Minimalizace škod – současná situace v Evropě (Evropská zpráva o drogách 2025)

Cover of the European Drug Report 2025: Harm reduction

Minimalizace škod zahrnuje intervence, programy a politiky, jejichž cílem je minimalizovat zdravotní, společenské a ekonomické škody v důsledku užívání drog pro jednotlivce, komunity i společnost. Na této stránce naleznete nejnovější analýzu intervencí v oblasti minimalizace škod v Evropě, včetně hlavních dat o léčbě opioidními agonisty, programech poskytování naloxonu, aplikačních místnostech a dalších informací. 

Tato stránka je součástí Evropské zprávy o drogách 2025, každoročního přehledu agentury EUDA o drogové situaci v Evropě.

Poslední aktualizace: 5. června 2025

Minimalizace škod čelí stále dynamičtějším problémům s drogami

Užívání nelegálních drog přispívá k celosvětové zátěži způsobené nemocností. Mezi intervence zaměřené na snížení této zátěže patří preventivní činnosti, jejichž cílem je snížit nebo zpomalit rychlost, s jakou uživatelé začínají s užíváním drog, a nabídka léčby osobám, u kterých se rozvinuly problém související s jejich užíváním drog. Doplňující soubor přístupů spadá do obecného tématu minimalizace škod a jeho cílem je omezit důsledky drog pro jednotlivce a komunity. V této oblasti je kladen důraz na práci s uživateli drog bez jejich odsuzování s cílem snížit rizika spojená s jejich chováním, které je většinou spojeno s nepříznivými zdravotními následky, a obecněji s cílem podpořit zdraví a pohodu. Nejznámější z nich je pravděpodobně poskytování sterilního injekčního vybavení injekčním uživatelům drog za účelem snížení rizika nákazy infekčním onemocněním. Tento typ přístupů podle všeho v průběhu času přispěl podle mezinárodních standardů k relativně nízké míře výskytu nových infekcí HIV, které jsou v současnosti v Evropě spojovány s injekčním užíváním drog. Nicméně nedostatky v poskytování služeb a rostoucí užívání stimulancií představují pro Evropu výzvy, pokud jde o dosažení jejích cílů stanovaných organizací WHO v oblasti kontinuální péče mezi osobami žijícími s HIV (viz Infekční nemoci související s drogami – současná situace v Evropě). Vzhledem k tomu, že se v posledních deseti letech změnily vzorce užívání drog a také se do určité míry vyvinuly charakteristiky uživatelů drog, intervence zaměřené na minimalizaci škod se rovněž musely přizpůsobit širšímu spektru rizikového chování a zdravotních následků. Patří mezi ně intervence zaměřené na snižování rizik předávkování drogami spojených se vznikajícími vzorci polyvalentního užívání drog, včetně kouření stimulancií, a na řešení často závažných a složitých zdravotních a sociálních problémů, s nimiž se potýkají uživatelé drog v marginalizovaných a sociálně vyloučených skupinách obyvatelstva.

Minimalizace škod způsobených vyvíjející se situací v oblasti drog vyžaduje celou řadu intervencí

S užíváním drog jsou spojovány chronické i akutní zdravotní problémy, které dále umocňují různé faktory, včetně vlastností látek, přítomnosti příměsí a patogenů, způsobu užívání, zranitelnosti jedince a sociálního kontextu, v němž se drogy užívají. Chronické problémy zahrnují závislost a infekční nemoci související s drogami, existuje však i řada akutních poškození, z nichž nejlépe zdokumentovaným je předávkování. Přestože užívání opioidů je poměrně ojedinělé, tyto drogy stále tvoří většinu případů nemocnosti a úmrtnosti spojovaných s užíváním drog. Rizika zvyšuje také injekční užívání drog, stejně jako polyvalentní užívání drog. V souladu s tím je spolupráce s uživateli opioidů a jejich injekčními uživateli historicky důležitým cílem intervencí zaměřených na minimalizaci škod a to je oblast, kde se modely poskytování služeb rozvinuly nejrozsáhleji a byly nejvíce vyhodnocovány.

