Porozumění drogové situaci v Evropě v roce 2025 – klíčová data (Evropská zpráva o drogách 2025)
Nejnovější analýza EUDA týkající se drogové situace v Evropě ukazuje, že drogový trh je na jedné straně stabilní, na straně druhé odráží vývoj, k němuž dochází na celosvětové úrovni. Přetrvávající problémy v oblasti zdraví a bezpečnosti v důsledku tradičních i nových nelegálních drog a jejich stále větší vzájemné prolínání, představují náročný politický kontext pro tvorbu a zavádění účinných opatření. Evropská zpráva o drogách 2025 poskytuje přehled o drogové situaci v Evropě na základě nejnovějších dostupných dat. Tato úvodní část poskytuje analytický komentář k některým důležitým otázkám, které se v současné době promítají do evropské drogové politiky.
Tato stránka je součástí Evropské zprávy o drogách 2025, každoroční zprávy EUDA o drogové situaci v Evropě.
Poslední aktualizace: 5. června 2025
Zajištění připravenosti Evropy na změny v drogové situaci
Evropský drogový trh se rychle vyvíjí, neboť dodavatelé i uživatelé hledají způsoby, jak se přizpůsobit geopolitické nestabilitě, globalizaci a technologickému pokroku. To podle všeho vede k dostupnosti rozmanitějšího spektra drog, často s vysokou potencí a čistotou, které představují nová rizika pro veřejné zdraví. Současně hrozí, že globální události zatlačí evropskou schopnost reakce na hranice jejích možností, protože složitost a rozsah drogové problematiky stále rostou.
Z vývoje, který pozorujeme, vyplývá, že užívání nelegálních drog, fungování drogového trhu a problémy s tím spojené se pravděpodobně nějakým způsobem dotýkají všech. Pokud jde o přímý vliv, vidíme ho u osob, u kterých dochází ke vzniku a rozvoji problémů s drogami a které potřebují léčbu nebo jiné služby. Nepřímý vliv je zaznamenáván ve verbování zranitelných mladých lidí pro trestnou činnost, zatížení rozpočtů ve zdravotnictví a v sociálních nákladech u komunit, které se necítí bezpečně nebo ve kterých jsou instituce či podnikání ovlivňovány korupcí či kriminálními aktivitami. Nemůžeme zabránit tomu, že dopad problémů s drogami lze pozorovat téměř všude. Odrážejí se v dalších složitých problémech, jako jsou bezdomovectví, léčba psychických poruch nebo kriminalita mládeže, nebo tyto problémy prohlubují. V některých zemích jsme v souvislosti s drogovým trhem také svědky nárůstu násilí a korupce. Stále častěji pozorujeme, že se na drogovém trhu může vyskytovat téměř jakákoliv látka s psychoaktivními vlastnostmi, často nesprávně označená nebo ve směsích. Uživatelé tak často nemusí vědět, co užívají, což zvyšuje zdravotní rizika a vytváří nové výzvy v oblasti prosazování práva a regulace.
EUDA je odhodlána zvyšovat připravenost Evropy na nelegální drogy a nové psychoaktivní látky a podporovat Evropskou unii a její členské státy prostřednictvím nového propojeného modelu služeb. Evropská zpráva o drogách poskytuje podporu této činnosti tím, že upozorňuje tvůrce politik a odborníky na drogovou problematiku na nové trendy a hrozby, aby se ve svém úsilí mohli opírat o data a včas na základě faktů reagovat na novou a měnící se drogovou situaci.
Agentura Evropské unie pro drogy – poskytování podpory v rámci reakcí na měnící se drogovou situaci
V dnešní Evropě nyní stále častěji dochází k náhlým změnám, pokud jde o látky dostupné na místních drogových trzích, což vede k větší nejistotě ohledně škod, které tyto látky mohou způsobit jejich uživatelům. Nové látky jsou na evropském trhu s nelegálními drogami stále častější. Cílí na širokou škálu uživatelů – od občasných, sociálně integrovaných uživatelů až po sociálně marginalizované uživatele s problematickými vzorci užívání.
V červenci 2024 se z EMCDDA stala EUDA. Agentura nyní může lépe reagovat na uvedené výzvy, byla posílena její proaktivní úloha, jakož i její poslání podporovat připravenost Evropské unie a jejích členských států prostřednictvím vysoce kvalitních služeb zaměřených na zákazníky. V rámci nového mandátu bude EUDA v souvislosti s nově se objevujícími problémy v oblasti drog, ať už se jedná o hrozby vyplývající z nových drog, prekurzorů, nebo celosvětově propojeného drogového trhu a technologických výzev, používat odborné analýzy na podporu hodnocení a reakcí v téměř reálném čase.
V Evropské unii se objevily nové potentní syntetické opioidy, jako jsou nitazeny, které představují vážná zdravotní rizika. Je tedy nezbytné zlepšit schopnost Evropy identifikovat nové látky a stanovit jejich čistotu a farmakologické vlastnosti, abychom věděli, jaké látky se prodávají. Za tímto účelem vytváří EUDA síť národních forenzních a toxikologických laboratoří a podporuje tak vývoj standardů kvality v této důležité oblasti.
Velmi rychle může dojít ke zvýšenému výskytu otrav, jak bylo pozorováno v souvislosti se syntetickými kanabinoidy a nitazenovými opioidy. V rámci zvyšování povědomí o nových i kontrolovaných drogách a souvisejících opatřeních na národní i unijní úrovni hraje nadále velmi důležitou roli systém včasného varování EU před novými psychoaktivními látkami, který umožňuje výměnu informací, vydávání doporučení, výstrah a včasných varování a hodnocení rizik. Tento systém doplní evropský drogový výstražný systém, který bude sloužit na podporu připravenosti a přijímání opatření na unijní i národní úrovni v souvislosti se závažnými riziky týkajícími se drog, a to prostřednictvím rychlé výměny informací, cílených výstrah a dalších sdělení o rizicích.
V současnosti je vyvíjen systém EUDA pro posuzování hrozeb pro zdraví a bezpečnost, který bude novým nástrojem pro podporu připravenosti a strategických opatření v reakci na nové hrozby související s drogami v Evropské unii. Koncem roku 2024 agentura dokončila pilotní posouzení hrozeb, které bylo zaměřeno na vysoce potentní syntetické opioidy v Pobaltí. Posouzení hrozeb probíhá v úzké spolupráci s národními odborníky, přičemž se vychází z vícero zdrojů dat a podkladů z různých oborů. Tato posouzení představují strukturovanou analýzu situace a navrhují odstupňovaná opatření ke zmírnění dané hrozby na národní i unijní úrovni.
Drogová situace v Evropě v roce 2025 – přehled
K vysoké dostupnosti nelegálních drog v Evropě přispívají jejich stabilní toky
Z analýzy ukazatelů týkajících se nabídky nelegálních drog v Evropské unii vyplývá, že toky drog se zdají být odolné vůči mnohým změnám na trhu, přičemž dostupnost všech typů látek zůstává nadále vysoká. Široce dostupná je větší škála drog, často s vysokou potencí nebo čistotou, přičemž znalosti o jejich zdravotních rizicích jsou omezené. U některých drog, například u konopí, dochází k rostoucí diverzifikaci produktů dostupných na trhu (např. olejů, výtažků a produktů určených ke konzumaci nebo vapování). Pokud jde o kokain, počet nahlášených záchytů v Evropě se nadále každý rok zvyšuje. V případě syntetických drog, jako jsou amfetaminy, MDMA a katinony, existují důkazy o jejich rostoucí výrobě v Evropě a panují obavy, že místní výroba, která je blíže spotřebitelským trhům, může mít za následek rychleji se měnící trendy spotřeby. Rostoucí nabídka nových stimulantů na evropském trhu s nelegálními drogami, spolu s častěji užívanými nelegálními drogami, přináší nové výzvy, pokud jde o citlivost stávajících systémů pro monitoring nově vznikajících škod a vhodnost stávajících opatření.
