku předávkování

• Úmrtnost v důsledku předávkování se v Evropské unii v roce 2023 odhaduje na 24,7 úmrtí na milion obyvatel ve věku 15 až 64 let.
• Úmrtnost v důsledku předávkování je obvykle třikrát až čtyřikrát vyšší u mužů než u žen (Obrázek 11.3), přičemž nejvíce jsou postiženi muži ve věku 25–39 let. Úmrtnost v důsledku předávkování v této věkové skupině může být výrazně vyšší než u mužské populace ve věku 15–64 let (dospělí). Například ve Švédsku činila v roce 2023 úmrtnost v důsledku předávkování u mužů ve věku 25–39 let 117 úmrtí na milion osob, zatímco u dospělých mužů to bylo 89 úmrtí na milion osob. V Estonsku bylo srovnatelnými údaji 264 úmrtí na milion mužů ve věku od 25 do 39 let a 209 úmrtí na milion dospělých mužů.

Úmrtí v důsledku předávkování

Odhaduje se, že v roce 2023 došlo v Evropské unii nejméně k 7 459 úmrtím v důsledku předávkování drogami (v roce 2022 to bylo 7 145 úmrtí). Jedná se o minimální odhad, neboť některé země uvádějí, že jejich monitorovací systém některé případy opomíjí. Například křížové ověření údajů za rok 2022 z různých registrů (obecných a zvláštních registrů) ve Španělsku naznačuje, že pokud by se vycházelo pouze z obecného registru, mohly by být hlášeny pouze 4 z 5 případů. V Německu a Itálii registr úmrtnosti obsahuje pouze případy, o nichž se dozvěděla policie. Případy mimo policejní zaměření tak mohou být nedostatečně hlášeny. Rozsah podhodnocení skutečnosti však není znám.

V celé Evropě jsou dotčeny různé skupiny obyvatel

• Ve Finsku zůstala vysoká přímá drogová úmrtí u osob mladších 25 let, v roce 2023 představovala 29 % (91 z 310 úmrtí) všech úmrtí souvisejících s otravou drogami; tato věková skupina představovala 25 % (63 z 256 úmrtí) přímých drogových úmrtí hlášených v roce 2023 v Rakousku, 22 % (2 z 9 úmrtí) v Lucembursku a 20 % (6 z 30 úmrtí) v Maďarsku.
• Odhaduje se, že počet úmrtí v důsledku předávkování hlášených v Evropské unii u osob ve věku 50–64 let se mezi lety 2013 a 2023 celkově více než zdvojnásobil, přičemž se zvýšil o 76 % u žen (ze 184 na 323 úmrtí) a o 159 % u mužů (ze 422 na 1 094 úmrtí) (Obrázek 11.4).

Zavedené a nové látky spojené s přímými drogovými úmrtími

• Odhaduje se, že v 7 z 10 případů smrtelných předávkování, k nimž došlo v Evropské unii v roce 2023, se podílely opioidy, včetně heroinu a jeho metabolitů, často v kombinaci s jinými látkami (Obrázek 11.5 a Obrázek 11.6). V toxikologických zprávách o přímých drogových úmrtích se běžně vyskytuje více drog.