S ohledem na tuto skutečnost se některé služby zaměřené na minimalizaci škod ve stále větší míře staly v Evropě v posledních třech desetiletích součástí běžně poskytování zdravotní péče poskytované uživatelům drog. Zpočátku bylo středem pozornosti rozšíření přístupu k léčbě opioidními agonisty a k programům výměny jehel a injekčních stříkaček jako součásti reakce na vysoce rizikové užívání drog, se zaměřením především na injekční užívání heroinu a epidemii HIV. Nedávné společné pokyny agentury EUDA a střediska ECDC týkající se prevence a kontroly infekčních onemocnění u injekčních uživatelů drog doporučují poskytování léčby opioidními agonisty s cílem předcházet hepatitidě C a HIV, jakož i zmírnit rizikové chování související s injekčním užíváním drog a snížit jeho četnost, a to jak v komunitních zařízeních, tak ve věznicích. Pokyny rovněž doporučují poskytovat sterilní injekční vybavení spolu s léčbou opioidními agonisty, aby se maximalizovalo pokrytí a účinnost intervencí mezi osobami, které injekčně užívají opioidy.

Poskytování vybavení pro minimalizaci škod obvykle zahrnuje distribuci sterilních materiálů, jejichž cílem je snížit škody spojené s pokračujícím používáním drog, a vyvíjí se s tím, jak se v průběhu času mění vzorce užívání drog. Obecně je součástí rozsáhlejších integrovaných programů minimalizace škod, obvykle nízkoprahových služeb, a jen zřídka se jedná o samostatnou intervenci. Obvykle se poskytují pokyny týkající se správného používání pomůcek, bezpečné likvidace a méně rizikových způsobů podání. Vybavení pro minimalizaci škod obvykle zahrnuje předměty potřebné k přípravě drog k užití, jako jsou filtry, vařiče, voda a také pomůcky k podávání drog, včetně jehel a injekčních stříkaček, dýmek a fólie. Další pomůcky jsou poskytovány za účelem ošetření škod souvisejících s užíváním drog a předcházení jim, jako jsou soupravy k ošetření ran určené k řešení bakteriálních infekcí z injekčního užívání a soupravy s naloxonem pro zásah v případě předávkování. Současné důkazy naznačují účinnost programů výměny jehel a injekčních stříkaček a programů poskytování naloxonu pro domácí aplikaci, ačkoli v současné době existuje jen omezené množství dat z hodnocení týkajících se jiných předmětů pro minimalizaci škod.

V posledních třech desetiletích byly přístupy k minimalizaci škod v některých členských státech EU rozšířeny, aby zahrnovaly i další intervence, včetně aplikačních místností s dohledem a programů poskytování naloxonu pro domácí aplikaci, jejichž cílem je snížit počet smrtelných předávkování (Obrázek 13.1). Intervence ke snížení počtu úmrtí souvisejících s opioidy zahrnují intervence v oblasti prevence předávkování a intervence zaměřené na prevenci úmrtí v případě, že k předávkování dojde (Obrázek 13.2).

Obrázek 13.1. Počet evropských zemí, které provádějí vybrané intervence zaměřené na minimalizaci škod, do roku 2024
 

Je zahrnuto jejich provádění na jakékoli úrovni, včetně pilotních projektů. V roce 2024 byly pilotní programy poskytování naloxonu pro domácí aplikaci zahájeny v Chorvatsku a ve Finsku a v Lucembursku byl zahájen program poskytování naloxonu pro domácí aplikaci při propuštění z vězení.

Obrázek 13.2. Intervence zaměřené na prevenci úmrtí souvisejících s opioidy podle zamýšleného cíle a důkazů o přínosu

  • Omezení smrtelných následků v případě předávkování
    • Podávání naloxonu*
    • Distribuce naloxonu a související školení* (specializované služby a pracovníci první linie, komunita)
    • Aplikační místnosti*
    • Aplikace pro prevenci smrtelného předávkování
  • Omezení rizika předávkování
    • Léčba opioidními agonisty, udržení pacientů v léčbě a kontinuita péče*
    • Cílené intervence v době snížené tolerance (např. při propuštění z vězení nebo přerušení léčby)
    • Hodnocení rizik předávkování, zvyšování informovanosti a minimalizace škod
    • Strategie prevence předávkování
    • Prevence zneužívání léčivých přípravků
    • Testování drog a varování týkající se veřejného zdraví
    • Podpora přechodu od injekčního užívání opioidů k jejich kouření
    • Cílená léčba (léčba naltrexonem, léčba pomocí heroinu)
  • Omezení zranitelnosti
    • Integrovaná péče se zapojením služeb v oblasti duševního zdraví a služeb běžné zdravotní péče
    • Intervence zaměřené na zlepšení přístupu k sociální a zdravotní péči
    • Programy dostupného bydlení
    • Podpora programů zaměstnanosti
    • Intervence zaměřené na zmírnění nebo prevenci stigmatizace

Pozn.: Intervence, u nichž existují důkazy o přínosu a u nichž můžeme mít vysokou nebo přiměřenou důvěru v dostupné důkazy, jsou zvýrazněny tučně a označeny hvězdičkou (*).