Sítě pašeráků drog využívají komerční přeshraniční obchod
Na dostupnost drog v Evropě má významný dopad globalizace, jelikož pašeráci drog zneužívají větších možností, které jim poskytují propojenější komunikační, obchodní a dopravní sítě. Hybnou silou evropského drogového trhu je i nadále infiltrace v rámci námořních přepravních tras a přepravování velkého množství drog v komerčních intermodálních přepravních kontejnerech. K usnadnění nákupu vybavení a chemických látek používaných k výrobě nelegálních drog se zneužívá globalizovaný obchod a evropští výrobci a pašeráci drog se úžeji zapojují do mezinárodních zločineckých sítí.
Stabilitu pašování nelegálních drog prostřednictvím komerčních dodavatelských řetězců dokládají rozsáhlé záchyty drog v evropských přístavech. V roce 2024 ohlásilo například Španělsko dosud největší záchyt kokainu v jedné zásilce – v banánech pocházejících z Ekvádoru bylo ukryto 13 tun této drogy. Německo v roce 2023 zachytilo 43 tun kokainu, přičemž velké zásilky o celkovém objemu 25 tun byly zachyceny v přístavu Hamburk, což je dvojnásobek oproti množství hlášenému v roce 2022. Zločinecké sítě používají různé metody, aby se vyhnuly odhalení. Jedná se například o důmyslné ukrývání drog, obvykle v zásilkách zboží, jejichž zpracování je pro úřady z logistického hlediska problematické. Tyto zásilky míří do menších přístavů, jsou překládány na moři z lodi na loď, nebo pohozeny do vody, kde plavou na hladině, dokud nejsou vyzvednuty.
Plán EU pro boj proti obchodu s drogami z roku 2023 obsahuje opatření zaměřená na řízení rizik ze strany celní správy a odhalování drog a jejich prekurzorů. To zahrnuje zlepšení interoperability celních informačních systémů mezi členskými státy EU a podporu zavádění moderních zařízení na skenování kontejnerů. Tento plán rovněž podporuje Evropskou alianci přístavů, což je partnerství subjektů z veřejného i soukromého sektoru, které má za cíl zvýšit odolnost klíčových logistických center vůči obchodu s drogami a infiltraci ze strany zločineckých sítí.
Výroba a pašování drog se vyvíjí, a boj proti rizikům pro zdraví a bezpečnost v důsledku činnosti zločineckých sítí a fungování drogového trhu je tudíž i nadále výzvou. Jak organizovaná trestná činnost, tak obchod s drogami budou klíčovými tématy nadcházejícího externího hodnocení Strategie a akčního plánu EU pro oblast drog na období 2021–2025. Na základě závěrů každoročního posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti, které provádí Europol, byla vypracována a nedávno zahájena strategie ProtectEU (Evropská strategie vnitřní bezpečnosti), která se zabývá vývojem situace v oblasti hrozeb a mimo jiné se zaměřuje na boj proti organizované trestné činnosti a obchodu s drogami.
K usnadnění obchodu s drogami a jejich distribuce jsou využívány on-line platformy
K organizování obchodu s drogami se v současnosti využívá celá řada národních i globálních on-line platforem, které jsou pro dodavatele i kupující přitažlivé díky jejich okamžité dostupnosti a možnosti zůstat v anonymitě. Na maloobchodní úrovni se k prodeji nelegálně vyráběných nových psychoaktivních látek, padělaných léků a v menší míře i zavedených nelegálních drog používají běžné internetové stránky, včetně legitimních platforem elektronického obchodu a sociálních sítí. Běžné internetové stránky se používají také k prodeji prekurzorů drog a dalších chemických látek používaných k výrobě drog. Z aktuálních dat vyplývá, že distribuce drog na maloobchodní úrovni stále více probíhá prostřednictvím platforem a aplikací sociálních sítí, a to od veřejných profilů až po soukromý obsah a fóra pro předem prověřené uživatele. Maloobchodní prodej se uskutečňuje také pomocí darknetu, který poskytuje anonymitu prostřednictvím šifrování a plateb v digitálních kryptoměnách, a cílí na zákazníky z celého světa, i když někdy také na konkrétní země nebo jazykové skupiny.
Z výzkumu vyplývá, že kupující i prodávající upřednostňují sociální sítě před darknetem, protože umožňují rychlé a pohodlné transakce, ať už prováděné osobně, pomocí on-line plateb, přímým doručením nebo s využitím míst k vyzvednutí. Zločinecké sítě využívají sociální média také k verbování dospívajících jakožto prostředníků na nízké úrovni a jejich následnému vykořisťování v rámci různých aspektů obchodu s drogami, včetně maloobchodního prodeje, přeshraničního obchodu a cíleného zastrašování a násilí.
Přitažlivost darknetů snižuje jejich krátká životnost, tzv. exit scamy a jejich zavírání orgány činnými v trestním řízení. Obecněji řečeno, orgány činné v trestním řízení narušují digitální infrastruktury trestné činnosti tím, že infiltrují do šifrovaných komunikačních sítí používaných překupníky.
Pro evropský drogový trh je i nadále typické zastrašování a násilí
Nelegální výroba, pašování a distribuce drog spolu s rozsáhlým zpřístupňováním nelegálních látek v Evropě vede k zastrašování a násilí, což oslabuje bezpečnost v Evropě. Potenciální zisky z prodeje nelegálních drog přitahují zločinecké sítě a jsou důvodem k intenzivnímu boji o kontrolu zdrojů, tras a trhů, což může vést k násilí. Vzrostly obavy nejen z korupce pracovníků v logistických dodavatelských řetězcích nebo z pokusů o destabilizaci institucí prostřednictvím infiltrace, ale také z vražd a vykořisťování mladistvých, které zločinecké sítě verbují k různým aspektům obchodu s nelegálními drogami.
Zranitelní mladí lidé jsou oslovováni jak osobně, tak on-line a jsou verbováni jako drogoví kurýři nebo v některých extrémních případech k tomu, aby se podíleli na násilí a vraždách souvisejících s drogami. Lidé se mohou stát oběťmi různé míry zastrašování a násilí souvisejícího s drogami, přičemž terčem takového chování se stávají jednotlivci i rodiny kvůli nahromaděným dluhům v souvislosti s drogami. Úsilí orgánů činných v trestním řízení v klíčových dopravních uzlech se zintenzivnilo, a zločinecké sítě tudíž k přepravě zásilek drog používají vícero modus operandi, což může vést k zastrašování a násilí v nových lokalitách výroby, skladování, přepravy nebo prodeje drog.
EUDA zahájila nový projekt, jehož cílem je lépe porozumět povaze násilí v Evropě souvisejícího s drogovými trhy a poskytnout činitelům s rozhodovací pravomocí co nejlepší dostupné informace o tom, jak tuto problematiku řešit. V rámci tohoto úsilí uspořádala EUDA ve spolupráci s Evropskou komisí první evropskou konferenci o násilí souvisejícím s drogami, která se konala v listopadu 2024 v Bruselu. Konference se zabývala různými aspekty násilí souvisejícího s drogami, přičemž se snažila stejnou měrou zaměřit na problémy v oblasti zdraví i bezpečnosti a zasazovala se za bezpečnost komunit a veřejné zdraví. Konference poukázala na nutnost zlepšit monitoring a sběr dat na evropské úrovni a zřídit pravidelné fórum pro výměnu nápadů a osvědčených postupů na podporu tvorby politik založených na faktech v této oblasti (viz také dokument EUDA a Europolu „Drogové trhy v EU – hloubková analýza“ a dokument Europolu „Posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti“).
Reagování na složité vzorce polyvalentního užívání návykových látek je nadále náročné
Polyvalentní užívání návykových látek je spojeno s vyššími zdravotními riziky a sociálními problémy. Tímto pojmem se označuje užívání dvou nebo více psychoaktivních látek, legálních nebo nelegálních, a to při jedné příležitosti nebo postupně v krátkém časovém odstupu. Z dat z řady zdrojů, včetně Evropského internetového průzkumu o drogách uskutečněného v roce 2024 a analýzy reziduí nalezených v injekčních stříkačkách provedené sítí ESCAPE, vyplývá, že polyvaletní užívání návykových látek je mezi uživateli drog rozšířené. K rostoucímu počtu hlášení polyvalentního užívání návykových látek mohou přispívat různé faktory, včetně čím dál větší integrace trhů s novými psychoaktivními látkami a nelegálními drogami. Příkladem může být konopí ve směsi s polosyntetickými kanabinoidy, stimulanty smíchané se syntetickými katinony a ketaminem nebo nové syntetické opioidy smíchané s heroinem nebo benzodiazepiny nebo nesprávně prodávané jako heroin nebo benzodiazepiny.
