Léčba opioidními agonisty – současná situace v Evropě (Evropská zpráva o drogách 2025)
Uživatelé opioidů představují největší skupinu podstupující specializovanou léčbu drogové závislosti, zejména ve formě léčby opioidními agonisty. Na této stránce naleznete nejnovější analýzu poskytování léčby opioidními agonisty v Evropě, včetně hlavních dat o pokrytí, počtu léčených osob, informací o tom, jak se k léčbě dostaly, a dalších informací.
Tato stránka je součástí Evropské zprávy o drogách 2025, každoročního přehledu agentury EUDA o drogové situaci v Evropě.
Poslední aktualizace: 5. června 2025
Přístup k léčbě závislosti na opioidech zůstává v některých zemích EU omezený, jelikož se objevují nové výzvy
Ačkoli v současné době vyhledává pomoc při problémech s drogami větší škála osob, dlouhodobá povaha léčby opioidními agonisty znamená, že ti, kteří ji podstupují, stále představují v mnoha zemích významný podíl zdrojů investovaných do služeb protidrogové léčby. Přesto se přístup k léčbě opioidními agonisty v Evropské unii liší a v některých zemích je nedostatečný. Naše reakce na závislost na opioidech jsou navíc dále ztíženy novými změnami na trhu s opioidními drogami, potenciálními dopady na optimalizaci léčby a výzvami souvisejícími s pracovníky v systémech léčby.
Odhaduje se, že v roce 2023 bylo v Evropské unii kvůli problémům souvisejícím s užíváním nelegálních drog léčeno 1,7 milionu osob (2,1 milionu při zahrnutí Norska a Turecka). Specializovaná léčba drogové závislosti zahrnuje řadu lékařských (včetně farmakologických), psychologických, sociálních a behaviorálních přístupů k zastavení nebo omezení užívání drog a injekčního užívání. Celkově se odhaduje, že přibližně půl milionu vysoce rizikových uživatelů opioidů v Evropské unii podstoupilo některou z forem léčby opioidními agonisty, která zůstává hlavním farmakologickým přístupem k léčbě osob závislých na opioidech a může být kombinována s psychosociálními intervencemi.
Cíle a výsledky léčby se mohou značně lišit v závislosti na typu intervence a potřebách klientů. Cíle léčby mohou sahat od abstinence nebo omezení užívání nelegálních drog po prevenci škod, sociální reintegraci a zotavení.
Nedávno vydané pokyny agentury EUDA a střediska ECDC týkající se prevence a kontroly infekčních onemocnění u injekčních uživatelů drog doporučují poskytování léčby opioidními agonisty v komunitních zařízeních a ve věznicích s cílem zabránit přenosu HCV a HIV a pomoci snížit rizikové chování a četnost injekčního užívání. Tyto pokyny rovněž doporučují poskytovat spolu s léčbou opioidními agonisty sterilní injekční náčiní s cílem maximalizovat pokrytí a účinnost intervencí mezi injekčními uživateli opioidů (viz také Injekční užívání drog – současná situace v Evropě a Infekční nemoci související s drogami – současná situace v Evropě.
Mezi jednotlivými zeměmi však přetrvávají rozdíly, pokud jde o prostředí a formu poskytování léčby a o míru, v jaké je dostupnost léčby opioidními agonisty dostatečná pro uspokojení potřeb osob vyžadujících tuto formu péče. V některých členských státech EU, které uvádějí vysokou prevalenci vysoce rizikového užívání opioidů, je poskytování léčby opioidními agonisty i nadále nedostatečné a nedosahuje úrovní doporučených organizací WHO (viz Hlavní data a trendy níže).
Rovnováha mezi poskytováním ambulantní a ústavní léčby v rámci národních systémů léčby drogové závislosti se mezi jednotlivými zeměmi rovněž značně liší. Přibližně 13 % léčby drogové závislosti je v Evropě poskytováno v nemocničních zařízeních, zejména v nemocničních rezidenčních zařízeních, např. psychiatrických léčebnách, ale též v terapeutických komunitách a v některých zemích i v zařízeních pro specializovanou rezidenční léčbu ve věznicích. Celkově je však léčba opioidovými agonisty poskytována častěji v ambulantních zařízeních. K nim mohou patřit specializovaná zařízení pro léčbu drogové závislosti, nízkoprahová zařízení a zařízení primární zdravotní péče, mezi něž mohou patřit ordinace praktických lékařů. Některé země během pandemie covidu-19 rovněž zavedly flexibilnější možnosti ambulantní léčby, přičemž mnohé z nich jsou stále v platnosti. Kromě toho začal malý počet zemí poskytovat nové způsoby léčby, jako jsou lékové formy buprenorfinu s prodlouženým uvolňováním, které klientům umožňují pokračovat v léčbě opioidními agonisty s jednorázovou měsíční injekcí. Ačkoli je zapotřebí dalšího výzkumu, z nových důkazů vyplývá, že tento způsob může pomoci zmírnit tlak na předepisující lékaře tím, že sníží počet návštěv, které každý klient potřebuje, a může rovněž podpořit rozšíření pokrytí na venkovské nebo vzdálené oblasti. Různorodost poskytovatelů bez ohledu na medikaci představuje výzvu pro monitorování poskytování léčby opioidními agonisty a charakteristik klientů. V některých zemích existují známky poklesu počtu pracovníků v oblasti léčby závislosti, přičemž za některé pracovníky v oblasti léčby, jako jsou praktičtí lékaři, nepřichází při jejich odchodu do důchodu nebo z oboru žádná náhrada, což může ohrozit schopnost systémů léčby poskytovat péči.