Pozn.: Intervence, u nichž existují důkazy o přínosu a u nichž můžeme mít vysokou nebo přiměřenou důvěru v dostupné důkazy, jsou zvýrazněny tučnějším rámečkem. Velká část stávajících důkazů o intervencích uvedených na tomto obrázku se buď teprve objevuje, nebo jsou považovány za nedostatečné, částečně kvůli praktickým a metodologickým obtížím při provádění výzkumu, zejména při vypracovávání randomizovaných kontrolovaných studií (viz Spotlight on... Understanding and using evidence (Zaměřeno na...pochopení a používání důkazů), a také proto, že modely poskytování služeb se často značně liší.

Aplikační místnosti jsou zařízení, kde si mohou injekční uživatelé drog aplikovat drogy za hygienických podmínek pod dohledem vyškoleného personálu. Aplikační místnosti nabízejí možnost přímého zásahu v případě předávkování, k němuž dojde na místě, a také poskytování sterilního injekčního vybavení, a podporují zapojení do léčby a dalších zdravotních a sociálních služeb. Některé služby poskytují osvětu a školení v oblasti prevence předávkování, a to i při používání naloxonu. Z aktuálních důkazů vyplývá, že aplikační místnosti mohou přispět ke snížení počtu přímých drogových úmrtí, a důkazní základna se neustále vyvíjí, což odráží složitou povahu hodnocení těchto služeb (viz také Health and social responses: drug consumption rooms (Zdravotní a sociální intervence: aplikační místnosti)).

Programy poskytování naloxonu pro domácí aplikaci kombinují školení o riziku předávkování a jeho řízení s distribucí souprav s naloxonem osobám, u nichž je pravděpodobné, že se stanou svědky předávkování opioidy, např. lidé užívající drogy a jejich vrstevníci, přátelé a rodinní příslušníci. Programy poskytování naloxonu pro domácí aplikaci se mohou zaměřit také na další potenciální pracovníky v první linii v případě předávkování, jako jsou pracovníci služeb v první linii, kteří komunikují s uživateli drog, včetně poskytovatelů zdravotní péče, pracovníků útulků pro bezdomovce a vězeňských pracovníků. Ačkoli v členských státech EU byl zaznamenán rostoucí počet osob proškolených v podání naloxonu, v některých zemích, kde je k dispozici, stále existují problémy s pokrytím a přístupem. Předávkování potentními syntetickými opioidy může vyžadovat více než jednu dávku naloxonu. V komunitních zařízeních doporučují současné pokyny podávat dávky postupně, což umožňuje mezi dávkami posoudit reakci dané osoby a v případě potřeby poskytnout umělé dýchání nebo kardiopulmonální resuscitaci (viz také Opioid-related deaths: health and social responses (Úmrtí související s opioidy: zdravotní a sociální intervence).

V některých zemích byla zřízena zařízení pro testování drog s cílem umožnit lidem lépe pochopit, jaké látky obsahují nelegální drogy, které si koupili. Například tablety zakoupené jako MDMA se mohou lišit v síle, protože obsah MDMA se může u jednotlivých šarží lišit a někdy jsou přítomny i příměsi a jiné drogy. Vzhledem k tomu, že mnoho syntetických stimulancií a nových psychoaktivních látek je nyní na nelegálním trhu k dispozici v obdobně vypadajícím prášku nebo tabletách, mohou být spotřebitelé stále více vystaveni riziku, že si nebudou vědomi toho, jaké konkrétní stimulancium nebo směs látek užívají. Ačkoli údaje z programů testování drog nevypovídají o situaci na vnitrostátní úrovni, naznačují například, že syntetické katinony se v současné době kupují záměrně a v menší míře se někdy objevují jako příměsi nebo jsou nesprávně prodávány. Lidé, kteří tyto látky kupují, si často nejsou vědomi toho, jaký typ syntetického katinonu kupují, což vede k určité nejistotě ohledně účinků a zdravotních rizik, která mohou pociťovat. Pokud jsou testy drog součástí aplikačních místností, mohou se dostat k marginalizovanějším skupinám osob užívajících drogy, u nichž existuje vyšší riziko předávkování z důvodu účinnějšího nebo nečekaného opioidu. Služby pro testování drog mohou fungovat společně s dalšími špičkovými ukazateli a poskytovat poznatky o současných trendech na trhu s drogami a preferencích spotřebitelů, které jsou důležité pro rozvoj dalších přístupů k minimalizaci škod, včetně cílené komunikace o rizicích a varování (viz také Syntetická stimulancia – současná situace v EvropěMDMA – současná situace v Evropě).