Užívání drog v kombinaci s jinými drogami, včetně alkoholu, ať už úmyslné, či nikoli, zvyšuje rizika a komplikuje provádění intervencí, včetně při řešení akutních předávkování. Složitost vzorců užívání drog se odráží ve skutečnosti, že většina smrtelných předávkování zahrnuje užití více než jedné látky, přičemž opioidy se obvykle užívají v kombinaci s jinými drogami. U významné části případů smrtelného předávkování figurují alkohol a benzodiazepiny. Vzhledem k rostoucím problémům souvisejícím s polyvalentním užíváním návykových látek se EUDA snaží zlepšit sběr dat o polyvalentním užívání a jeho monitoring, přičemž si klade za cíl poskytnout lepší podklady pro politiku a osvědčené postupy v této oblasti.
Evropský trh s konopím nadále roste
Rozmanitost a potence konopných produktů se zvyšuje
Odhaduje se, že přibližně 1,5 % dospělých v Evropské unii (4,3 milionu osob) užívá konopí denně nebo téměř denně, přičemž u těchto lidí je nejpravděpodobnější, že se u nich vyskytnou problémy spojené s užíváním konopí. Potence zachyceného hašiše zůstává podle historických měřítek velmi vysoká, přičemž průměrný vzorek hašiše nyní obsahuje 23 % THC, zatímco marihuana nadále v průměru obsahuje 11 % THC. Přestože hašiš a marihuana jsou i nadále hlavními konopnými produkty, uživatelům je v současnosti k dispozici rostoucí škála produktů na bázi konopí, včetně produktů s vysokou potencí, v souvislosti s nimiž byly zaznamenány akutní případy intoxikace na odděleních urgentního příjmu nemocnic. Situaci dále komplikuje skutečnost, že do některých produktů prodávaných na černém trhu jako konopí mohou být přimíchány potentní syntetické kanabinoidy. V poslední době se na komerčních trzích v některých evropských zemích objevila také řada polosyntetických kanabinoidů, jako je hexahydrokanabinol (HHC). Tato rozmanitost produktů s sebou nese zdravotní rizika pro uživatele a vyžaduje širší výzkum, případně regulaci.
Posouzení dopadu změn politiky v oblasti konopí je i nadále klíčové
Evropský politický přístup ke konopí začíná být rozmanitější, neboť některé členské státy EU zvažují nebo mění svůj politický přístup k rekreačnímu užívání konopí dospělými a umožňují legální přístup k produktům z hašiše a marihuany. V prosinci 2021 přijala Malta zákon, který vedle neziskových komunitních klubů pro pěstování konopí k rekreačním účelům povoluje v omezené míře také domácí pěstování, držení malého množství a užívání konopí pro vlastní potřebu. V červenci 2023 přijalo Lucembursko zákon, který v omezené míře povoluje domácí pěstování a užívání konopí pro vlastní potřebu, a v únoru 2024 přijalo Německo zákon, který v omezené míře povoluje domácí pěstování, držení a užívání malého množství konopí a neziskové komunitní kluby pro pěstování konopí k rekreačním účelům.
Svůj přístup přezkoumává také Nizozemsko, avšak pěstování, prodej a držení konopí jsou zde i nadále trestným činem. Prodej malého množství konopí (do 5 gramů) osobám starším 18 let v tzv. coffeeshopech, jež splňuje určitá kritéria, je však tolerován již po několik desetiletí. Konopí však stále pochází z černého trhu, a z obchodu s ním tudíž profitují zločinecké skupiny. Nizozemsko se snaží tento problém řešit a v deseti obcích testuje model uzavřeného dodavatelského řetězce, v jehož rámci se konopí pro prodej v coffeeshopech pěstuje v regulovaných prostorách.
Není zatím jasné, kam se bude evropská politika ubírat v budoucnu. Je však jednoznačné, že vývoj politiky v této oblasti by měl být doprovázen posouzením dopadu zavedených změn. Takové hodnocení vyžaduje kvalitní výchozí data, což dále podtrhuje potřebu zlepšit monitoring současných vzorců užívání této v Evropě nejčastěji užívané nelegální drogy.
Širší dostupnost polosyntetických kanabinoidů s neznámými zdravotními riziky
Po zavedení právních kontrol výroby syntetických kanabinoidů v Číně v roce 2021 došlo k narušení dodávek těchto drog do Evropy a část výroby se následně přesunula do Evropy. O tom, že se v Evropě vyrábí syntetické kanabinoidy, svědčí odhalení malého počtu nelegálních laboratoří a dovoz prekurzorů k jejich výrobě v roce 2023. Navzdory náznakům výrazného snížení dostupnosti syntetických kanabinoidů v roce 2024 zůstávají tyto látky problémem v oblasti veřejného zdraví, který se týká určitých zranitelných skupin populace, včetně vězňů.
Polosyntetické kanabinoidy, které se poprvé objevily na evropském trhu v roce 2022, se rychle rozšířily. Jako první polosyntetický kanabinoid se objevil HHC (hexahydrokanabinol). Následně bylo odhaleno více než dvacet těchto látek, které se obvykle prodávají jako legální alternativy konopí. Ačkoli se polosyntetické kanabinoidy původně dovážely ze Spojených států, v současnosti je zaznamenávána jejich výroba v Evropě. Polosyntetické kanabinoidy jsou široce dostupné na internetu a v některých zemích také v kamenných obchodech. Hlavními produkty jsou ochucené produkty určené ke konzumaci, jako jsou gumové bonbony a vapy, a také konopí s nízkým obsahem THC, které bylo postříkáno nebo smícháno s kanabinoidy. Jejich dostupnost a údajná legálnost mohou lákat uživatele konopí i osoby, které drogy užívají poprvé, mezi něž mohou patřit i mladí lidé a děti. Konkrétní polosyntetické kanabinoidy (s různou potencí) obsažené v jednotlivých produktech a šaržích a jejich koncentrace se mohou značně lišit.
Účinky polosyntetických kanabinoidů na člověka stále nejsou dostatečně prozkoumány. Z hlášení vyplývá, že tyto látky mají účinky podobné konopí, přičemž riziko nežádoucích účinků se pohybuje od mírných až po závažné otravy. Vzhledem k farmakologické podobnosti polosyntetických kanabinoidů s konopím je třeba objasnit jejich potenciál vyvolávat psychotické stavy a závislost. Tato variabilita a nepředvídatelnost představuje pro uživatele potenciální riziko otravy.
Rostoucí obavy ohledně dostupnosti kokainu a ketaminu
Nebývalá dostupnost kokainu v důsledku jeho nepolevující výroby a pašování
V roce 2023 členské státy EU již sedmý rok v řadě hlásily rekordní množství zachyceného kokainu – tentokrát se jednalo o 419 tun. Pašování kokainu přes evropské námořní přístavy v intermodálních komerčních přepravních kontejnerech vede k jeho vysoké dostupnosti. Vzhledem k tomu, že se na hlavních místech vstupu kokainu do EU zvýšila restriktivní opatření, zaměřují se pašeráci také na menší přístavy v jiných členských státech EU a sousedních zemích, které mohou být z hlediska pašování drog zranitelnější. Tato změna v trasách pašování kokainu může být doprovázena zastrašováním a násilím. Kromě komerčních přepravních kontejnerů používají pašeráci k pašování kokainu do Evropy celou řadu dalších forem dopravy a doručovacích služeb současně s inovativními metodami ukrývání.