• Heroin byl přítomen v souvislosti s většinou úmrtí v důsledku předávkování v relativně malém počtu členských států EU, konkrétně v Rakousku (heroin nebo morfin) (66 %), Lucembursku (heroin nebo morfin) (56 %), Slovinsku (51 %) a Bulharsku (50 %). Heroin byl hlášen přibližně ve dvou pětinách až jedné pětině úmrtí v důsledku předávkování v Itálii (45 %), Německu (37 %), Francii (34 % v roce 2022), Portugalsku (34 %), Chorvatsku (29 %), Rumunsku (28 %), Turecku (20 %), Španělsku (20 % v roce 2022) a Norsku (21 %). V roce 2023 byl heroin hlášen u méně než 1 z 5 úmrtí v důsledku předávkování v Česku, Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, na Maltě, Slovensku, ve Finsku a Švédsku.
• Z 20 členských států EU, které poskytly údaje za roky 2022 a 2023, se kokain, většinou v přítomnosti opioidů, v roce 2023 podílel na 1 051 (26 %) úmrtích v důsledku předávkování (v roce 2022 to bylo 956, tj. 27 %).
• Úmrtí spojená s kokainem jsou nyní hlášena také v zemích, kde byla dříve méně častá, jako je Dánsko, Kypr, Nizozemsko, Slovinsko a Finsko.
• Kokain se v roce 2023 podílel na 30 % úmrtí v důsledku předávkování v Německu a na 65 % úmrtí v důsledku předávkování v Portugalsku.
• Na mnoha úmrtích se podílejí stimulancia jiná než kokain, včetně amfetaminu a metamfetaminu, často spolu s opioidy. Z 19 zemí, v nichž jsou k dispozici postmortální údaje za rok 2023, bylo hlášeno 17 úmrtí, na nichž se podílela stimulancia ze skupiny jiných než kokain. Nejvyšší počty úmrtí souvisejících se stimulancii ze skupiny jiných než kokain uvedlo Německo (490 případů), Turecko (228), Švédsko (75), Norsko (64), Dánsko (61), Finsko (49), Lotyšsko (41), Estonsko (32) a Rakousko (30). Kromě těchto přímých drogových úmrtí mohou zůstat neodhalena další úmrtí související se stimulancii, například úmrtí, která jsou spojena s kardiovaskulárními onemocněními.
• V roce 2023 byly katinony hlášeny u přímých drogových úmrtí v 7 zemích. V Maďarsku se 12 ze 30 úmrtí hlášených v roce 2023 týkalo katinonů. Ve Finsku 12 z 253 úmrtí souviselo s katinony a menší počet úmrtí souvisejících s katinony byl hlášen v Litvě, Rakousku, Rumunsku, Slovinsku a na Slovensku.
• V 7 z 18 zemí, v nichž jsou k dispozici toxikologické údaje o pitvách za rok 2023, se na nejméně 1 ze 4 přímých drogových úmrtí podílel metadon. Opioidní agonista byl zmíněn u 30 % nebo více případů se známou toxikologií hlášených v Lucembursku (56 %), Rumunsku (40 %), Chorvatsku (38 %), Estonsku (37 %), Portugalsku (36 %), Bulharsku (35 %) a Německu (31 %). K dispozici je jen málo informací o tom, zda byly tyto léčivé přípravky předepisovány, zneužívány nebo získány na černém trhu. Uvedení této drogy však neznamená, že se jednalo o příčinu otravy, neboť předávkování často souvisí s polyvalentním užíváním drog společně s jinými opioidy, alkoholem a dalšími léčivými přípravky, jako jsou benzodiazepiny.
• V roce 2023 byl buprenorfin identifikován v 58 % (147) přímých drogových úmrtí vykázanými ve Finsku a v 16 % (73) případů ve Švédsku. Ve všech ostatních zemích s dostupnými údaji byl buprenorfin hlášen v méně než 5 % případů smrtelného předávkování nebo nebyl hlášen vůbec.
• Tramadol, opioidní léčivý přípravek používaný k léčbě středně silné až silné bolesti, se v roce 2023 podílel na přibližně 5 % (173) hlášených úmrtí v důsledku předávkování ve 13 evropských zemích. Podílel se však na 35 % ze 136 úmrtí hlášených francouzským registrem úmrtí souvisejících se zneužíváním léků v roce 2022. Z toho vyplývá, že zlepšení dohledu a toxikologického šetření by mohlo zvýšit odhalování úmrtí spojených s léčivými přípravky obsahujícími opioidy. Morfin, oxykodon a fentanyl figurovaly ve 25 %, resp. 20 % a 4 % úmrtí hlášených v roce 2022 v registru úmrtí souvisejících se zneužíváním léků.
• Z dostupných dat z 16 členských států EU vyplývá, že počet úmrtí souvisejících s fentanylem a deriváty fentanylu zůstal relativně stabilní, přičemž tyto drogy byly v roce 2023 spojeny se 153 úmrtími v důsledku předávkování (oproti 159 úmrtím v roce 2022). Největší počet úmrtí souvisejících s fentanylem (70) vykázalo Německo. Některá z těchto úmrtí mohou být spojena s fentanylovými léky, které byly původně určeny k léčebnému použití, spíše než s nelegálním fentanylem. Další případy hlášené v roce 2023 byly ve Švédsku (15), Dánsku (10), Rakousku (7), Estonsku (7) a Finsku (6).
• Údaje z Estonska a Lotyšska za rok 2023 naznačují, že počet přímých drogových úmrtí zahrnujících nové syntetické opioidy se dále zvýšil. Nejvýznamnějšími nitazeny odhalenými v Estonsku v roce 2023 byly protonitazen (40 ze 119 případů) a metonitazen (32 ze 119, 27 %).
• V zemích s dostupnými daty za rok 2023 byl oxykodon hlášen u 151 přímých drogových úmrtí v 8 zemích: Švédsko (88), Finsko (26), Dánsko (24), Estonsko (7), Rakousko (3), Litva (1), Lucembursko (1), Portugalsko (1).
• Užívání opioidů v kombinaci s benzodiazepiny zvyšuje riziko předávkování. V roce 2023 byly u většiny úmrtí v důsledku předávkování v Dánsku, Rakousku, Slovinsku a Finsku zjištěny benzodiazepiny spolu s dalšími látkami, především opioidy.
• Informace o podílu pregabalinu nebo gabapentinu na přímých drogových úmrtích uvádí jen několik zemí. Mezi těmi, které tak učinily, hlásilo Finsko v roce 2023 celkem 87 úmrtí (87 v roce 2022). V několika zemích byl hlášen nárůst počtu úmrtí v důsledku užívání pregabalinu nebo gabapentinu: Dánsko (z 58 úmrtí v roce 2022 na 60 v roce 2023), Rakousko (z 54 v roce 2022 na 71 v roce 2023).
• Počet úmrtí spojených se syntetickými kanabinoidy klesl v roce 2023 v Turecku na 61 (z 8 v roce 2022).
• V roce 2023 sedm zemí s dostupnými daty nahlásilo 39 úmrtí se syntetickými katinony: Finsko (12), Maďarsko (12), Litva (6), Slovinsko (4), Rakousko (2), Rumunsko (2), Slovensko (1).