Rostoucí integrace trhů s novými psychoaktivními látkami a nezákonnými drogami vytváří nové výzvy v oblasti veřejného zdraví. Příkladem může být konopí ve směsi s polosyntetickými kanabinoidy, stimulancia smíchaná s různými látkami, někdy včetně syntetických katinonů, ketamin nebo nové syntetické opioidy smíchané s heroinem nebo nesprávně prodáváné jako heroin. Vzhledem k tomu, že se otravy mohou rychle vyvíjet, je stále důležitější pochopit, co představuje poskytování účinné komunikace o rizicích. Přestože se rozsah poskytovaných služeb může lišit, všechny programy testování drog provádějí určitou formu komunikace o zdravotních rizicích, často prostřednictvím vydávání varování ohledně analyzovaných drog a sdílení údajů s dalšími zúčastněnými stranami. Cílem je zabránit škodám jak na úrovni jednotlivce (osoby předkládající látku k otestování), tak obyvatelstva (jiných osob, které mohou být vystaveny stejné látce), nebo je alespoň zmírnit. Budoucí úsilí v této oblasti může zahrnovat kroky směřující k harmonizaci a dosažení konsensu mezi evropskými programy testování drog ohledně stanovení kritérií a prahových hodnot pro to, kdy a jak vydávat varování, jakož i přijetí standardních operačních postupů pro komunikaci o zdravotních rizicích, které budou založené na důkazech. Těmito otázkami se zabývá příručka, kterou vypracovala agentura EUDA za pomoci projektu Transevropské informační sítě o drogách týkajícího se strategií komunikace o zdravotních rizicích pro programy testování drog.

Některé z těchto intervencí zůstávají kontroverzní, a to z důvodů, které zahrnují jejich právní status a vyvíjející se povahu důkazní základny o účinnosti intervencí na zdravotní následky. Pokrytí těmito novějšími intervencemi proto zůstává v rámci jednotlivých zemí i mezi nimi nerovnoměrné, přičemž pokud jsou prováděny, je to nejčastěji ve velkých městech. Celkově se rozsah služeb minimalizace škod a přístup k nim, včetně některých dlouhodobě zavedených a relativně dobře doložených modelů služeb, v jednotlivých členských státech EU značně liší a v některých zemích zůstávají ve srovnání s odhadovanými potřebami nedostatečné.

Je zapotřebí větší připravenosti na řešení problému potentních syntetických drog. Potentní syntetické látky mají rostoucí potenciál způsobovat v Evropě škody související s drogami, neboť záměrné a neúmyslné užívání těchto látek v prášku nebo směsích nesprávně prodáváných jako jiné drogy může zvýšit riziko otrav a úmrtí. To spolu se složitějšími vzorci polyvalentního užívání drog přináší již nyní značné problémy při vypracování účinných intervencí ke snížení počtu úmrtí v důsledku předávkování drogami a akutních otrav souvisejících s drogami. Příkladem této rostoucí složitosti je výskyt vysoce potentních nitazenových opioidů v Evropě. Tyto látky, které mohou být silnější než fentanyl, figurovaly v lokálních případech otrav v některých částech Evropy a vedly ke zvýšení počtu úmrtí souvisejících s drogami v Estonsku a Lotyšsku (viz také Nové psychoaktivní látky – současná situace v Evropě).