V Evropské unii se nadále nelegálně zpracovávají produkty z kokainu, přičemž každý rok je odhaleno mnoho laboratoří na výrobu kokainu. Zpracování kokainu v Evropě často zahrnuje sekundární extrakci kokainu, který byl zakomponován do jiných materiálů (např. chemicky maskován v plastech), což způsobuje problémy při jeho odhalování v komerčních zásilkách. Kokainová báze a pasta z koky se ve velkém množství pašují do Evropy, kde se zpracovávají na kokain hydrochlorid. Každý rok je odhaleno několik velkoobjemových zařízení na zpracování kokainu. Pašování kokainu do Evropy a jeho výroba v Evropské unii představují pro orgány činné v trestním řízení a celní orgány dynamickou výzvu náročnou na zdroje.
Rostoucí dopad kokainu a cracku v sociální oblasti a na zdraví
Kokain je po konopí nadále druhou nejčastěji užívanou nelegální drogou v Evropě, přičemž jeho užití v posledním roce uvedlo 2,7 milionu mladých dospělých (2,7 % osob ve věku 15 až 34 let). O rostoucí dostupnosti této drogy a jejím širším geografickém a sociálním rozšíření svědčí rezidua kokainu zjištěná v komunálních odpadních vodách, jejichž množství se na základě dat za roky 2023 a 2022 zvýšilo ve většině měst. Evropské služby zaměřené na testování drog, které však nejsou reprezentativní na národní úrovni, uvedly, že v roce 2024 byl kokain druhou nejčastěji testovanou látkou. Kokain je druhou nejčastěji uváděnou nelegální drogou u osob poprvé žádajících o specializovanou léčbu drogové závislosti a v současnosti je nejčastěji uváděnou látkou u akutních případů intoxikace drogami na monitorovaných odděleních urgentního příjmu nemocnic.
Užívání kokainu může vést k závislostním a kompulzivním vzorcům užívání a je spojeno s řadou nepříznivých zdravotních následků, které jsou umocněny užíváním kokainu v kombinaci s alkoholem nebo jinými nelegálními drogami. Užívání kokainu v kombinaci s alkoholem je časté, přičemž přítomnost těchto dvou látek v těle vede ke vzniku kokaethylenu v játrech, což je spojeno s většími zdravotními riziky. Užívání kokainu může vyvolat nebo urychlit psychotické stavy, jako je například stimulační psychóza. Zvládání psychiatrické komorbidity u osob s problémy s užíváním drog je i nadále náročné, neboť často chybí integrovaná léčba a reakce služeb v oblasti duševního zdraví. Z dostupných dat vyplývá, že v roce 2023 se kokain, obvykle v kombinaci s opioidy, podílel na přibližně čtvrtině úmrtí v důsledku předávkování drogami. Vzhledem k tomu, že užívání kokainu může zhoršovat základní kardiovaskulární onemocnění, jeho podíl na úmrtnosti v Evropě je pravděpodobně podhodnocen.
Užívání kokainu, zvláště cracku, se podle všeho stává stále běžnějším, zejména v určitých marginalizovaných komunitách. Kouření i injekční užívání kokainu jsou spojeny s většími zdravotními problémy, a proto je znepokojující, že injekční užívání kokainu a užívání cracku bylo zaznamenáno ve vícero zemích. Počet klientů, kteří poprvé žádali o léčbu kvůli problémům souvisejícím s kokainem, se v letech 2018–2023 zvýšil o 31 %, zatímco počet klientů, kteří poprvé žádali o léčbu v souvislosti s crackem, se zvýšil o 35 %. V roce 2023 hlásily užívání cracku klienty, a to buď samostatně, nebo s heroinem, aplikační místnosti v deseti městech v osmi zemích EU. Aby bylo možné řešit potřeby lidí, kteří kouří crack, přičemž často současně užívají opioidy, může být zapotřebí přizpůsobit služby zaměřené na minimalizaci rizik tak, aby podporovaly bezpečnější způsoby kouření. Může se jednat například o poskytování souprav ke kouření, včetně např. dýmek a filtrů.
Zvyšující se zdravotní rizika v důsledku větší dostupnosti ketaminu
Přestože ketamin není v Evropě užíván ve velké míře a je obtížné jej monitorovat z několika důvodů (včetně toho, že v různých zemích EU má různý právní status), z aktuálních dat vyplývá, že je dostupnější a související dopady na zdraví jsou více patrné. V roce 2024 v Evropském internetovém průzkumu o drogách uvedlo užití ketaminu 14 % respondentů, kteří v posledních 12 měsících užili drogy, a to zejména v kombinaci s jinými drogami a alkoholem. V roce 2024 hlásilo relativně nízké hladiny reziduí ketaminu v komunálních odpadních vodách 82 měst ve 22 zemích EU a Norsku.
Ketamin se v Evropě nevyrábí ve velké míře, v roce 2023 však bylo odhaleno šest laboratoří, které obvykle prováděly krystalizaci sypkého ketaminového prášku. Do Evropské unie se pašuje velké množství ketaminu, který pochází většinou z Indie. Množství pašovaného ketaminu v poslední době vzrostlo – v roce 2023 bylo do systému včasného varování EU nahlášeno celkem 2,7 tuny zachyceného ketaminového prášku. Je pravděpodobné, že ketamin bude na drogových trzích dobře dostupný a v některých prostředích by se mohl stát běžně užívanou drogou.
Podle dat z monitorovaných oddělení urgentního příjmu nemocnic zapojených do sítě Euro-DEN Plus byl v roce 2023 při akutních případech intoxikace nejčastěji hlášenou látkou v kombinaci s ketaminem kokain. Ketamin je spojován s různými akutními a chronickými škodlivými účinky v závislosti na užité dávce, zahrnujícími neurologickou a kardiovaskulární toxicitu, psychické problémy, například depresi, a urologické komplikace, například poškození močového měchýře v důsledku intenzivního užívání nebo přítomnosti nežádoucích příměsí. Počet klientů, kteří uvedli, že jejich léčba drogové závislosti souvisí s užíváním ketaminu, zůstává nízký, ale v letech 2022 až 2023 se více než zdvojnásobil na odhadovaných 1 329 klientů.
Řešení problémů souvisejících s užíváním stimulantů je nadále složité
Naše poznatky o tom, v čem spočívá účinná léčba závislosti na stimulantech, se prohlubují, zůstávají však poměrně omezené. K zajištění toho, aby intervence a služby odpovídaly rostoucím potřebám pozorovaným v této oblasti v některých zemích, jsou zapotřebí větší investice. Navzdory určitým investicím do výzkumu však v současné době neexistuje žádná účinná farmakologická léčba závislosti na stimulantech schválená regulačními orgány. Účinné mohou být psychosociální intervence, zejména u osob, které užívají kokain (viz Stimulanty: příručka o zdravotních a sociálních intervencích). Uplatňování postupů, jako je například incentivní terapie, v evropských systémech zdravotní péče však může být problematické.
U osob, které užívají stimulanty injekčně, je pravděpodobné, že budou potřebovat lepší přístup k programům výměny jehel a injekčních stříkaček, protože si drogy mohou injekčně aplikovat častěji než uživatelé opioidů. Mezi intervence zaměřené na tuto skupinu často patří určitá forma terénních služeb a poskytování sterilního injekčního náčiní, kondomů a informací o bezpečnějším injekčním užívání a základních hygienických návycích, péči o žíly a rány a o antibakteriálních krémech a mastech (viz publikace EUDA z roku 2025 o vybavení k minimalizaci škod). Zdá se, že tyto intervence jsou vhodné, v této oblasti však dosud neexistuje silná důkazní základna. V některých členských státech EU hrají v rámci intervencí týkajících se škodlivých účinků stimulantů roli také služby zaměřené na testování drog, které poskytují informace o rizicích spojených se stimulanty, ať už vysoké čistoty, nebo obsahujících nežádoucí příměsi.
S ohledem na souvislost mezi užíváním stimulantů a rizikovým sexuálním chováním byly vypracovány iniciativy zaměřené přímo na uživatele stimulantů, včetně metamfetaminu a kokainu, v rámci tzv. chemsexu. Tyto iniciativy zahrnují multidisciplinární služby poskytující jak drogové služby, tak služby v oblasti sexuálního zdraví, jakož i úsilí o zlepšení spolupráce mezi těmito službami (viz Zaměřeno na... řešení problémů v oblasti sexuálního zdraví souvisejících s užíváním drog).