Úmrtnost související s drogami z jakýchkoli příčin

• Norská kohortová studie z roku 2024 analyzovala úmrtnost po propuštění u 92 000 osob propuštěných z věznic v letech 2010 až 2022. Poruchy duševního zdraví a poruchy související s užíváním opioidů byly výrazně spojeny se zvýšeným rizikem úmrtí po propuštění. Studie prokázala snížení úmrtnosti ze všech příčin i v důsledku předávkování během prvních šesti měsíců po propuštění u osob, které byly zařazeny do léčby opioidními agonisty.
• V roce 2023 mohla léčba opioidními agonisty pokračovat z komunity do vězení ve 28 z 29 zemí podávajících hlášení agentuře EUDA, mohla by být zahájena ve 24 zemích a pokračovat po vězení ve 23 zemích (viz Minimalizace škod – současná situace v Evropě).

Další podrobné informace naleznete v publikaci agentury EUDA s názvem Opioid-related deaths: health and social responses (Úmrtí související s opioidy: zdravotní a sociální intervence) a odpovědi agentury EUDA na klíčové otázky týkající se úmrtí v důsledku předávkování.

Zdrojová data

Úplný soubor zdrojových dat pro Evropskou zprávu o drogách 2025, včetně metadat a metodických poznámek, je k dispozici v našem katalogu dat.

Dílčí soubor dat použitý k vytvoření infografik, grafů a podobných prvků na této stránce naleznete níže.