Po zjištění skupin případů předávkování v souvislosti s nitazeny prodávanými jako benzodiazepinové tablety v komunitních a vězeňských zařízeních v Irsku v červnu 2024 proběhla rychlá komunikace o rizicích. Podpořily ji nízkoprahové služby a součástí byl roznos letáků na otevřené drogové scéně a šíření informací v sociálních médiích a na zpravodajských platformách (Obrázek 13.3). Toto úsilí je příkladem toho, jak je nyní nutné, aby služby zajistily rychlejší a intenzivnější reakci na výskyt ohnisek otrav. Přítomnost takových směsí a nesprávně prodávaných látek na trhu zdůrazňuje průběžnou potřebu přezkoumat stávající přístupy k provádění a přizpůsobení některých intervencí zaměřených na minimalizaci škod. Agentura EUDA vyvíjí nový evropský systém varování před drogami, který bude sloužit na podporu připravenosti a přijímání opatření na unijní i národní úrovni v souvislosti se závažnými riziky týkajícími se drog, a to za pomoci rychlé výměny informací, cílených výstrah a dalších sdělení o rizicích.

Obrázek 13.3. Příklad rychlé komunikace o rizicích z Irska, 2024

Obecněji řečeno by vzhledem k možnému vývoji na trhu se syntetickými opioidy zvýšilo připravenost přezkoumat stávající plány, abychom mohli reagovat na případné zvýšení dostupnosti a užívání syntetických opioidů nebo škod s nimi spojených. To by mohlo zahrnovat posílení kapacit toxikologické analýzy, vylepšení zasílání varování a zlepšení připravenosti pracovníků v první linii.

Tam, kde jsou v provozu aplikační místnosti, mohou být ke zvážení možné přínosy a rizika vyplývající rovněž ze souběžného poskytování programů testování drog. Taková integrace služeb se stává běžnější. V průzkumu mezi aplikačními místnostmi v Evropě zhruba třetina uvedla, že poskytuje programy testování drog na místě, a další polovina poskytuje doporučení na externí službu.

Různé vzorce užívání stimulancií spojené s problémy s obtížemi při minimalizaci škod

Snižování rizik spojených s injekčním užíváním drog bylo vždy důležitým cílem intervencí zaměřených na minimalizaci škod, přičemž příslušné modely služeb jsou poměrně dobře vyvinuté a založené na důkazech. I v této oblasti však změny ve způsobu užívání drog vytvářejí nové výzvy pro účinné poskytování služeb. V posledním desetiletí došlo v 7 evropských městech v 6 členských státech EU k výskytu ohniska nákazy HIV v souvislosti s injekčním užíváním nelegálních syntetických stimulancií. Užívání stimulancií je spojeno s potenciálně vyšší četností injekčního užívání než v případě heroinu, zatímco drcení a rozpouštění cracku a jiných tablet pro injekční aplikaci s sebou přináší další zdravotní rizika. Tyto vzorce užívání vyvolávají otázky například ohledně typu a přiměřenosti jehel a injekčních stříkaček poskytovaných uživatelům na pouličních otevřených drogových scénách, pro které je nyní charakteristické polyvalentní užívání drog. Rovněž zdůrazňují, že k prevenci a rychlému omezení šíření těchto ohnisek je zapotřebí poměrně vysoká úroveň služeb minimalizace škod. K tomu dochází v době, kdy například v některých členských státech EU zůstává poskytování výměny jehel nedostatečné.

Syntetická stimulancia a různé další látky jsou užívány za účelem usnadnění a zlepšení sexu v rámci sexualizovaného užívání drog různými skupinami, především však v malé podskupině mužů majících sex s muži, který se označuje jako chemsex. Přestože je tato definice nepřesná, obvykle se používá k označení prostředí nebo událostí, ve kterých může docházet jak k vysoce rizikovému užívání drog, tak k vysoce rizikovému sexuálnímu chování. Tyto drogy mohou sahat od stimulancií, jako je metamfetamin, kokain a syntetické katinony, po alkohol, tlumivé látky, jako jsou GHB/GBL, a disociativa, jako je ketamin. Přestože je obtížné odhadnout míru rozšíření chemsexu, informace z výzkumných studií naznačují, že se jedná o problém, který se vyskytuje – i když v malém měřítku a mezi specifickými podskupinami uživatelů drog – v celé Evropě. Spolupráce s osobami, které se podílejí na těchto formách vysoce rizikového chování, a poskytování účinných intervencí k minimalizaci škod pro ně zůstává výzvou z různých důvodů, včetně chybějícího integrovaného poskytování služeb na mnoha místech, a je zapotřebí vypracovat na míru uzpůsobené intervence k minimalizaci škod. To podtrhuje důležitost silných víceagenturních partnerství mezi subjekty, které poskytují služby v oblasti sexuálního zdraví, a subjekty, které zajišťují minimalizaci škod souvisejících s drogami.