Vzhledem k tomu, že problémy související se stimulanty podle všeho narůstají, jedná se o oblast, v níž je zapotřebí dalšího výzkumu a rozvoje služeb. EUDA, UNODC a WHO pracují na společné iniciativě „Scale-up“, jejímž cílem je podporovat léčbu závislosti na stimulantech.
Rozmanitost syntetických stimulantů je čím dál větší výzvou
Známky nárůstu výroby syntetických drog v Evropě
Intenzifikace výroby syntetických drog v Evropě je patrná z odhalení velkoobjemových výroben v některých zemích a ze stále většího množství záchytů klíčových prekurzorů, které jsou k výrobě těchto látek zapotřebí. Některé laboratoře mohou být používány také k výrobě více látek, například syntetických stimulantů, k jejichž výrobě jsou zapotřebí podobné chemické látky a vybavení.
Drogový trh reagoval na právní a regulační kontroly zaměřené na běžné chemické látky používané k výrobě nelegálních drog, což se projevilo v tom, že zachycované prekurzory se změnily a jejich množství narostlo. Zatímco v letech 2012 až 2022 bylo ročně zachyceno v průměru 54 tun prekurzorů (jak regulovaných, tak neregulovaných), v roce 2023 jich bylo zachyceno bezprecedentních 178 tun. Tento nárůst lze přičíst zejména rozsáhlým záchytům alternativních prekurzorů pro výrobu amfetaminu, metamfetaminu a MDMA v Nizozemsku a Maďarsku. V posledních letech se zvýšilo množství zachycených prekurzorů pro výrobu syntetických katinonů, jakož i počet jejich odhalených výroben, zejména v Polsku. Zločinecké sítě vyrábí klíčové prekurzory pro výrobu amfetaminů a MDMA z alternativních chemických látek, jako jsou glycidové deriváty BMK a PMK, což představuje pro celní orgány a orgány činné v trestním řízení neustále se vyvíjející výzvu. Používání nebezpečných chemických látek potřebných k výrobě drog nebo k jejich získání z chemicky maskovaných pašovaných drog ohrožuje životní prostředí i místní komunity, neboť vedlejší produkty výroby jsou často nelegálně a nebezpečně likvidovány.
Výroba MDMA v Evropě roste a velmi silné produkty představují zdravotní rizika
MDMA se vyrábí v Evropě, zejména v Nizozemsku a Belgii, a to jak pro místní spotřebu, tak pro vývoz na jiné trhy. Hlášení o vyšším množství zachycených prekurzorů MDMA v kombinaci s informacemi o vývozu MDMA mimo Evropskou unii mohou odrážet nárůst výroby drog pro globální trhy a obecné oživení po poklesu v souvislosti s pandemií COVID-19. Obavy vzbuzuje také možné používání opačné trasy pašování kokainu (z Evropy do Latinské Ameriky) za účelem výměny MDMA za kokain.
Vzhledem k tomu, že obsah a čistota MDMA se v šaržích tablet a prášků v maloobchodním prodeji liší, jsou uživatelé této drogy vystaveni proměnlivým a nepředvídatelným zdravotním rizikům. Kromě toho se výrazně zvýšil obsah MDMA v tabletách extáze, a to z průměrných přibližně 84 miligramů v roce 2011 na 138 až 158 miligramů, přičemž některé tablety obsahují až 350 miligramů MDMA. Silnější produkty mohou zvyšovat riziko nepříznivých zdravotních následků, včetně úmrtí. Zdravotní rizika mohou být zhoršena také polyvalentním užíváním návykových látek, které je podle dat z různých zdrojů mezi uživateli MDMA časté.
Syntetické katinony jsou na evropském drogovém trhu stále častější
Z aktuálních dat vyplývá, že syntetické katinony, což je rozsáhlá skupina stimulantů, jsou v některých zemích na drogovém trhu nepřetržitě dostupné a mohou být úmyslně nakupovány jakožto cenově dostupné, oblíbené stimulanty. Podle dat služeb zaměřených na testování drog jsou syntetické katinony nakupovány častěji než v minulosti úmyslně. Z předložených vzorků prodávaných jako 3-MMC, které často místo toho obsahovaly 2-MMC, však bylo zřejmé, že uživatelé byli vystaveni jiným látkám, než předpokládali. V Evropském internetovém průzkumu o drogách uskutečněném v roce 2024 9 % respondentů uvedlo, že v posledních 12 měsících užilo syntetické katinony. I když se podle některých ukazatelů může zdát, že trh s těmito drogami roste, je obtížné monitorovat rozsáhlou skupinu těchto látek pomocí nástrojů, které byly původně určeny ke sledování tradičních nelegálních drog, jako je kokain. EUDA nedávno provedla hodnocení rizik tří nových syntetických katinonů – 2-methylmethkatinonu (2-MMC), 4-bromomethkatinonu (4-BMC) a N-ethylnorpentedronu (NEP) (viz Hodnocení rizik EUDA).
Bylo prokázáno, že některé syntetické katinony, například 4-CMC, vykazují účinky a zdravotní rizika, které jsou ve velké míře podobné jako u jiných psychostimulantů, jako je například MDMA a amfetamin. Syntetické katinony jsou však rozsáhlou skupinou drog, která zahrnuje látky, jež mají jiné účinky nebo závažnější zdravotní rizika v důsledku vyšší potence. Jedná se například o pyrrolidinové deriváty, mezi něž patří alfa-PhiP (α-pyrrolidinoisohexanofenon). Účinky řady těchto drog na člověka nebyly dosud podrobně zkoumány.
V roce 2023 bylo zachyceno 37 tun dovážených syntetických katinonů, což představuje nárůst oproti roku 2022, kdy bylo zachyceno 27 tun, i oproti roku 2021, kdy bylo zachyceno 4,5 tuny. Ve většině případů se jednalo o zásilky drog v sypkém stavu dovážené z Indie, především přes Nizozemsko. K rozsáhlé výrobě syntetických katinonů dochází také v Evropě, kde je odhalováno čím dál více výroben (i velkoobejmových) těchto drog a kde je zachycováno rostoucí množství prekurzorů.
Existuje riziko, že výroba metamfetaminu v Evropě a jeho pašování přes Evropu povede k nárůstu jeho užívání
Existují určité známky, že metamfetamin, jehož míra užívání je ve většině zemí EU stále nízká, se nyní užívá ve více zemích, než tomu bylo v minulosti.
V Evropě se nadále vyrábí a pašuje amfetamin a metamfetamin, a to jak pro uspokojení evropské poptávky, tak pro vývoz na výnosnější trhy mimo EU. Klíčovým prekurzorem pro výrobu obou těchto drog je benzylmethylketon (BMK). Aby se vyhnuly odhalení, používají zločinecké sítě i jiné látky, které lze použít k výrobě BMK, přičemž záchyty těchto látek v Evropě rostou. V Evropské unii jsou i nadále odhalovány velkoobjemové výrobny těchto drog. Odhalovány jsou výrobny vícero drog, které dokáží přejít z jedné látky na jinou a které jsou pravděpodobně zajímavé pro zločinecké sítě v souvislosti s výrobou dražších produktů určených na vývoz, jako je metamfetamin známý jako krystal, a méně lukrativních produktů pro domácí uživatele, jako je amfetamin a další syntetické stimulanty. Množství zachycené kyseliny vinné, což je chemická látka používaná k získání nejpotentnější a nejvyhledávanější formy metamfetaminu (d-metamfetaminu známého jako krystal) ze směsí vyráběných pomocí tzv. BMK metod, se v roce 2023 více než zčtyřnásobilo a dosáhlo 10,9 tuny.
Navíc i když množství zachyceného amfetaminu a metamfetaminu bylo v posledních letech poměrně stabilní, v roce 2023 byl zaznamenán mírný nárůst. Některé velké zásilky zachyceného metamfetaminu mohou naznačovat, že tato droga je přepravována přes Evropu do jiných míst. To může svědčit o tom, že pro pašeráky je při přepravě zásilek do zamýšleného místa určení atraktivní převážet tyto zásilky přes místa méně spojovaná s mezinárodním obchodem s drogami.