Klienti žádající o léčbu závislosti na opioidech nyní mají komplexnější potřeby
Dlouhodobou povahu opioidových problémů podtrhují dostupné údaje o charakteristikách osob, které podstupují léčbu opioidními agonisty. Údaje rovněž ukazují, že v Evropě kohorta osob, které měly nebo mají problémy s heroinem, stárne. To dokládá skutečnost, že téměř 70 % klientů léčených opioidními agonisty je nyní ve věku 40 let a více, zatímco méně než 10 % je mladších 30 let. To má významné důsledky pro poskytování služeb a náklady, neboť poskytovatelé musí nyní řešit složitější soubor potřeb stále zranitelnější klientely v oblasti zdravotní péče. Důležitým hlediskem je v této souvislosti potřeba zajistit, aby existovaly účinné způsoby doporučování k obecnějším službám, které nabízejí léčbu jiných onemocnění spojených s procesem stárnutí. To je stále více nezbytné za účelem podpory starších klientů podstupujících léčbu závislosti na opioidech, kteří potřebují geriatrickou péči z důvodu dlouhodobých dopadů užívání nelegálních drog, ale také kvůli dopadu užívání tabáku a alkoholu na jejich fyzické zdraví. Zacházení s touto marginalizovanou skupinou musí rovněž reagovat na složitý a často dlouhodobě známý soubor problémů souvisejících s duševním zdravím, sociální izolací, zaměstnaností a bydlením. Rozvoj integrovaných, multidisciplinárních a věkově specializovaných pečovatelských služeb pro tuto skupinu bude i nadále důležitým aspektem politiky a poskytování služeb, neboť demografické charakteristiky uživatelů opioidů v Evropě se stále mění.
Polyvalentní užívání návykových látek a výskyt nových vysoce potentních syntetických opioidů na místních drogových trzích může zvýšit rizika spojená s užíváním opioidů, zejména u starších osob a osob s komplexními zdravotními potřebami. Tam, kde se vysoce potentní nové syntetické opioidy stávají na některých drogových trzích stále dostupnější, je zapotřebí provést další výzkum s cílem zjistit, zda je třeba současné přístupy k poskytování léčby opioidními agonisty upravit, aby bylo zajištěno, že zůstanou na optimální úrovni. Obavy vzbuzuje pokračující přítomnost fentanylu, karfentanilu a nitazenů v některých evropských zemích. Kromě toho vývoj situace v souvislosti s heroinem, který je do Evropy pašován z Afghánistánu, vnesl do hodnocení evropských trhů s drogami další nejistotu. Pokud se dostupnost heroinu v Evropě sníží, jedním z důsledků může být zvýšení potřeby péče u osob užívajících vysoce potentní opioidy. To vyvolává otázku možností, které mají k dispozici systémy léčby drogové závislosti s cílem pomoci osobám závislým na takovýchto drogách. Přestože klinická praxe v Americe začíná přinášet poznatky o úloze, kterou by při léčbě populace, která přešla z heroinu na fentanyl, mohly hrát metadon a buprenorfin, neexistují v současné době žádné protokoly založené na důkazech. Pro další výzkum, zejména pro randomizované kontrolované studie, je zapotřebí politická a finanční podpora s cílem stanovit potenciální užitečnost nových přístupů ke stávajícím lékům v systémech léčby drogové závislosti.
Počet mladších osob podstupujících léčbu opioidními agonisty zůstává relativně nízký a stabilní. To lze vysvětlit nižším mírou užívaní opiodů u mladých lidí a stárnoucími kohortami klientů podstupujících léčbu opioidními agonisty. V některých zemích, včetně Německa, Rakouska a Finska, je však hlášen relativně vysoký podíl smrtelných předávkování v souvislosti s opioidy u osob mladších 30 let, což může naznačovat, že v této věkové skupině stále existují překážky v přístupu k léčbě opioidními agonisty (viz Přímá drogová úmrtí – současná situace v Evropě). Mezi výzvy v této oblasti může patřit nízká míra udržení pacientů v léčbě mezi mladými lidmi, negativní vnímání léčby opioidními agonisty, neochota předepisovat léčbu mezi některými poskytovateli služeb a nedostatek věkově přiměřených léčebných zařízení.