Vyvíjející se hrozby pro veřejné zdraví vyžadují další rozvoj přístupů k minimalizaci škod.

Přestože je konopí nejčastěji užívanou nelegální drogou v Evropě, lze tvrdit, že se rovněž jedná o oblast, v níž často chybí poradenství a intervence k minimalizaci škod. Uživatelé konopí v Evropě běžně kouří tuto drogu společně s tabákem, přičemž oblastí pro vypracování přístupů zaměřených na minimalizaci škod je zvážení toho, co by mohlo představovat účinné intervence k minimalizaci škod souvisejících s kouřením. Obecněji řečeno, s tím, jak se mění druhy a formy konopných produktů dostupných v Evropě, se mění i úvahy o důsledcích, které tento vývoj má na opatření k minimalizaci škod. Celkově mají nyní konopné produkty, jak z hašiše, tak z rostlinného konopí, vyšší potenci (obsahují více THC), než tomu bylo v minulosti, přičemž vysoce potentní konopné produkty jsou spojovány s akutními a chronickými škodlivými účinky. Kromě toho se rozšířila rozmanitost typů produktů, které jsou nyní k dispozici v podobě produktů určených ke konzumaci, e-liquidů a extraktů, spolu se zvýšenou dostupností polosyntetických kanabinoidů. Tyto změny přinášejí nové výzvy při určování toho, co představuje účinné intervence v oblasti minimalizaci škod, jakož i příležitosti k jejich zavádění za účelem minimalizace škod.

Užívání konopí není jedinou oblastí, ve které mají přístupy k minimalizaci škod potenciál hrát zásadnější roli. Jak bylo uvedeno jinde v letošní evropské zprávě o drogách, existují také známky rostoucího zájmu spotřebitelů o širší soubor látek. Tyto látky mohou způsobit škody, přičemž některé vzorce jejich užívání pravděpodobně zvyšují riziko nepříznivých důsledků, což vytváří potenciální příležitosti k rozvoji přístupů zaměřených na minimalizaci škod.

Přestože zavedení a udržování některých intervencí k minimalizaci škod, jako jsou aplikační místnosti s dohledem, je v některých evropských zemích nadále kontroverzní, do značné míry se uznává, že důležitým prvkem vyvážených protidrogových politik jsou na důkazech založená opatření k minimalizaci škod. Mnohé země však mohou těžit z rozšíření rozsahu svých intervencí k minimalizaci škod. Kontexty, v nichž služby zaměřené na minimalizaci škod fungují, důkazní základna, která podporuje jejich práci, a to, co představuje standardy kvality péče v této oblasti, proto zůstávají klíčovými oblastmi pro další rozvoj a politické úvahy. Pokud jde o budoucnost, vyvíjející se hrozby pro veřejné zdraví vyplývající z dynamických trhů s nelegálními drogami v Evropě poukazují na průběžnou potřebu rozvíjet a vyhodnocovat nové přístupy a vyvíjející se modely poskytování služeb, které chrání zdraví osob ohrožených nepříznivými dopady vyplývajícími ze složitějších vzorců užívání, nových látek a směsí, nebo spojeny s konkrétními podskupinami nebo prostředími.

Publikace Health and Social Responses to Drug Problems: A European Guide (Zdravotní a sociální intervence při řešení problémů s drogami: evropský průvodce) vydaná agenturou EUDA obsahuje podrobné informace pro ty, kteří se chtějí dozvědět více o existujících důkazech o relativní účinnosti intervencí v oblasti minimalizace škod a jiných forem intervence.

Hlavní data a trendy

Programy výměny jehel a stříkaček

  • Programy výměny jehel a injekčních stříkaček jsou široce dostupnou a standardní součástí služeb zaměřených na minimalizaci škod. V roce 2023 byly programy výměny jehel a injekčních stříkaček zavedeny ve všech členských státech EU a Norsku. Pokrytí programy výměny jehel a injekčních stříkaček a přístup k nim jsou i nadále problematické, neboť pouze 7 z 25 zemí, které mají k dispozici data, dosáhlo v roce 2023 cíle stanovené organizací WHO v oblasti poskytování služeb (Obrázek 13.4); pouze 5 z těchto zemí hlásí také data o přístupu k léčbě opioidními agonisty.