Výroba metamfetaminu v Evropě a jeho pašování přes Evropu vytváří potenciál pro zvýšení dostupnosti této drogy na místních trzích se stimulanty, na kterých může občas docházet k dynamickým změnám v produktech nabízených uživatelům.
Rostou obavy, že produkce a výroba nelegálních drog poškodí životní prostředí
Ekologická stopa produkce a výroby drog je značná – od vysokých nároků na vodu a energii při nelegálním pěstování konopí až po odlesňování spojené s pěstováním koky. Regulační změny týkající se konopí v některých zemích usnadnily výzkum dopadů produkce této drogy na životní prostředí, včetně uhlíkové stopy, eroze půdy a vlivu na vodní zdroje.
Poškozování životního prostředí ve velké míře souvisí s výrobou syntetických drog, zejména se skládkami toxického chemického odpadu, stále však existují značné mezery ve znalostech.
Vzhledem k tomu, že jsou odhalovány velkoobjemové laboratoře na výrobu syntetických drog v Evropské unii a existují známky o rostoucím zpracování kokainu a výroby syntetických katinonů, je zřejmé, že tyto mezery ve znalostech je zapotřebí naléhavě řešit. Dopad výroby MDMA na životní prostředí v Evropě je značný – při výrobě jednoho kilogramu MDMA se vyprodukuje přibližně 58 kilogramů toxického odpadu. Celkově se při výrobě MDMA v Evropské unii vyprodukuje 1 000 až 3 000 tun chemického odpadu ročně. V důsledku používání těkavých chemických látek dochází ve výrobnách často k nehodám, výbuchům a požárům, což představuje významná rizika pro okolní komunity.
O dopadu pašování drog (které může zahrnovat praktiky ničící životní prostředí, jako je kácení lesů za účelem vytvoření tajných přistávacích drah) na životní prostředí se toho ví málo. Trasy pašování drog přes oblasti citlivé z hlediska životního prostředí mohou rovněž urychlit ničení přírodních stanovišť a úbytek biologické rozmanitosti. Při pašováním drog přes moře může po dodání drog nebo při pokusech o zadržení docházet k záměrnému potopení plavidel nebo k tomu, že jsou ponechána opuštěná na moři.
EUDA poskytuje podporu v rámci snahy odhadnout uhlíkovou stopu pěstování konopí, a to prostřednictvím analýz kontaminace podzemních vod likvidovaným odpadem ze syntetických drog a vývoje rámce pro monitoring dopadů výroby nelegálních drog na životní prostředí. Cílem těchto iniciativ je získat jasnější představu o tom, jaký dopad má produkce a výroba drog na životní prostředí, a poskytnout podklady pro intervence podložené fakty.
Heroin a opioidy – složitá situace v Evropě
Polyvalentní užívání návykových látek figuruje u většiny úmrtí souvisejících s opioidy
Pro vypracování účinných intervencí zaměřených na prevenci a odvrácení předávkování drogami je zásadní pochopit faktory, které mají vliv na vývoj v oblasti drogových úmrtí. Dostupné informace jsou však stále omezené. Vzhledem k tomu, že se mohou rychle objevit nové hrozby související s drogami, je v zájmu zvýšení připravenosti zásadní zlepšit včasnost a úplnost dat. Podle dostupných dat bylo v roce 2023 v Evropské unii hlášeno přibližně 7 500 úmrtí souvisejících s drogami, což představuje úmrtnost ve výši 24,7 úmrtí na milion obyvatel ve věku 15 až 64 let.
Nejčastější příčinou drogových úmrtí zůstávají opioidy, obvykle v kombinaci s jinými látkami. Heroin se však již nepodílí na většině úmrtí v důsledku předávkování, s výjimkou několika málo zemí, a důležitější roli nyní hrají jiné opioidy a jiné drogy. V některých zemích mají významný podíl na úmrtích v důsledku předávkování jiné opioidy než heroin, včetně metadonu a v menší míře buprenorfinu, léků proti bolesti obsahujících opioidy a dalších syntetických opioidů. U významné části případů smrtelného předávkování opioidy byl užit také alkohol či benzodiazepiny. Podle toxikologických dat bylo v případech předávkování opioidy zaznamenáno také užívání stimulantů, jako je kokain.
Souběžné užívání různých skupin drog je nadále důležitým, ne však vždy dostatečně zohledňovaným faktorem pro pochopení úmrtnosti související s drogami a pro její řešení. EUDA bude koordinovat síť forenzních a toxikologických laboratoří, čímž zvýší dostupnou analytickou kapacitu pro monitoring toho, jak různé drogy a jejich kombinace ovlivňují trendy úmrtnosti.
V zájmu prevence předávkování a úmrtí souvisejících s opioidy je nutné rozšířit služby
Vzhledem k tomu, že na většině úmrtí v důsledku předávkování se v Evropské unii nadále podílejí opioidy, jsou obzvláště důležité účinné intervence zaměřené na tyto drogy. Mohou se týkat především prevence předávkování, ale také zabránění úmrtí, pokud již k předávkování dojde. Zavedení programů poskytování naloxonu, včetně pilotních projektů, s cílem zabránit úmrtím v důsledku předávkování hlásilo do roku 2023 patnáct evropských zemí. V současnosti může být vzhledem k měnícím se vzorcům užívání a dostupnosti různých forem naloxonu (k injekčnímu podání a v nosním spreji) nutné, aby příslušné služby přezkoumaly stávající způsoby poskytování naloxonu a aktualizovaly je podle dostupnosti léků. Předávkování potentními syntetickými opioidy může například vyžadovat podání několika dávek naloxonu ke zvrácení účinků opioidů. Pokyny z roku 2024 týkající se intervencí při předávkování však potvrzují, že počáteční léčba akutních intoxikací opioidy zůstává stejná bez ohledu na to, zda je intoxikace způsobena heroinem, opioidy na předpis nebo novými syntetickými opioidy, jako jsou deriváty fentanylu nebo nitazeny. I nadále je důležité, aby osobám s akutní intoxikací opioidy byly podány titrované dávky naloxonu. To poukazuje na důležitost vyškolení osob, které by mohly reagovat na předávkování nebo být jeho svědkem, v poskytování první pomoci, včetně podání naloxonu.
Nitazenové opioidy zvyšují riziko otravy
Nové syntetické opioidy jsou vysoce potentní, což znamená, že malé množství stačí k výrobě mnoha dávek prodávaných na maloobchodní úrovni a může představovat zvýšené riziko smrtelného předávkování. Na trhu s nelegálními drogami v Evropě se nedávno objevily nitazenové opioidy se nedávno objevily na trhu s nelegálními drogami v Evropě, přičemž v roce 2023 byly jedinými novými opioidy nahlášenými do systému včasného varování EU. Dostupnost těchto drog roste, což vytváří vyšší rizika pro uživatele opioidů, kteří se s nimi mohou setkat ve směsích s jinými drogami, v nesprávně prodávaných produktech nebo v padělaných lécích. V roce 2023 se množství nitazenů ve formě prášku zjištěných v Evropě ztrojnásobilo.
Z hlášení do systému včasného varování EU vyplývá, že v Evropě se v poslední době výrazně zvýšila dostupnost padělaných léků obsahujících nitazenové opioidy. V roce 2023 byly zabaveny nejméně v osmi zemích. Tyto produkty obvykle napodobují legální léky na předpis, zejména oxykodon a v menší míře benzodiazepiny. V této souvislosti panují mimo jiné obavy, že se mohou rozšířit i mezi jiné než vysoce rizikové uživatele opioidů, a to mezi širší skupinu osob bez tolerance k opioidům, včetně mladých lidí.
V Irsku byly nitazeny v roce 2023 nesprávně prodávány jako heroin a v roce 2024 jako benzodiazepiny, což vedlo k jejich neúmyslnému užití a četným předávkováním.V roce 2023 nebo 2024 byly v Německu, Francii, Švédsku a Norsku hlášeny klastry nebo významný počet úmrtí a akutní toxicity spojené s nitazeny. Z hlášení z Estonska a Lotyšska vyplývá, že s nitazeny souvisí v těchto zemích významný podíl úmrtí v důsledku předávkování. Vzhledem k vysoké potenci a novosti nitazenových opioidů však panují obavy, že nemusí být detekovány při postupech běžně používaných v post-mortem toxikologii, což vede k podhodnocení jejich podílu na úmrtnosti.