Další informace o zdravotních a sociálních intervencích v oblasti řešení problémů s užíváním opioidů, včetně jejich užívání staršími lidmi, lze nalézt na stránkách agentury EUDA Health and social responses to drug problems: A European guide (Zdravotní a sociální intervence při řešení problémů s drogami: evropský průvodce).
Hlavní data a trendy
Počet osob podstupujících léčbu
- Celkem podstoupila v Evropské unii léčbu opioidními agonisty v roce 2023 více než polovina z odhadovaných 860 000 uživatelů vysoce rizikových opioidů, tedy zhruba 511 000 osob (523 000 osob, zahrneme-li i Norsko a Turecko) (Obrázek 12.1). Mezi jednotlivými zeměmi však existují rozdíly. V zemích, ve kterých jsou k porovnání dostupná data z let 2012 nebo 2013, došlo obecně k nárůstu pokrytí. Úroveň poskytování služeb však zůstává nízká a nedostatečná v některých zemích, které podle odhadů vykazují významný počet vysoce rizikových uživatelů opioidů, jako je Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko (Obrázek 12.2).
- Údaje ze zemí, jež soustavně hlásily počet klientů, kteří v letech 2013 až 2023 podstupovali léčbu závislosti na opioidech, poukazují na celkově stabilní trend úrovně léčby během tohoto období, přičemž počet klientů podstupujících tuto léčbu vykazuje jen malé výkyvy. Důvody této stability jsou různé. V zemích s vysokou mírou poskytování léčby může odrážet často chronickou, recidivující povahu závislosti na opioidech a potřebu dlouhodobé léčby, přičemž v jiných zemích (např. v Lotyšsku) může být odrazem nízké kapacity systémů léčby drogové závislosti.
- V některých zemích se počet osob léčených opioidními agonisty zvýšil, což odráží zvýšenou míru poskytování léčby, přičemž nárůst tohoto počtu mezi lety 2018 a 2023 hlásí 10 zemí, včetně Finska (75 %), Polska (50 %), Kypru (20 %), Švédska (16 %) a Malty (15 %).
#EMBED-edr25-oat-figure-12.1#
#EMBED-edr25-oat-figure-12.2#
Způsoby průběhu léčby
- Nejběžnější stále je, že o specializovanou léčbu závislosti na opioidech požádá klient na základě vlastního rozhodnutí. Tato forma žádosti, která zahrnuje také doporučení ze strany rodinných příslušníků nebo přátel, se v Evropě v roce 2023 týkala přibližně dvou třetin (64 %) klientů, kteří mají problém převážně s opioidy a požádali o specializovanou léčbu drogové závislosti. Více než jednu pětinu (23 %) klientů doporučily zdravotní, vzdělávací a sociální služby včetně jiných léčebných zařízení pro uživatele drog a 7 % systém trestního soudnictví.
Léčivé přípravky obsahující opioidní agonisty
- V roce 2023 bylo poskytování více než jednoho léčivého přípravku k léčbě opioidními agonisty hlášeno ve 25 zemích. Nejčastěji je předepisován metadon, který v celé Evropě užívá více než polovina (55 %) klientů léčících se ze závislosti na opioidech. Dalších 35 % je léčeno léčivými přípravky na bázi buprenorfinu, jehož používání jako hlavního přípravku hlásilo 9 zemí. Jiné látky, například morfin s pomalým uvolňováním nebo diacetylmorfin (heroin), jsou v Evropě předepisovány spíše příležitostně a odhaduje se, že je užívá 10 % klientů v léčbě opioidními agonisty. Sedm zemí uvedlo, že v některých případech poskytují léčbu pomocí heroinu, pokud jsou zahrnuty přerušené pilotní projekty.
- Pět zemí uvádí používání novějších přípravků na bázi buprenorfinu: injekčního roztoku s prodlouženým uvolňováním a podkožního implantátu. Tyto přípravky získaly registraci platnou v celé Evropské unii v roce 2018, resp. 2019.
Alternativní možnosti léčby
- Ve všech evropských zemích jsou pro uživatele opioidů dostupné alternativní možnosti léčby, byť jsou méně častější než substituční léčba. V 11 zemích, pro které jsou pro rok 2023 k dispozici údaje, se 3 až 47 % všech léčených uživatelů opioidů zapojuje do intervencí, které nejsou klasifikovány jako léčba agonisty opioidů, jako jsou lékařsky asistovaná detoxifikace a ambulantní nebo ústavní intervence zaměřené na abstinenci.
Zdrojová data
Údaje použité k vytvoření infografik a grafů na této stránce naleznete níže.
Úplný soubor zdrojových dat pro Evropskou zprávu o drogách 2025, včetně metadat a metodických poznámek, je k dispozici v našem katalogu dat.
Dílčí soubor dat použitý k vytvoření infografik, grafů a podobných prvků na této stránce naleznete níže.