Léčba opioidními agonisty

  • Léčba opioidními agonisty je účinnou formou léčby závislosti na opioidech a je také modelem poskytování služeb, který řeší některé cíle minimalizace škod. Je to dobře zavedená intervence, která je prováděna ve všech evropských zemích a je uznávána jako ochranný faktor, který přispívá ke snižování počtu úmrtí v důsledku předávkování opioidy. V roce 2023 však pouze 15 z 23 zemí, které mají k dispozici data, dosáhlo cíle stanovené organizací WHO v oblasti poskytování služeb (Obrázek 13.4); pouze 10 z těchto zemí hlásí také data o přístupu ke službě poskytování jehel a injekčních stříkaček.
  • Na léčebných klinikách v Evropě je předepisována řada léčivých přípravků obsahujících opioid, ale metadon je nejpoužívanější, přičemž přibližně 55 % klientů závislých na opioidních agonistech je léčeno léčivými přípravky na bázi buprenorfinu, zatímco dalších 35 % je léčeno léčivými přípravky na bázi buprenorfinu.
Obrázek 13.4. Distribuce jehel a injekčních stříkaček a rozšíření léčby opioidními agonisty ve vztahu k cílům stanovených organizací WHO pro rok 2025, 2023 nebo nejnovější dostupný odhad

Data o pokrytí jsou založena na nejnovějších národních odhadech injekčního užívání drog a vysoce rizikového užívání opioidů v porovnání s daty o činnostech zaměřených na minimalizaci rizik (za maximálně 2 roky). Odhadované pokrytí léčbou opioidními agonisty v Belgii vychází ze studie provedené na lokální úrovni v roce 2019.

Programy poskytování naloxonu pro domácí aplikaci

  • Až do roku 2023 hlásilo zavedení programů poskytování naloxonu pro domácí aplikaci, aby se předešlo úmrtím v důsledku předávkování, 15 evropských zemí. V roce 2024 byly pilotní programy poskytování naloxonu pro domácí aplikaci zahájeny v Chorvatsku a ve Finsku a v Lucembursku byl spuštěn program poskytování naloxonu pro domácí aplikaci při propuštění z vězení.
  • Naloxon byl k dispozici ve formě nosního spreje v 17 z těchto zemí, nikoli však v Litvě. V 15 zemích byl dostupný ve formě dávky 1,8 mg/0.1 ml a v 5 zemích také ve formě dávky 1,26 mg/0.1 ml.
  • V 7 zemích byly k dispozici injekční lékové formy naloxonu, přičemž v 5 zemích byly hlášeny injekční lahvičky o koncentraci 0,4 mg/ml a v Irsku a Francii byly uváděny injekční stříkačky obsahující 5 dávek (Obrázek 13.5).
  • Naloxon je v Dánsku, Francii, Itálii a Švédsku uváděn jako volně dostupný.
Obrázek 13.5. Dostupnost naloxonu pro domácí aplikaci, dostupné přípravky, počet vyškolených osob a počet vydaných souprav v Evropě
 
Data pro členské státy EU, Norsko a Turecko za rok 2023. Česko, Irsko, Francie, Litva, Německo, Portugalsko, Rakousko a Slovinsko potvrdily, že programy pokračovaly i v roce 2024. Data se u všech zemí vztahují na rok 2023, s výjimkou Chorvatska (kde byl pilotní projekt zahájen v roce 2024) a Česka (kde se data vztahují na rok 2024). V roce 2024 zahájilo Finsko pilotní program a Lucembursko zahájilo program distribuce při propuštění z vězení. Rakousko v roce 2024 program rozšířilo na další provincii. V Řecku byl v roce 2023 vydán zákon o poskytování naloxonu pro domácí aplikaci. Příslušný program však dosud nebyl zahájen.

Služby pro testování drog

  • Dvanáct evropských zemí uvádí, že poskytuje určitý typ služby pro testování drog. Služby fungují v různých prostředích, včetně festivalů, aplikačních místností a na stálých místech v komunitě.
  • Služby pro testování drog mají za cíl předcházet škodám tím, že lidem umožňují zjistit, jaké chemické látky jsou obsaženy v nelegálních látkách, které si koupili. Jejich cílem je také poskytnout přístup k poradenství nebo krátkým intervencím, i když to není vždy možné. Analytické techniky využívané těmito službami sahají od sofistikovaných technologií, které mohou poskytnout informace o síle a obsahu široké škály látek, až po metody, které jednoduše prokazují přítomnost nebo nepřítomnost určité konkrétní drogy (Obrázek 13.6). Informace shromážděné těmito službami rovněž poskytují špičkový přehled o trendech na trhu s drogami a spotřebitelských preferencích.
Obrázek 13.6. Znázornění škály dostupných technologií pro testování drog a jejich relativní přesnosti a spolehlivosti