Čína v roce 2024 rozšířila kontrolu nitazenových opioidů a nyní monitoruje deset látek. To může vést k tomu, že trh se přeorientuje od převládajících látek, jako je metonitazen a protonitazen, na nové deriváty nebo alternativní skupiny opioidů. Například od poloviny roku 2024 došlo k malému, ale i tak významnému nárůstu množství odhalených látek patřících do skupiny „orfinů“ benzimidazolu – pět zemí EU hlásilo odhalení cychlorfinu a dvě spirochlorfinu. Přestože pro tyto látky nejsou v současnosti k dispozici žádná farmakologická data, z jejich strukturální podobnosti s brorfinem, což je potentní opioid, vyplývá, že nejdůležitějším zdravotním rizikem v souvislosti s nimi je pravděpodobně respirační útlum.
Potenciální dopad změn ve výrobě a pašování heroinu je nadále nejasný, zásadní je však připravenost
Zákaz drog, včetně pěstování máku, který Tálibán zavedl v dubnu 2022, vedl k výraznému snížení produkce opia a heroinu v Afghánistánu, který je hlavním dodavatelem této drogy do Evropy. Pokud bude uvedený zákaz trvat, bude mít snížení produkce opia a heroinu v Afghánistánu pravděpodobně vliv na dostupnost heroinu v Evropě, i když je obtížné předpovědět, kdy k tomu dojde a jak se to projeví v různých členských státech EU. Z řady ukazatelů vyplývá, že evropský trh s heroinem se v posledních deseti letech zmenšuje. Navzdory velkým výkyvům v zachycených množstvích dlouhodobé trendy v ceně, čistotě a počtu záchytů naznačují, že nabídka heroinu mohla za tuto dobu v porovnání s poptávkou vzrůst. Pokud jde o lepší pochopení známek změn na evropském trhu s heroinem, jsou kromě omezení nabídky nadále klíčové stabilita trhu a jeho přizpůsobení. Z hlášení například vyplývá, že zásoby opia v Afghánistánu mohly přispět ke zmírnění bezprostředního dopadu zákazu (viz nedávná publikace EUDA o Afghánistánu). Vysoké ceny na evropském trhu s heroinem mohou zároveň v krátkodobém až střednědobém horizontu znamenat, že dodávky do Evropy budou do jisté míry stabilní. Pašerácké sítě jsou navíc velmi přizpůsobivé a mohou měnit trasy v důsledku plošné ruské invaze na Ukrajinu a konfliktů na Blízkém východě. Vzhledem k množství opia a heroinu vyprodukovaného v Afghánistánu a pašovaného z této země před současným zákazem by však bylo obtížné plně nahradit heroin z Afghánistánu dodávkami z jiných zemí, jako je Myanmar.
Tváří v tvář nejistotě musí Evropa zlepšit svou připravenost na řešení případných problémů, které by mohly vzniknout v návaznosti na takovou změnu trhu. Přestože pravděpodobným důsledkem jakéhokoli snížení dostupnosti heroinu je jeho zvýšené užívání s jinými návykovými látkami a přecházení na jiné drogy (ať již na jiné opioidy, nebo na stimulanty) mezi uživateli opioidů, klíčovým způsobem, jak tomuto scénáři předejít, by bylo rozšíření rychlého přístupu k léčbě opioidními agonisty a související podpoře, jakož i k programům výměny jehel a injekčních stříkaček. Důležité je také zajistit dostatečný přístup k naloxonu, aby se zabránilo úmrtím v důsledku předávkování. Aby bylo možné rychle identifikovat změny v prodávaných látkách a přítomnost nebezpečných šarží drog, je nadále velmi důležité monitorovat drogy dostupné na maloobchodní úrovni na místních drogových trzích. V tomto ohledu bude i nadále hrát klíčovou úlohu systém včasného varování EU, jakož i nový systém EUDA pro posuzování hrozeb.
Reagujeme na změny v drogové situaci v Evropě
Užívání návykových látek mezi studenty
Monitoring užívání návykových látek mezi dospívajícími má i nadále zásadní význam pro rozvoj účinných budoucích protidrogových politik. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) poskytuje přehled o rizikovém chování dospívajících v Evropě. Z poslední vlny stude provedené v roce 2024 v 37 evropských zemích vyplývá, že navzdory dlouhodobému poklesu užívání návykových látek mezi dospívajícími vzbuzují nové obavy nové trendy.
Nejčastěji užívanou nelegální drogou je nadále konopí, a to i přes to, že celoživotní prevalence klesla na nejnižší úroveň od roku 1995. Ačkoli chlapci obecně uvádějí vyšší míru užívání konopných látek, rozdíly mezi pohlavími se stírají, i když existují výjimky, kdy dívky překonávají v užívaní chlapce. Problémem zůstává nízký věk při první zkušenosti a intenzivní užívání, přestože prevalence současného užívání (definovaného jako užívání v posledních 30 dnech) kleslo na 5,7 %, což odráží dlouhodobý klesající trend.
Užívání jiných nelegálních drog se mezi studenty zapojenými do studie ESPAD snížilo a rozdíly mezi pohlavími se zmenšily, přesto chlapci stále uvádějí vyšší míru užívání. Mezi dívkami naopak stoupá užívání těkavých látek a zvyšuje se rovněž užívání léků získaných bez lékařského předpisu.
Kouření cigaret se v posledních desetiletích výrazně snížilo, přičemž celoživotní prevalence se v letech 1995 až 2024 snížila na polovinu. Nadále však přetrvává nízký věk při první zkušenosti s kouřením, zejména mezi dívkami, u nichž se v nedávné době zvýšil podíl těch, které začaly denně kouřit ve 13 letech nebo dříve. Současně se mezi dospívajícími prudce zvýšila míra užívání elektronických cigaret, přičemž roste podíl dospívajících, kteří uvádí časnou zkušenost s nimi i nízký věk při začátku denního užívání, což vyvolává obavy z duálního užívání tradičních a elektronických cigaret a odráží celkový odklon k alternativním nikotinovým výrobkům.
Konzumace alkoholu se v průběhu času rovněž snížila, přičemž klesá prevalence užívání i výskyt nárazového pití alkoholu. Tento pokles je výraznější u chlapců, zatímco u dívek je trend stabilnější. Navzdory tomuto pokroku je alkohol stále široce dostupný a přetrvává nízký věk první zkušenosti s alkoholem a časté pití nadměrných dávek alkoholu.
Pokud jde o duševní pohodu, v průměru 59 % studentů uvádí, že se cítí v dobré duševní pohodě. Zjištění poukazují na výrazné regionální rozdíly a rovněž na rozdíly mezi chlapci a dívkami, přičemž dívky trvale vykazují nižší úroveň duševní pohody než chlapci. Nejnižší skóre duševní pohody bylo zaznamenáno v zemích, které jsou vystaveny konfliktům a nestabilitě.
Opatření v oblasti prevence jsou široce rozšířená a většina studentů se zapojila do nejméně jedné intervence. Nejčastěji řešeným tématem je alkohol, naopak menší pozornost je věnována nelegálním látkám a behaviorálním závislostem. Preventivní programy založené na nácviku dovedností, které kladou důraz na interaktivní přístup, jsou běžnější v západní a jižní Evropě.
Tato zjištění odráží měnící se povahu užívání návykových látek mezi dospívajícími a oblasti, které bude možná třeba zohlednit při hodnocení stávajících aktivit.
Zavádění prevence užívání návykových látek na základě faktů: důležité je zaměřit se na místní úroveň
Cílem prevence užívání návykových látek je vyhnout se nebo oddálit užívání psychoaktivních látek. Může také pomoci těm, kteří začali užívat drogy, vyhnout se rozvoji poruch spojených s jejich užíváním. Ne všechny přístupy uplatňované v této oblasti jsou však účinné a roste zájem o identifikaci a realizaci preventivních intervencí založených na faktech. V Evropě jsou strategická politická rozhodnutí týkající se prevence často přijímána na národní nebo regionální úrovni, zatímco rozhodnutí o financování preventivních programů jsou přijímána spíše na místní úrovni. Zavádění aktivit založených na faktech je problematické, pokud osoby, které se na nich podílejí, nejsou dostatečně vyškoleny v oblasti prevence, ale přesto musí přijímat operativní rozhodnutí. Jedním z důsledků této skutečnosti je, že místním politikám prevence v určitém prostředí není často přikládána náležitá důležitost. Intervence v určitém prostředí jsou koncipovány tak, aby změnily kontext, v němž lidé přijímají rozhodnutí, a podporovaly zdravější rozhodnutí. Toho je dosaženo používáním regulačních, ekonomických a fyzických opatření, která mají významný vliv na rizikové chování a duševní pohodu. Změnám napomáhá změna sociálního kontextu týkající se například přesvědčení, norem a toho, se lidé považují za přijatelné chování.
EUDA poskytuje školení v rámci Evropského kurikula prevence, přičemž si klade za cíl vyškolit osoby zapojené do prevence na místní úrovni a přispět k tomu, aby v oblasti prevence byly voleny a realizovány účinné politiky a programy. Tomuto úsilí napomáhá registr EUDA pro prevenci s názvem Xchange, což je evropský on-line katalog evaluovaných preventivních intervencí, jakož i vývoj souboru nástrojů pro evropské standardy kvality v oblasti drogové prevence. Evropské kurikulum prevence zahrnuje všechny psychoaktivní látky a zabývá se základními behaviorálními faktory užívání návykových látek a dalšími typy škodlivého chování, které se vyznačují stejnými rizikovými a ochrannými faktory, jako je například násilí páchané mladými lidmi, trestná činnost, šikana a rizikové sexuální chování.
Polyvalentní užívání návykových látek a rozmanitost injekčně užívaných drog přináší výzvy v rámci snižování škodlivých účinků
Přestože injekční užívání drog v Evropě neustále klesá, má toto chování stále na svědomí neúměrně vysokou míru akutních i chronických zdravotních problémů spojených s užíváním nelegálních drog. Na základě aktuálních dat se odhaduje, že v posledním roce drogy injekčně užilo více než půl milionu osob. Z dat z analýzy reziduí nalezených v injekčních stříkačkách provedené sítí ESCAPE v roce 2023 vyplývá, že v evropských městech se injekčně užívá celá řada látek, včetně opioidů, stimulantů, léků a nových psychoaktivních látek. Polovina analyzovaných injekčních stříkaček obsahovala rezidua dvou nebo více kategorií drog, což zřejmě svědčí o tom, že lidé užívající drogy injekčně si často injekčně aplikují více než jednu látku nebo že injekční stříkačky používají opakovaně. V obou případech jsou vystaveni značným zdravotním rizikům.
V posledních deseti letech bylo v evropských městech zaznamenáno nejméně sedm zdokumentovaných ohnisek nákazy HIV, která přinejmenším zčásti souvisela s injekčním užíváním stimulantů. K tomu, aby se zabránilo akutním i chronickým zdravotním problémům, je nutná vysoká úroveň poskytovaných služeb zaměřených na minimalizaci těchto problémů, současná úroveň poskytovaných služeb je však v několika zemích EU stále nedostatečná. To platí zejména pro programy výměny jehel a injekčních stříkaček, jejichž úroveň v řadě zemích EU neodpovídá doporučení WHO.
Potenciální terapeutické používání psychedelik vyvolává otázky
Výzkum týkající se léčby obtížně léčitelných neuropsychiatrických onemocnění, jako je posttraumatická stresová porucha a deprese rezistentní na léčbu, pomocí látek, jako je psilocybin, DMT a LSD, rychle postupuje. Přestože při podávání některých psychedelik bylo prokázáno slibné zmírnění určitých příznaků těchto onemocnění, zobecnění v této oblasti je nadále obtížné, jednak kvůli velkému počtu zkoumaných látek a jednak kvůli široké škále zkoumaných onemocnění.
Některé jurisdikce mimo Evropskou unii začaly regulovat užívání psychedelik pro lékařské a terapeutické účely, což vyvolalo značný obchodní zájem o tyto látky. Z dostupných dat zároveň vyplývá, že ve všech zemích EU existují neregulované nebo nezákonné praktiky, při nichž se psychedelika používají v rámci wellness, léčebných nebo duchovně zaměřených aktivit. Obvykle se při nich používají látky, jako je psilocybin, ayahuasca (N,N-dimethyltryptamin neboli DMT) a 5-methoxy-N,N-dimethyltryptamin (5-MeO-DMT). Tyto aktivity jsou často prováděny ve skupině a jsou vedeny facilitátory, šamany nebo instruktory. V některých zemích jsou pořádány poměrně otevřeně, v jiných se však provádí tajně. Některé z nich údajně zahrnují prvky terapeutické podpory, většina však probíhá mimo formální zdravotnické struktury, často v nelegálních, neregulovaných nebo z právního hlediska nejednoznačných prostorách. S těmito novými praktikami jsou spojena rizika, zejména pro zranitelné osoby a osoby s již existujícími duševními onemocněními. Chybí výzkumem podložené osvědčené postupy nebo standardizované pokyny.
Pokud se bude nadále rozmáhat organizované, neregulované používání psychedelik, bude velmi důležité, aby tvůrci politik a zdravotničtí pracovníci lépe pochopili rozsah a dopad aktivit, při nichž se používají, jakož i související zdravotní rizika a intervence zaměřené na jejich minimalizaci. Při řešení vyvíjející se situace, pokud jde o používání psychedelik v Evropě, bude zásadní zintenzivnit úsilí v oblasti monitoringu. Často kladené otázky týkající se psychedelik naleznete v nedávné publikaci EUDA.
Řešení drogové situace v evropských věznicích je i nadále výzvou
Z průzkumů vyplývá, že vězni v Evropské unii uvádějí vysokou míru celoživotní prevalence užívání návykových látek před výkonem trestu a vyšší míru spotřeby, zejména heroinu, kokainu a amfetaminů, než obecná populace. Přestože se v posledních letech zlepšila škála služeb pro evropské vězně s problémy souvisejícími s drogami, stále je třeba rozšířit některé intervence, a to jak během výkonu trestu, tak po propuštění.
Drogy se do věznic dostávají různě, například vězni, návštěvníci a v některých případech i zaměstnanci si je ukrývají v těle nebo jsou do věznic propašovány pomocí dronů. Přednost může být dávána potentním látkám, jako jsou syntetické kanabinoidy, opioidy a různé léky, jelikož je lze lépe ukrýt. Tyto látky představují pro vězně vážné zdravotní hrozby, včetně rizika předávkování. Například v Irsku byly v roce 2024 zaznamenány ve věznicích tři případy zvýšeného výskytu otrav a předávkování. Při injekčním užívání drog se vzhledem k omezenému přístupu ke sterilnímu injekčnímu náčiní zvyšuje riziko přenosu krví přenosných virů, včetně HIV a VHC.
Téměř všechny země EU uvádějí, že přinejmenším v některých z jejich věznic je umožněn přístup k léčbě opioidními agonisty. Jen velmi málo z nich však uvádí, že jsou uplatňovány programy výměny jehel a injekčních stříkaček nebo programy poskytování naloxonu k prevenci úmrtí v důsledku předávkování, přičemž napojení na péči v případě infekčních nemocí je v řadě zemí EU pro vězně stále omezené. Zlepšování činností zaměřených na infekční nemoci v této dílčí populaci napomáhá soubor nástrojů ECDC (Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí) a EUDA určený k eliminaci hepatitidy ve věznicích.
Orientační přehled
Zdrojová data
Úplný soubor zdrojových dat pro Evropskou zprávu o drogách 2025, včetně metadat a metodických poznámek, je k dispozici v našem katalogu dat.
Dílčí soubor dat použitý k vytvoření infografik, grafů a podobných prvků na této stránce naleznete níže.