Technologie testování drog seřazeny podle zvyšující se přesnosti a spolehlivosti výsledků:

  • Více metod
    (nejpřesnější a nejspolehlivější)
  • Vysokoúčinná kapalinová chromatografie
  • Fourierova transformační spektroskopie
  • Tenkovrstvá chromatografie
  • Souprava pro testování činidel
    (nejméně přesné a nejméně spolehlivé)

Aplikační místnosti

  • I když jsou aplikační místnosti s dohledem ve strategii EU pro oblast drog na období 2021–2025 uznávány jako inovativní přístup k minimalizaci rizik a škod u vysoce rizikových skupin obyvatelstva, v některých zemích je i nadále problematické je zřídit. V roce 2024 byly v provozu aplikační místnosti ve 13 členských státech EU a Norsku (Obrázek 13.7). Některá z těchto zařízení poskytují integrované programy testování drog, aby se předešlo rizikům předávkování, například v souvislosti s vysoce potentními drogami, mícháním nebo neočekávanými látkami.
  • Monitorování charakteristik a potřeb klientů aplikačních místností na evropské úrovni je vzhledem k místním rozdílům náročné. Agentura EUDA a evropská síť aplikačních místností však spolupracují na harmonizovaném sběru dat. Data hlášená 12 aplikačními místnostmi v Evropě ukazují, že většinu klientů tvoří muži ve věku od 40 do 49 let. V některých zemích existují specializovaná zařízení pro ženy a transgender klienty.
  • V roce 2023 hlásilo 13 aplikačních místností 346 akutních epizod, z nichž přibližně třetina souvisela s polyvalentním užíváním drog.
Obrázek 13.7. Umístění a počet aplikačních místností v celé Evropě, 2023
 

Zdroj: Evropská síť aplikačních místností (ENDCR) a Korelace – Evropská síť pro minimalizaci rizik (C-EHRN).

Upozorňujeme, že všechny zde používané zeměpisné souřadnice jsou pouze přibližné.

Intervence ve věznicích

  • Údaje agentury EUDA o intervencích v oblasti minimalizace škod a léčby drogové závislosti, které byly v roce 2023 k dispozici ve věznicích, ukazují, že kontinuita léčby opioidními agonisty byla zajištěna ve všech členských státech EU kromě jednoho (Slovensko) a v Norsku a v Turecku. Zahájení léčby opioidními agonisty ve vězení nebylo povoleno ve 3 zemích (Bulharsko, Lotyšsko, Slovensko). Programy výměny jehel a injekčních stříkaček byly dostupné ve věznicích ve 3 zemích: ve všech věznicích ve Španělsku a Lucembursku (1 věznice) a v 1 ženské věznici v Německu. Naloxon pro domácí aplikaci byl v roce 2023 k dispozici v 7 zemích (Německo, Estonsko, Irsko, Francie, Itálie, Litva, Norsko) (Obrázek 13.8).
  • V Lucembursku byl v září 2024 zaveden program distribuce naloxonu pro domácí aplikaci po propuštění z vězení.
Obrázek 13.8. Dostupnost intervencí souvisejících s drogami a dalších intervencí v oblasti zdravotní a sociální péče zaměřených na osoby, které užívají drogy a jsou ve vězení, Evropa, 2023
Počet zemí, které hlásí formální dostupnost intervencí ve věznicích

European situation by type of intervention in prison

 

Zdroj: Vězeňství a drogy v Evropě: současné a budoucí výzvy (EMCDDA, 2021), aktualizováno o nejnovější data z vězeňských pracovních sešitů z rok 2023, národní kontaktní místa agentury EUDA.

Zdrojová data

Údaje použité k vytvoření infografik a grafů na této stránce naleznete níže.

Úplný soubor zdrojových dat pro Evropskou zprávu o drogách 2025, včetně metadat a metodických poznámek, je k dispozici v našem katalogu dat.

Dílčí soubor dat použitý k vytvoření infografik, grafů a podobných prvků na této stránce naleznete níže.

Oprava. Dne 27. října 2025 byly dávky naloxonu ve formě nosního spreje upraveny tak, že se jednalo o 1,8 mg/0,1 ml a 1,26 mg/0,1 ml.

Button for European Drug Report 2025 survey - click to take survey


Top